 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
29.5.2007
Když se daří, tak se daří... ;-)Jak jste jistě včera postřehli, chybějící informací v článku bylo Vojtíškovo odvezení k babičce. Stráví tam týden a snad se
dá dohromady. Ještě jednou babičce děkujeme. Dle dnešního podvečerního telefonování se jeho stav nadále nehorší a prý
během dne zakašlal maximálně pětkrát - šestkrát. Navíc mu babička nenaměřila včera večer zvýšenou teplotu. Vojtíšek se
navíc k babičce moc těšil, že tam zůstane sám, tak proč ne, že? ;-)
Když se daří, tak se daří. Nemohu říci nic lepšího o mém ranním rozesílání e-mailů. Ponejprv jsem anglicky sepsal
poděkování do Italské nejmenované firmy, od níž jsem včera dostal radu, jak mám konečně spravit již měsíc stojící složitý
automat na převíjení cívek se svařovacím drátem. Já to nakonec opravil vlastním nápadem - přehrál jsem v řídícím systému data
ze zálohy z loňského roku(Měl jsem to staženo v notebooku). Takže se vše vrátilo zpět a výrobní linka začala bez problémů
vyrábět. Jenomže jsem heslo do systému získal před lety od jednoho italského kolegy, který u oné firmy končil a bylo mu vše
jedno. Až potud O.K. Jenomže já poté česky sepsal oficiální verzi řešení, tedy, že jsem přehrál program, i když k němu
nemáme oficiální heslo. A já to odklepl nejenom pro naše šéfy, ale poslal jsem omylem kopii i do Itálie. Grr, už vidím, jak jim
to nedalo a hned sháněli nějakého překladatele z češtiny. To po nich budu zase příště něco chtít ;-) Proto si dejte pozor - stačí
jednou kliknout a věci už nelze vzít zpět :-)
Martince se moc zalíbil můj starý walkman. Hned si k němu připojila žlutá sluchátka, která jí přivezla teta z NYC(Byla k
rádiu ve tvaru bonbónku M&M). Marťa s radostí poslouchá kazetu s titulem Hurvínek a strašidla a ještě Jarek Nohavica - Pro
děti. Já už ty kazety v době MP3 přehrávačů jaksi odsunul, Martinka se vrací do minulosti. Dnes například ležela v posteli před
usnutím, sluchátka na uších a zpívala si celkem nahlas. Hlavně když se zabaví ;-)
Verze pro tisk...
 31.5.2007
Jak Martinka čte...Dnešek jsme strávili opět bez Vojtíška. Marťa se sice zabavila s kamarády, jenomže všichni ti mrňousové na nás zvoní a
častá otázka zní,"Strejdó, je už doma Vojtíšek?" Kdepak, až zítra si pro něj jedeme. Prý se mu kašel příliš nehorší. To je
hlavní ;-)
Martinka již delší dobou vyžaduje, aby pohádku před spaním nečetl tatínek, ale maminka. Já se zatím vypařím do
tělocvičny. Po přečtění pohádky se Martinka stále více a více zdokonaluje ve čtení. Co bude dělat ve škole, to tedy nevím. Ona
sama se prostě o čtení zajímá, když už se naučila celou tiskací abecedu. Mám na mysli velká písmena. Ptáte se, jakou to
knihu čte? Jedná se Ferdův slabikář od Ondřeje Sekory. Abyste byli v obraze, prozatím čte jednotlivá písmenka a z nich poté
skládá slova,"N - e, ne, t - a - k, tak!" Prostě tímto stylem. Ale je schopná složit i celkem složitá slůvka. Dosti mi to připomíná
radioamatérský kroužek, jenž jsem navštěvoval od sedmé třídy v bývalém hradecké Krajském domě pionýrů a mládeže. Je to
správně? Asi jo. Pilně jsme se učili morseovku. Vedoucí ji pípal rychlostí asi tak 30 znaků za minutu. Jenomže, já se nudil.
Tak mi radil,"Zkus zapisovat až každé třetí přijaté písmenko zpět!" Něco na tom je, když si musíte pamatovat dvě písmena a z
morseovky překládat to třetí. Stačí malý výpadek paměti a máte tři znaky z abecedy v háji. Tímto stylem se náramně trénuje
paměť :-)
Verze pro tisk...
 3.6.2007
Nedělní výlet...Tak se konečně opět vidíme. V pátek jsme odjeli k babičce a dědovi, vyzvednout si Vojtíška. Po týdnu se rozhodně
nezhoršil a dokonce mu ustal i kašel. Takže hned zítra nastupuje s Marťou do školky. A víte, že se moc těší? Jak chtěl v
pondělí jet k babičce, v pátek se již s obavami tázal,"Tatínku a kdy už pojedemé domů?" Ale jo, dokáže se bez naší
přítomnosti obejít a to je hlavní.
Včera jsem se prapůvodně pokoušel připravit nový článek na web. Okolnosti tomu chtěly jinak - sice jsem připravil a na
server odeslal fotky, jenomže v osm začínal v televizi velký příběh Piráti z Karibiku. Až do jedenácté jsem na to
koukal a dosti se bavil. Já totiž původně myslel, že se jedná o vážný film, avšak potřeštěný kapitán Jack Sparrow mne
totálně dostal. Fakt mne ta komedie pobavila a já vydržel po dlouhé době koukat na televizi, ne jenom do bedny počítače ;-)
Dnešek byl již dopředu dosti dobře naplánován. Maminka slavila narozeniny a tak, aby projednou nemusela připravovat
oběd, jeli jsme na vyhlídkový kopec, na chatu do restaurace. Měli tam i speciální menu pro děti, takže si Vojtíšek spolu s
Martinkou vybrali menu Myšky Čmuchalky - což byla dětská verze smažáku s hranolkama. Celkem si pochutnali a my také.
Po obědě následovala prohlídka širokého dalekého okolí, jak můžete vidět na první fotce. Jak jinak, než na vyhlídce. Na tom
kameni je připevněna bronzová deska s reliéfem nedalekých hor. Bohužel, přes mraky nešlo nic vidět. Šupky dupky do auta a
už jsme frčeli do Nákupního města, kde na nás čekalo muzeum hraček. Děti si přišly na své. Vojtíšek moc
obdivoval funkční elektrický vláček z dob padesátých a Martinku pro změnu nadchly panenky. I když se moc tázala na
spoustu technických detailů. Jak vidíte na druhé fotce, posadila se i za starou školní lavici a tiskacím písmem se sama
podepsala do sešitu a to - namáčecím perem. Namáčela ho do kalamáře dle mých rad a přitom neudělala žádnou kaňku. Ve
škole to bude mít od září jednodušší - bude používat pero Tornado, bohužel nevím, co je to zač ;-)
Verze pro tisk...
 4.6.2007
Vojtíšek umí počítat...Dnešní den jsem prožil velice pracovně - jak jinak, než ve firmě. Co se dalo dělat. Po ránu navíc vstával kromě Martinky
po týdnu i Vojtíšek. Takže se mi podařilo přijít do práce o trošku později. To víte, Martinku vzbudí sice v šest hodin její budík,
oblékne se a vzápětí uléhá oblečena pod peřinku. Za pět minut chrupe dále. Já ji dnes vytáhl z postele až těsně před půl
sedmou. Není to jednoduché ;-)
Děti včera navečer vyklízely spojenými silami myčku. Vojtíšek hned popadl lžičky a už je klidil do šuplíku kuchyňské
linky. Přitom hlásal,"Do žičkárny jsem dal ty žičký novýý!" Lžičkárna je podle něj ten chlíveček v šuplíku, určený lžičkám.
Maminka totiž dostala k narozkám i další kávové lžičky, neboť se u nás ztrácí kdesi v nenávratnu ;-)
Pracovní den mne natolik zmohl, že jsem po delší době vynechal pravidelné cvičení v domácí tělocvičně. Zato dětičky
nemohou vedle v pojíčku stále zabrat. Vojtíšek jezdí s autíčkem po zemi a tvrdí,"Já nemůžu spát, potože se mě vůbec
nechcé!" Právě stojí vedle mne a vysvětluje mi, jak se otevírají dveře a kufr u jeho malého autíčka. Hodiny přitom ukazují devět
hodin. To se jim zítra nebude chtít vstávat do školky.
Dnešní fotku jsem vyblejsknul kolem osmé hodiny podvečerní. Vojtíšek si na stolku právě rozložil dukáty z Penny
Marketu a počítal,"Jeden, dva, či, čiži, pět, šest, sedum, osum, devět, deset, jedenáct, dvanáct, čináct, štvnáct!" Mno, počítat
sice umí, jenomže se maličko přepočítal. Některé dukáty spočítal dvakrát. Bylo jich totiž deset. To samé umí i na
prstíčkách,"Maminkó, víš kolik mě jéé?" Vítězoslavně ukazuje tři prstíčky. Poté pokračuje,"Víš kolik mě budé, až budu mít
nalozeniný? Takhle. A budu mít i čtyži sfíčky na doltů!" Už je to taak - Vojtík ukazuje čtyři prstíčky, takže je to jasné ;-)
Verze pro tisk...
 6.6.2007
Vojtíšek si hraje na miminko...Včera jsem se tak nějak nedostal k novému článku. Není divu, mám spoustu jiné činnosti. Mimo jiné, překládám do práce
texty z operátorského panelu výrobní linky. Z němčiny do češtiny. Celé to má jeden háček - starý DOSovský program pro
operátorský panel od německé firmy Lauer electronics nefunguje pod Win XP. Takže mám jeden počítač nastartovaný ze
spouštěcí diskety v DOSu - tam opravuji texty a na serveru překládám pomocí Seznam slovníku. Dobrá to zábava ;-)
Dnes jsem málem také nic nenapsal. Abyste rozumněli, za vše mohla podvečerní bouřka. Třísklo v okolí nepěkně a
vypadlo bezdrátové připojení. Naštěstí se vše před chvílí srovnalo. Mohl jsem tak ještě vyfotit Vojtíška, zmítajícího se na zemi
coby miminko. Já totiž strávil odpoledne a podvečer doma sám, bez dětí a maminky. Všichni šli na návštěvu ke kamarádce.
Zítra to bude obdobné - Děti zůstávají ve školce přes noc, na což se po celý rok těšily. Budou tam spinkat a paní učitelky jim
jistě připraví mnoho zábavy a také stezku odvahy. Takže já budu doma sám. Úplně sám. Alespoň do večera ;-)
Hodiny právě ukazují 21:38 a Vojtíšek stále nechce spinkat. Včera prováděl cosi podobného a já ho pak po ránu nemohl
dostat z postele. Ale jo, do školky jsme nakonec přišli včas, ale s problémy ;-)
Verze pro tisk...
 8.6.2007
Noc ve školce a podvečerní grilování...Včerejší článek jsem nakonec musel vypustit, neboť nám po podvečerní bouřce vypadlo bezdrátové připojení na internet.
Cele se to rozchodilo až dnes odpoledne, to jsem musel na půdě zrestartovat mikrovlnnou krabičku ;-)
Včerejší večer jsem trávil doma úplně sám, ale to již jistě víte. Detičky zůstaly ve školce a spolu s učitelkami zažily
nesmírně dobrodružnou noc. Komupak se poštěstí strávit noc ve školce, že? Martinka i Vojtíšek nám hned sdělovali svoje
dojmy. Večer se děti prý vydaly na stezku odvahy - ta spočívala v průchodu potmě tunelem mezi školkou a jídelnou, na jejímž
konci čekala na každého odměna - blikající větráček. Pokud se Vám zdá divný ten tunel, tak se jedná o podzemní spojovací
chodbu mezi školkou a školní jídelnou. Geniální to nápad - pokud je nepříznivé počasí, děti ze školky přeběhnou na jídlo
podzemím. Do školní jídelny chodí - tuším, že o prázdninách, když tam nejsou školáci.
Navečer jsme měli připraveno grilování. Roztopil jsem oheň pod grilovacím kamenem a mezitím se mi podařilo posekat
část zahrady. Děti zatím řádily s dětmi ze sousedství, takže tu bylo náramně živo, což není až tak neobvyklé. Sotva leželo
naložené kuřecí masíčko na kameni, Martinka se co chvíli netrpělivě ptala,"Kdy už to bude, já mám strašnej hlad!" Fakt ho
měla, spořádala dva kousky horního kuřecího stehna. Zato Vojtík se k masíčku příliš neměl,"Já si dám nejdžív opečenej
hohlíček a pak masíčko!" Snědl něco rohlíku a maso dojedla Martinka. My si k tomu všemu dali vícezrnný a moc dobrý chleba
a bylo to moc fajn. Já si večer ještě vylepšil pravidelným tréninkem v domácí tělocvičně a poprvé jsem dokončil cvičení nově
nastudovaným strečinkem. Opravdu není nad to, pořádně se na závěr protáhnout. A že to jde - postavím se nohama u sebe a s
nohama v kolenou nataženýma a při předklonu položím ruce dlaněmi naplocho na zem naprosto v pohodě a bez bolesti. To je
ovšem denodenní ranní trénink nějakých dvacet let dozadu. Fakt to funguje ;-)
Závěrem komentuji fotku - Martinka se právě dojídá zbytky z Vojtíškova talířku :-)
Verze pro tisk...
 10.6.2007
Rocková zábava a tlačítko PLEJ...Pokud chcete vědět, proč jsem se včera odmlčel - odpověď je jednoduchá. Včera večer jsme se zůčastnili pravé vesnické
zábavy s dosti populární rockovou skupinou. Hradecká babička přijela již ve dvě hodiny vlakem, aby nám doma pohlídala
dětičky. Takže si myslím, že si užívaly všechny strany. My v hospodském sále, babička sama s dětičkama a děti nemusely
po osmé večerní do postýlek - dívaly se na DVD film - Asterix a Obelix, akce Kleopatra. Prostě pohodička. Takže jsme celý
večer až do půl třetí ráno křepčili na hitovky jak od samé kapely, tak na převzaté. Svařák od Harleje, Moje máma od Hudby
Praha a mnoho dalších se neslo s řádnými decibely sálem. To je prostě naše věková kategorie, i když já můžu poslouchat
téměř cokoliv.
Domů jsme se navrátili těsně po třetí a já ještě zvládl sprchování. Nedalo se nic dělat, během večera jsem se nechutně
zpotil, tak bylo co smývat. Není divu - půllitrů s dobrým pivem Bernard jsem vypil nepočítaně ;-) I když mám relativně
nacvičeno, podařilo se mi během večerního řádění, natáhnout si mírně lýtkový sval na pravé noze. Takže dnes pravidelnou
sestavu v domácí tělocvičně vynechávám a raději relaxuji u PC ;-)
Martinka si navečer vymyslela hru na hledání pokladu - naučila se vše ve školce. Připravila si papírky se šipkami,
ukazujícími trasu k pokladu. Pak se sama vydala do divokého terénu - naší zahrady. Tam někde na konci ukryla poklad s
čokoládkami. Vojtíšek dostal za úkol, objevit poklad. A víte, že to dokázal? Jenom nám po objevení první šipky
hlásil,"Maminkó, tady je PLEJ a ukazujé tám!" Nevíte, co je PLEJ? Když si děti samy pouští video, či DVD, říkame jim,"Musíš
zmáčkout to tlačítjko PLAY, tam co je ta šipka!" Dobrá asociace, šipka = play ;-)
Malý comment k dnešní fotce - již včera jsme zprovoznili bazén na zahrádce. Všichni členové rodiny se v něm vymáchali.
Voda je křišťálově čistá a to díky bezvadně fungující pískové filtraci domácí výroby. A co děti dnes nejvíce bavilo? Tvoření
vlnobití, jak vidíte na fotce :-)
Verze pro tisk...
11.6.2007
U nové paní zubařky...Prapůvodně jsem dnes nic psát nechtěl. Za vše může můj pozdní návrat z práce - chvíli po sedme podvečerní. Opravdu mi
dalo zabrat, nalézt elektrickou závadu na složitém stroji. Uff. Pouze po obědě jsem si dal menší oraz - vyzvedl jsem děti ze
školky a frr, do Velkého města. Naše původní zubařka totiž skončila svoji činnost a my horko - těžko sehnali
náhradu. Takže se dnes konala první rodinná návštěva u nové paní doktorky. A myslím si, že jsme si dosti polepšili.
Vojtík je naprosto v pohodě, přece jenom má pouze mléčné zoubky. Prozatím naprosto zdravé. S Marťou to probíhalo
poněkud důkladněji, už má nějaké nové zoubky. Jedničky určitě, pouze ty horní dvojky se prý nějak flákají. No, ještě to není
půl roku, jistě bude vše v pořádku. Jinak v pohodě. To se ovšem nedá říci v mém případě. Jenom tak bez přípravy mi byly
vyvrtány dva dosti velké kazy(Ty jsem musel mít již během loňské podzimní návštěvy u bývalé doktorky). Takže jsem si mírně
vytrpěl, ale stálo to za to. Ještě mi udělala třetí rozviklanou plombu a hotovo. Jenom jsem celou dobu přes dveře poslouchal
známé dětské hlásky z čekárny, jak mne litují, že mi paní doktorka rozvrtává zuby. Jenom, ať se poučí. Já nebyl od dětství
veden, abych si zuby čistil a v rodině to bylo tak nějak normální - zuby se čistily pouze před návštěvou zubaře. Není divu, že
mi jednou při pravidelné školní kontrole vrtali devět kazů naráz. Ach jo :-( Toho chceme dětičky rozhodně ušetřit.
Děti se odpoledne po návratu domů začaly opět bavit v křišťálově čistém bazénu a já musel jet do práce. Co se dalo
dělat, když musí výroba jet. Momentálně oba dva miláčkové spinkají a já pro Vás nemám ani jednu fotku, neboť jsem byl rád,
že jsem byl rád. Čekal na mne fazolový salát a já se konečně mohl do něčeho dobrého zakousnout s čerstvě opravenými zuby
;-)
Verze pro tisk...
 12.6.2007
Už se těším na pátek...Já se dnes v práci opět zasekl, měl jsem co dělat, abych na jednu linku namontoval frekvenční měnič a celé to
naprogramoval a sladil. Povedlo se, jenomže až po páté hodině podvečerní. Zbytek rodinky naštěstí odešel rovnou ze školky
ke kamarádce, takže mne nepostrádali. O to větší bylo přivítání. Martinka i Vojtíšek mi rázem viseli kolem krku. Hned jsem byl
navnaděn na páteční akci. Mám si totiž dětičky vyzvednou ze školky sám, neboť bude nějaká pánská jízda s velice
utajovaným programem. I Martinka mi povídala,"Víš tatínku, já to vím, ale nesmím ti to povědět. Bude to ale obrovská legrace!"
Už se moc těším a zvědavost mi málem nedá ani spát :-)
Moc jsem si toho s dětmi navečer neužil. Něco přece ano. Vojtíšek si na obličej navlékl masku Spidermana a začal se
chovat jako on. Nechal se i vyfotit, jak vidíte na fotce. V jednu chvíli přiběhl do pokojíčku a začal rozkopávat hračky. Tak to
tedy ne! Hned jsem mu jednu plácl přes prdelku. Takovou symbolickou, jenomže se Vojtík náramně urazil. Tohle se tedy
nedělá, no ne? ;-)
Po vyčištění zoubků se měl Vojtíšek ještě mýt - konkrétně na obličeji. Trochu jsem mu pomohl, neboť se jednalo o místa
pod očkama. Vypadal, jako by prolézal komínem. Vojta mi vzápětí referoval,"Tatínku, mě to moc bolí uvnitš čumáku, tadý,
víš?" Musel jsem se rozesmát, to jsou ale výrazy :-)
Další humornou chvíli mi dětičky připravily spolu v Martinčině posteli. Marťa cosi vyráběla a Vojtíšek jí neustále strkal
hlavičku do výhledu. Marťa prohlásila,"Hele Vojto, nebuď zvědavej, budeš brzo starej!" Vojtík se zamyslel,"Stalej? A ploč?" A
proč ? ;-)
Verze pro tisk...
13.6.2007
Velice náročný den...Před chvílí jsem se vrátil z hradu, pardon, to už jsme před lety slyšeli. Kdepak, vrátil jsem se z druhé firmy, pro niž zajišťuji odborný servis. Velice těžký speciální motor se nám podařilo po několikahodinovém boji umístit do značné výše, já ho zapojil a pomocí elektroniky i oživil. Firma je zachráněna. Fakt - nemožné na počkání a zázraky do tří dnů ;-)
Dnešní ranní vstávání proběhlo nadmíru uspokojivě. Než jsem vstal z postele, Martinka se již česala v koupelně a bleskově vykouzlila na hlavičce dva boční culíky. Jde jí to znamenitě a opravdu jí to sluší. Poté sama oblékla Vojtíška. Pomohla mu snad se vším oblečením. Je šikovná a Vojtíšek v takové chvíli nesmírně spolupracuje :-)
Jsem příliš unaven na další psaní, proto si popřejme dobrou noc... ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
31.5.2007
3.6.2007
4.6.2007
6.6.2007
8.6.2007
10.6.2007
12.6.2007
- 
24.5.2007
