 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 15.04.2003
Zápis z dnešního dne si s největší pravděpodobností pročítáte ve čtvrtek večer, možná i později. Je to způsobené mojí služební cestou. Právě si totiž lebedím ve 2200 pod střechou hotelu Silesia v polských Katowicích(S notebookem na peřině, prostě pohodička. Jenom na Internet se tu nedostanu :-( ). Podařilo se nám sem přijet před asi čtvrthodinou a ráno v šest hodin už máme stepovat před branami pobočky naší společnosti. Povedlo se nám překvapit i recepčního v hotelu, neboť snídaně se podává až od sedmé ranní. Nic se nedá dělat, připraví nám alespoň studenou snídani na cestu.
Mimo jiné jsem telefonoval Daně, jak jsou na tom obě holky a miminko v bříšku. Přitom se vloudila maličká chybička. Danino číslo jsem měl uložené bez mezinárodní předvolačky a tak se po chvilce vyzvánění ozval nadmíru ospalý ženský hlas. Nepřejte si vědět, co mi ta paní všechno pověděla. Takové polské nadávky jsem v životě neslyšel ;-) Honem jsem opravil číslo a konečně mohl promluvit s Danou. Zatímco včera Martince nebylo nejlépe a večer jí Dana musela zavést Paralen čípek kvůli teplotě, dnes znatelně pookřála. Ono je to hned vidět na jejím večerním usínání. Včera večer zabrala sotva hlavičku na polštář položila, dnes pro změnu pochodovala ještě ve tři čtvrtě na devět. Znáte to,"Maminko, já ci čůrat, já ci bumbu, já musím kakat, pšikreješ mě maminko?", a tak bych mohl ještě pokračovat. Jasné to znamení zlepšujícího se Martinčina stavu. To je dobře. Bezproblémově se cítí i Dana, ta noc z neděle na pondělí byla nějaká kritická a vyjímečná ;-)
Na závěr ještě připomínka včerejší návštěvy u gynekoložky. Zatímco Dana odešla do ordinace, Martinka prohlásila,"Tatínku, ci čůrat, ne do plínky!" Dana nás už předtím upozorňovala na záchod nacházející se v přízemí. Martinka vyběhla na chodbu a místo dolů po schodech se vydala do dveří vpravo. Představte si, za nimi se objevily další dveře s nápisem WC gynekologie. Dana běhá pokaždé dolů a ono se stačí podívat za roh ;-) Uvnitř jsem sundal Martince plínku a zvedl ji nad prkýnko, aby na něj zbytečně nesedala. Ihned protestovala,"Nebudu nahóže, ci sednout na pkýnko!" Po chvíli přesvědčování se vyčůrala i v přizvednutém stavu. Jenom plínku zpátky nechtěla. Prohlásila,"Neci počůranou plínku!" Měla pravdu, stihla ji už počůrat a asi to není nic příjemného dostat něco mokrého a studeného zpátky. Dostala tedy před odjezdem do Hradce nezbytné poučení,"Martinko, uvědom si, že nemáš plínku. Když budeš potřebovat, musíš si říct a my zastavíme!" Martinka celou cestu prospala a kupodivu vydržela až k babičce :o)
Verze pro tisk...
 16.04.2003
Tak Vás zdravím druhý den z Katowic. Dnešní den píši až ve čtvrtek, po ránu totiž došlo k nemilé události. Sotva jsem začal rozpojovat stroje určené na odvoz k nám, kolega mechanik se neopatrně ochomýtnul kolem mého notebooku a shodil ho z výšky asi metr sedmdesát na betonovou podlahu. Po té obrovské ráně mírně napraskl kryt na několika místech a notebook usnul nadobro. Až ve čtvrtek ráno jsem se dostal k jeho demontáži a opravě. Nakonec stačilo spojit rozpojený konektor a stroj funguje dál. Ať žije Toshiba! To jsem vážně nečekal, že ještě bude pracovat :o)
Dostal jsem se i k Internetu, ale bohužel jsem v tu chvíli postrádal u sebe disketu se včerejší aktualizací a počítač mi nefungoval, což již víte. Budete si muset počkat na novinky do zítřejšího dne.
Můj polský kolega - mistr údržby Tomasz nás pozval navečer na jedno až dvě piva, neboť slavil čtvrté narozeniny svého staršího syna. Po náročném pracovním dni přišla taková akce náramně vhod. Když už jsem u slavení narozenin, Martinka oslavila v úterý svoje dvacetisedmi měsíční narozeniny ;-) To to letí.
Večer se moc vydařil, pivo značky Zywiec bylo také moc dobré a rozhodně nezůstalo u jednoho. Když jsme pak v deset hodin nakládali přítele Tomasze do objednaného taxíku a my šli pěšky na hotel, raději jsem Daně pak ani netelefonoval ;-)
Protože Vám v tuto chvíli nemohu sdělit více podrobností o Martince, vrátím se v jedné příhodě o téměř čtrnáct dní zpátky. O víkendu u babičky se bavila neteřinka Petruška s Martinkou,"Martinko, co to tady máš?" Ukázala přitom na Martinčinu pihu na levé ručce. Martinka se na ruku zahleděla a odpověděla,"To mám puntík, néé pihu!" Petra pokračovala,"To není piha, ale pica, já mám taky picu, hele tady!", a plácala se přitom přes zadeček. Hádejte co mě napadlo? Vás také? Co ty děti ve školce nepochytí, viďte? Ne né, tak to není, Petruška má totiž na zadečku také pihu! ;-)
Když byla Petruška o něco málo starší, než je dnes Martinka, řešila při koupání problém,"Co to tady mám?" "To je piha Petruško!", odpověděla jí máma. Petruška poté excelovala,"Já tu pihu nechci, kdo si mě s takovou velkou pihou na prdelce vezme!" :o)
Verze pro tisk...
 17.04.2003
Konečně jsem doma a dopisuji články. Po celé dopoledne jsme se v Krakowě strachovali, zdali vůbec přijedeme domů. Problém se vyskytl s autodopravci, neboť smluvené dva kamiony přijely s denním zpožděním. Nakonec všechno dobře dopadlo a po naložení všech strojů jsme se mohli vydat k domovu :-)
V dopoledních hodinách se mi konečně povedlo zavolat Daně a vysondovat nějaké aktualitky. Dana se prý cítí v pohodě a Martinka je snad už bez teplot. Také jsem vysvětlil důvod včerejšího večerního nezavolání. Jednalo se prostě o posílení vzájemných vztahů mezi Českem a Polskem ;-) Mimo jiné šlo o vzájemnou výměnu zkušeností, ale musím Vám říci, všude se vyskytují stejné problémy.
Před chvílí - v 1915, jsem dnes podruhé hovořil telefonicky s Danou. Martinka právě sledovala svého oblíbeného a nezbytného krtečka z videokazety. Přitom se napájela Sunarem. Dana mi líčila jejich dnešní aktivity. Dopoledne se šly holky projít po vsi, podívat se na pejsky a kočičky. Odpoledne pak strávila Martinka na dvorku ježděním na odstrkovadle a náklaďáku. V pondělí jsme s sebou vzali i kolo v bláhové to představě, že by se na něm Martinka chtěla učit jezdit. Nechce. V jednu chvíli si na sedlo vylezla, dvakrát šlápla na šlapky a konec.
Dnešní fotografie není samozřejmě aktuální - pochází z nedělního dopoledne. Martinka trhala zelenou travičku a krmila slepičky u sousedů. Nové fotky budou, ale až v sobotu, neboť to se s holkama po týdnu poprvé setkám :o)
Ještě k víkendu - v sobotu jsme šli doprovodit babičku k vlaku. Chodíme cestou po záhumenní, tak zaručeně nejezdí auta. Martinka se hnala kupředu a najednou z jednoho dvora vystartoval obrovský černý pes. Babička strašlivým hlasem zaječela,"Martinkóó, utíkej, to je obrovskej pes!" Myslím, že by v tu chvíli babička nejraději vylezla na strom ;-) Jenomže Martinka se k tomu psovi hnala s nataženýma ručkama a chlácholila babičku,"Babičko nebóój, to je Čert, nic nedělá, nebóój!" V tu chvíli vyšel jeho majitel spolu se dvěma malými dětmi. Povídal,"Nebojte se ho, opravdu nic nedělá, Čert se jmenuje proto, že jsme si ho jako štěně přivezli z vesničky jménem Peklo!" :o)
Verze pro tisk...
 18.04.2003
Další den trávím doma sám bez holek. Ještě jednou se vyspím a konečně se uvidíme. Zítra musím ale v každém případě jít do práce, neboť je potřeba zapojit stroje dovezené z Polska. Nemám to v tomto směru jednoduché. Vedoucí s nimi totiž příští týden počítá, hlavně co se výroby týče :-(
Konečně se mi povedlo sehnat základní desku s procesorem do domácího počítače. Takže zatímco píši, co chvíli se otáčím a měním disky s instalačními programy. Domácí stroj totiž nutně potřebuji k vylepšování stránek.
Před chvílí jsem dotelefonoval s Danou, přitom se mi povedlo o Martince zjistit nějaké novinky. Naštěstí už zítra jedu za nimi babičce a tím získám bezprostřední přístup k informacím ;-) Jste zvědaví, co jsem se po telefonu dověděl? Martinka dnes poprvé za celý týden spala dle svých zvyklostí - vstávala až ve tři čvrtě na osm. Jinak se celý týden budila klidně mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Naštěstí se vždy nechala přesvědčit po přelezení k Daně pod peřinu, aby si ještě chviličku schrupla.
S kašláním se Martinka také lepší, nejhorší noc byla podle Dany ta z neděle na pondělí. Dnes již kucká pouze z ustupující rýmy. Více Vám budu schopen sdělit až zítra ;-)
Martinka objevila v poslední době kouzlo lenošení v postýlce. Je to vidět hlavně po odpoledním spánku. Probudí se a je schopná se v posteli pod peřinou převalovat ještě půl hodinky. K tomu se navíc přidalo její zdlouhavé oblékání. Martinka je schopná vstát ve dvě hodiny odpoledne a ve tři čtvrtě na tři má na sobě teprve kalhotky. Na všechno má dost času a přitom si nechce s oblékáním nechat pomoci. Šestiletá neteřinka Petruška takto dosahuje i lepších časů - ráno má jít do školky, proto vstává před sedmou hodinou a je ráda, když si kalhotky oblékne za hodinu. Z toho usuzuji, že se tímto stylem děti oblékají normálně :o)
Po ránu jsem si vytahoval před vrátnicí z auta kufřík a vypadla mi přitom ven Martinčina modrá plyšová rybička. Ihned jsem si vzpomněl na problémy, které s ní Martinka v pondělí řešila. Úplně stejnou rybku přivezla babička s dědou loni z Řecka i malé Danielce. Martinka proto meditovala,"To není moje rybička, ta je Daninky!" Neustálým přesvědčováním nakonec změnila názor a tak nám v pondělí vykládala,"Tohle je moje rybička, Danielka má doma tejnou, ta je Daninky, tahle je moje, jóó moje rybička, není Daninky!" Tak to šlo kolem dokola několik minut. Martinka má ale problémy, viďte?
Jako dnešní fotografii jsem použil opět jednu archivní - pochází z minulé soboty. Šli jsme vyprovodit babičku k vlaku a Martinka se hnala za kachnou v domnění, že na ni kachna počká. Nepočkala. Martinka ji pronásledovala ještě asi padesát metrů, avšak bezvýsledně :-)
Verze pro tisk...
 19.04.2003
Konečně jsem se setkal po týdenním odloučení s Danou a hlavně Martinkou. Oproti původnímu předpokladu se mi povedlo uvolnit se z práce dříve, takže jsem k babičce dorazil těsně po druhé hodině. Martinka se právě probudila a seděla v tu chvíli na nočníku. Však mi neteřinka Petruška už od dveří hlásila,"Ahoj Radku, to tvoje dítě se vyčůralo do postele!" Skutečně, Martinka se nějak špatně probudila a posléze se jí podařilo vyčůrat do postýlky. Po dlouhé době poprvé.
Martinka se se mnou přivítala - dostal jsem sladkou pusinku a hned mi vylíčila pravděpodobně největší dopolední událost,"Tatínku, já se maličko vybourala!" Zpočátku jsem nepochopil o čem mluví, ale Dana mi celou věc vysvětlila. Martinka od začátku týdne tahá za svojí motorkou na provázku náklaďák. Dnešní dopoledne se s touto soupravou vybourala - spadla na beton. Mimo to se o náklaďák přetahovala s Petruškou a malou Danielkou. Vůbec jim ho nechtěla půjčit. Tak nějak si ho za týden oblíbila.
Sotva jsem šel odpoledne s holkama ven, Martinka ke mě vztáhla ručičky a žadonila,"Tatínku, na koněéě, prosím!" Martinka se dočkala, táta je konečně tady! Blbli jsme chvíli spolu a běhali po zahradě. Martinka radostně výskala, na koníčku jezdí moc ráda :-)
Po třetí hodině za mnou Martinka přišla se sepjatýma ručkama,"Tatínku, ci tlubičku, tlubičku, prosím!" Tím jednoznačně myslela plněnou Hořickou trubičku, děda jich koupil v Makru celou velkou krabici. K Martince se mezitím s prosbou připojila i Petruška. Šel jsem tedy pro trubičku a teta mi v kuchyni povídala,"Radku, to musíš vzít trubičku i Danielce, jakmile uvidí holky, bude chtít taky!" Vzal jsem preventivně jednu navíc a vyšel ven. Martinka s Petrou nedočkavě seděly na víku pískoviště a Danielka nerušeně pochodovala po víku studny. Sotva holky dostaly každá po trubičce, Danielka začala klapat naprázdno pusinkou a volala,"Ham, ham, ham, ham!" Vydala se směrem k holkám nic nedbaje na výšku. Musel jsem ji zachytit, jinak by spadla ze studny dolů. Tolik toužila po trubičce, že ani nekoukala na zem. Sotva došla k Petrušce, otevřela pusinku a chtěla od ní kousnout. Petruška jí nabídla a málem o trubku přišla. Danina ji totiž bafla do obou ruček a počala se s Petruškou přetahovat. Nedalo se nic dělat, vytáhl jsem třetí trubičku i pro Danielku :o)
Verze pro tisk...
 20.04.2003
Před chvílí jsme se s Martinkou navrátili z odpoledního nákupu. My chtěli zakoupit lamino desky na výrobu přebalovacího pultu pro miminko a děda požadoval nějaké kovové nožičky na stolek. Protože v Baumaxu měli pouze nožičky kruhového průřezu, přejeli jsme ještě do OBI. Tam se Martince moc líbilo. Neustále vyhledávala jejich maskota (Bobra), ukazovala na něj a hlasitě vykřikovala,"Jéjééé, bobl, taámhle je bobl, všude samej bobr!
Martinka jela se mnou bez plínky, proto jsem ji před Baumaxem upozornil,"Martinko, než si sedneš na vozejček, musíš se vyčůrat na travičku!" Marťa oběhla na parkovišti vystavený zahradní domeček, dřepla si a vyčůrala. Přitom čůrání okomentovala,"Vyčůrala Martinka, tady za domeček!" :-)
V OBI si chtěla zakoupit pomlázku. Ihned si jednu vytáhla ze stojánku, jenomže všechny měřily přes metr padesát. Proto jsem jí pověděl,"Martinko, jedeme domů, dojdeme na proutky a já ti jednu upletu!" Jak jsem řekl, stalo se. Martinka však chtěla používat pomlázku na všechny možné účely, jenom ne na ten pravý. Strkala pomlázku do hlíny na záhonku, drbala s ní beton a nakonec ji šoupla mřížkou do kanálu. Proto jsem jí pomlázku preventivně zabavil, aby ji měla na zítra :o)
Velikonoce Martinka zaregistrovala již dávno předtím. Předevčírem například šla s Danou na procházku a u jednoho domu mají stromeček vedle dveří ozdobený kraslicemi. Martinka si ho hned všimla a radostně křičela,"Jéjé, tady mají velikonoce, nojó velikonoce!" :o)
Vzhledem k vylepšujícímu se počasí jsme navečer roztopili gril a jali se grilovat maso. Letos poprvé. Než se mi povedlo gril roztopit, všechny děti mi vydatně pomáhaly. Házely do grilu dřevo, Danielka ho vytahovala zpět, prostě chaos a zmatek. Když nás tu je o víkendu tolik, tak to stojí za to :o)
Na závěr ještě malou perličku ze včerejšího podvečera - Martinka má u babičky vlastní malý nočníček. Včera však vyzkoušela Daninčin na chodbě. Sotva se z něho zvedla ihned ho zhodnotila,"Já sedla na Daninčinej nočníček, jóó ten byl dobrej, ten byl dobrej!" :-)
Verze pro tisk...
 21.04.2003
Uplynulý víkend a hlavně dnešek dal všem opravdu zabrat. Přitom má Dana sama co dělat se sebou a miminkem v bříšku. Když ono je to těžké, u babičky se nás vyskytuje vždy moc a na relativně malém prostoru. Už i malá Danielka si bez problémů dojde kam chce a vleze si kam si umíní.
Po ránu s námi šla Martinka koledovat, více si můžete přečíst v novém článku z rubriky Martinka - novinky ;-)
Odpoledne, po Martinčině vyspinkání jsme přejeli autem do Hradce ke druhé babičce. Martinka u ní nalezla další koledu a tak máme doma zásoby čokolád a nevím čeho, minimálně do vánoc. Hrůza ;-) U babičky si Martinka došla poprvé úplně sama na velký záchod. Stalo se to tak - Martinka beze slova zmizela na chodbě, ozval se zvuk otevíraných dveří a hučení ventilátoru, ten vrčí svítí-li světlo. Vydal jsem se za ní a světe div se, seděla již na míse a nevinným hláskem hlásila,"Čůrám tatínku, sama došla na záchod!" Vyčůrat se, slézt, utřít se a spláchnout je pro Martinku dílem okamžiku. Až do dneška si u babičky vždy říkala a najednou tohle. Musím uznat, lepší se :o)
Doma na Martinku čekala souprava talířků s hrníčkem, dárek k dnešnímu dni od nás. Na hlubokém a mělkém talířku, spolu s hrnečkem se skví obrázky krtečka z kresleného seriálu. Martinka má krtka moc ráda a proto s velkou radostí okomentovala obrázek na mělkém talíři,"Jéjé, tady je krtečéék, jůů s kalhotkama!" Hned zčerstva dostala na talířek omáčku k večeři :-)
Psychicky se připravuji na zítřejší pracovní den, dnes se v práci opět něco porouchalo a čeká to na mne. Ach, jo :-( Mimo to se musím z práce v dopoledních hodinách uvolnit a dovézt Danu ke gynekoložce na další těhotenskou kontrolu. Samozřejmě Vás budu o všem informovat. Teď mi snad zbývá už jenom jediné - popřát Vám i nám dobrou noc ;-)
Verze pro tisk...
 22.04.2003
Dnešní den přinesl hned několik prvenství. Letos poprvé vystoupily venkovní teploty na tu správnou úroveň - mohl jsem obléci tričko a kraťasy. Dnes jsme také poprvé svačili venku. Na dnešním snímku vidíte Martinku právě otevírající Bobíka. Buhužel, u toho otevírání zůstalo, snědla pouze dvě lžičky.
Po svačince jsme spolu s Martinkou pomáhali Daně. Potřebovala na zahrádku dopravit substrát na pelargonie, truhlíky a jiný materiál. Martinka si střídavě hrála na písku a střídavě pomáhala sázet kytičky. Já si mezitím přinesl velké nářadí a jal se rozhrabovat zbytek našeho hospodářství. Jak jsem psal již loni - postupně zatravňujeme pěstební plochy, neboť jak říkala Dana,"Nemíním na zahrádce pěstovat krmivo pro slimáky!" Má pravdu, vždyť loni nám sežrali na co přišli :-(
Martinka si doběhla pro svoje dětské náčiní a hrabala záhonky se mnou. Později i prohazovala cestičky lopatou. Překvapivě ji to bavilo (Alespoň chviličku ;-) ). Posléze jsem se chystal nastartovat sekačku, aby se prohřál motor, potřebuje totiž vyměnit olej. Martinka však utekla na druhý konec dvorka a hlasitě protestovala,"Nebude tatínek, nebude tartovat sekačku, já se bojím sekačky, no jóó, to víš že jó Martinka se bojí sekačky!" Budu muset počkat, až se mnou Martinka nebude pracovat ;-)
Na závěr se ještě vrátím ke včerejšímu večeru. Martinka nás velice překvapila svým usnutím o půl deváté večerní. Bohužel se pak probrala těsně před desátou. Dana zaslechla podezřelé zvuky z ložnice, vběhla tam a spatřila Marťu totálně zeblitou, včetně postele, přikrývek a podložek vedle ležících. Já se mezitím koupal a tak Dana, chtě nechtě musela Marťu kousek poponést. Však z toho pak měla výčitky, zdali si nějak neublížila. Všechno je ale v pořádku :o)
Martinku jsem od Dany převzal a odnesl do koupelny osprchovat. Tam nastal druhý cirkus - Martinka se nechtěla sprchovat. Po několika minutách konečně seděla zachumlaná pod dekou v obyváku na gauči. Drkotala zoubky a pomalu se zklidňovala. My museli celou tu spoušť pořádně uklidit. Nevíme čím se to stalo, ale jednou z hypotéz je večeře. Prostě jí asi nesedla.
Zrovna včera u babičky Dana rozebírala s tetou, že se Martinka v nové posteli ještě nepoblinkala. Jak je vidět, asi to přivolala ;-)
Verze pro tisk...
 23.04.2003
Během dopoledne Dana téměř stihla oset a osázet naše záhonky. Martinka jí přitom pomáhala a nejvíce ji zaujalo sázení malých cibulek do dírek. Jenom je tam strkala napřeskáčku a Dana tak ztrácela přehled, kde cibule je a kde není.
Odpoledne spolu šly do krámu. Martinka se od svého návratu domů od babičky, celkově zhoršila s jídlem. Lízátko by však chtěla. Už během oběda jí Dana pobízela,"Martinko, když hezky zhamáš oběd, půjdeme koupit lízátko!" Oběd ale nejedla, tak neměla nárok. Dana i přesto lízátko koupila a zkusila další fintu. Před obchodem dostala Martinka rohlík a radu,"Sněz alespoň kousek rohlíku, abych ti mohla dát lízátko!" Ani náhodou, Martinka rohlík nechtěla, takže lízátko skončilo ve skříni. Když to tak pozoruji, ty vykoledované zásoby sladkostí těžko stihneme skonzumovat do konce tohoto roku ;-)
To ještě není všechno - já dnes přišel z práce až po páté hodině, zapojuji totiž stroje dovezené minulý týden z Polska. Dana mi vyprávěla o lízátku a já si také trochu přidal. Začal jsem výchovně,"Víš Martinko, lízátko není jídlo, to je za odměnu když hezky hamáš!" Martinka mi však přesně vysvětlila, jak se věci mají,"Nené, lízátko je na lízání pšece!" :o)
Na dnešní podvečer připadlo mytí místo koupání. Až doposud jsem přitom Martinku prostě omyl žínkou. Jenomže minulý týden ji babička začala zvykat na sprchu. Martinka se totiž sprchovat nechtěla, prý se bojí. Babička má však pádný argument,"Martinko, musíš se naučit sprchovat, to by jsi s námi nemohla jet o prázdninách k moři. Tam mají pouze sprchy!"
Už v neděli jsem zkoušel doma Martinku dostat do sprchového koutu,"Martinko, pojď, jdeme se osprchovat do sprcháče!" Martinka však zastávala zcela opačný názor,"Nejdu do spcháče, já se bojíím!" Zeptal jsem se,"Martinko, u babičky jsi se přece sprchovala!" Martinčina odpověď mě dostala,"U babičky nebojím se, tady se bojíím!" Tím naše konverzace skončila a do sprchy stejně nešla :o)
Dnes se nám podařilo Martinku přesvědčit, aby si do sprcháče alespoň vlezla. Pustil jsem vodu , Martinka držela kropítko a opatrně si stříkala na nožičky. Dana jí povídala,"Martinko, musíš si ještě umýt zádíčka, tam si nedosáhneš, podej sprchu tatínkovi!" Vzal jsem sprchu a namířil vodní proud Martince na záda. To byste měli slyšet ten křik. Martinka křičela na celé kolo,"Néé, nené, to páálíí!" Jak by mohlo pálit, vždyť jsem namixoval vodu spíše studenou ;-)
Verze pro tisk...
 24.04.2003
Dnes jsem konečně přijel z práce o něco dříve (O půl čtvrté) a Martinku doma nezastihl. Na zahrádce pracovala Dana samotná. Sela na záhonky nějakou zeleninu a Martince hrášek. Ptáte se kam se schovala Martinka? Neschovala se, šla na procházku se Sylvou od sousedů.
Využil jsem Martinčiny nepřítomnosti a vyměnil v sekačce olej. Musel jsem ji totiž za tím účelem nastartovat a to by se nelíbilo Martince. Však mi navečer povídala,"Tatínek nebude tartovat sekačku, ani na chiličku, já se bojím, já se bojím!" :o)
Před čtvrtou se holky objevily a Sylva nakrmila Martinku čokoládovým Bobíkem. Martinka totiž od cizího hamá lépe. Bobíka snědla téměř celého. Dnes jsme opět svačili venku, počasí se konečně mírně umoudřilo. Po svačince si Martinka začala hrát na svém pískovišti. Dana jí prozatím nechce mokřit písek, přece jenom ještě není moc velké teplo. Martince tak ze sypkého nejdou dělat bábovičky. Baví se tedy jinak - nabírá písek do různých nádob a roznáší ho po zahradě. Písek tímto stylem znatelně ubývá. Ještě že ho máme před domem celou hromadu ;-)
Já se mezitím přesunul na dvorek a zanechal holky na zahrádce. Dana chce totiž zkrášlit dvorek a k tomu potřebuje stojan na kytičky. Takový stojan je potřeba svařit a přitom mi zrovna nemusí asistovat Martinka. Stačilo, že šla s Danou domů právě v okamžiku mého maximálního pracovního nasazení. Řezal jsem rozbrušovačkou trubky a za sebou slyšel Martinčin hlásek,"Nepudu maminko, já se bojím, nežezej tatínku, já se bojím!" Musel jsem na chvíli přestat pracovat, jinak by Martinka domů snad ani nešla.
Jak sami vidíte, Martinka se v poslední době všeho bojí. Zatímco jí loni absolutně nevadila nastartovaná sekačka, letos z ní má panickou hrůzu. Stejně tak z různých vrčivých strojů. Když se máme ve vaně sprchovat, také se bojí. Martinka se prostě dostala do takového bojácného období. A tak je to se vším. Zatímco před nedávnem procházela obdobím celkem bezproblémové konzumace jakéhokoliv jídla, dnes nechce hamat a tropí u stolu hlouposti. Například při večeři - normálně jí na drobno nakrájené špagety lžičkou. My je pro změnu motáme na vidličku za pomoci lžíce. Martinka seskočila a už se řítila pro svoji vidličku. Pak nevěděla, zdali má špagety bagrovat lžičkou či vidličkou. Neustále přehazovala nářadí v ručičkách, lžičkou míchala špagety v misce až lítaly kolem po stole, prostě samé blbosti. Nakonec však přece jenom něco snědla ;-)
Po večerníčku Martinka sledovala oblíbeného Krtečka. Já už ho moc nemusím, viděl jsem každý díl nejméně padesátkrát ;-) Vím přesně, kde se co a v jakém okamžiku stane. Martinka sleduje Krtečka ráda a končí-li jeden ihned křičí,"Etě jeden bude? Putíme etě jeden, já ci jetě jeden!" No, maximálně jí povolujeme čtyři díly za sebou :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
15.04.2003
16.04.2003
17.04.2003
18.04.2003
19.04.2003
20.04.2003
21.04.2003
22.04.2003
23.04.2003
24.04.2003
- 
24.5.2007
