Stránky miminka,neplodnost,zajímavosti o dětech

 Hlavní menu
 NOVÝ BLOG
  - úvodní stránka
 ODKAZOVNÍK
  - naši partneři
 TĚHOTENSTVÍ
  - naše bříško Vojtíšek
 VOJTÍŠEK
  - novinky - deníček
  - míry a váhy
  - moje první...
 MARTINKA
  - novinky - deníček
  - Martinka po narození
  - míry a váhy
  - moje první...
 NAŠE NEPLODNOST
  - něco o rodičích
  - Martinka
 NEPLODNOST - léčba
  - metody IUI,IVF
  - metoda p.Mojžíšové
  - lidstvo má problém
 ARCHIV ČLÁNKŮ
  - deníček
 FOTOALBUM
  - naše fotografie
 ODKAZY
  - katalog odkazů
 DOMA
  - domácí pekárny chleba
  - u nás doma
  - rekonstrukce domu
  - písková filtrace bazénu
 WEBMASTER
  - vývoj eMartinky
 FAQ
  - co je to eMartinka?

 Kniha návštěv
- Napište nám
- Přečtěte si

Poslední zápis:
8.7.2006  10:58:29



 Webmaster
Pište nám na adresu dopisy@emartinka.cz

WEBMASTER
© LTX 2001 - 2024
Radek Lehký
Tel: 602138084
ICQ: 297193369

Veškeré dotazy a technické připomínky mi adresujte na
webmaster@emartinka.cz


Vyberte si články podle Martinčina věku(měsíce):
  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20  21  22  23  24  25
  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35  36  37  38  39  40  41  42
  43  44  45  46  47  48  49  50  51  52  53  54  55  56  57  58  59
  60  61  62  63  64  65  66  67  68  69  70  71  72  73  74  75

Zobrazit stránku:  1  2  3  

Martinka krmí svého pejska Beníčka :o)15.09.2003
Martinka umí sama telefonovat...
Hned po mém příjezdu z práce se Vojtíšek ležící v kočárku na zahrádce probudil. A nastal křik. Kroutil se se strany na stranu jako úhoř a brečel. Dudlík moc nepomáhal, neboť se ho soustředěně snažil vypudit z pusinky. Jedině snad drncání se jevilo jako účinný prostředek. Ani jsem se nestihl převléknout a půl hodiny drncal kočárkem, neboť Dana šla mezití posbírat dozadu na zahrádku spadaná jablka. Sousedi totiž vytáhli drtičku a lis, vymačkají nám také nějaký mošt. Sotva se Dana vrátila, převzala drncání Vojtíška a my s Martinkou sházeli pomocí klacků ještě pár jablíček. Z jednoho stromu se totiž nedají normálně jíst. Měli byste vidět, jak se Marťa činila s dvou a půl metrovým klackem. Jak skákala radostí, když se jí po dvaceti minutách povedlo srazit první a zároveň i poslední jablko ;-)
Vojtíškův neklid pokračoval až do pěti hodin. Dana povídala,"Kampak se podělo to hodné miminko, co za celý víkend u babičky ani nezabrečelo!" V tom měla naprostou pravdu. Vojtíška však evidentně trápily větry. Prostě to tak někdy příjde. Dana pak marně přemýšlí, cože to špatného snědla. Přitom se hlídá hodně a nic nadýmavého do úst nevloží.
Dana musela jít vařit večeři a my zbylí se přesunuli na dvorek. Vojtíšek se ostatně probudil a tak jsem ho ještě několikrát udrncával. Martinka si mezitím vytáhla plastové kostky z pytleS těmi jsem si kdysi hrál já a můj mladší bratr ;-) ) a stavěla mašinku. V jednu chvíli si odběhla na malou. Volala,"Tatínku, póď se sem podívat, co to tadý ležíí?" Šel jsem se tedy podívat. Co myslíte, že tam bylo? To byste neuhodli. Po obhlídce onoho předmětu jsem odpověděl,"Martinko, to je hovínko od ježečka. Na to v žádném případě nesahej!" Martinka se zamyslela a spustila,"To je ale oklifka ježeček. Takdle tady kakat, fuj. Na nočník se chodí pšecé!" No, v takové chvíli se mám co držet, abych nevýchovně nevyprskl smíchy :o)
Konečně se nám povedlo Vojtíška uspat. Stalo se tak po páté hodině. Dana vykoukla ze dveří a na její tváři se zračilo mírné zděšení,"Vojtíšek usnul? Teď před jídlem? Tak to Vám pěkně děkuji!" No vidíte, byli jsme i pochváleni ;-)
Na závěr mi dovolte popsat jednu událost ze včerejšího podvečera. Odnesl jsem si Vojtíška do koupelny, abych ho vykoupal. Dana se na nás přišla podívat. Netrvalo dlouho a ve dveřích stála i Martinka. Křičela na celé kolo,"Maminkó, volá babičká!" Dana vystartovala k telefonu. Po chvíli se vrátila a sdělila mi,"Telefon byl již zavěšený!" Zkusila sama zatelefonovat babičce a Martinka prý s babičkou hovořila. Sice si moc nepopovídaly, ale jak vidno, Martinka začíná zvládat tuto činnost na výbornou. Ještě před nedávnem telefon sice zvedla, chvíli poslouchala, slůvka nevydala a pak sluchátko položila zpět. Takhle se k nám snažil dovolat Danin kolega a Martinka mu telefon neustále vyvěšovala :o))
Přečtěte si nový článek o Martinčině usínání. Klikněte si ZDE :-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka přebaluje Vojtíška :o)16.09.2003
Vojtíšek si zvykl i na sekačku... ;-)
Z práce jsem dnes přišel relativně brzy - ve tři hodiny. Představte si, Martince trvalo odpolední vstávání celou hodinu. Dana na dvorku právě drncala Vojtíška v kočárku, ukazovala na dveře a povídala mi,"Běž se podívat na Martinku, zdali si po hodině alespoň pyžamko svlékla!" V obyváku na gauči skutečně seděla Martinka a měla na sobě první kus oblečení - košilku. Sotva mě zahlédla, vykřikla,"Já já budu hnéd, tatínku!" Skutečně, netrvalo ani pět minut a stála venku oblečená, potvůrka jedna ;-)
Já se mezím na chodbě převlékal. Martinka za mnou přiběhla ze zahrádky a volala,"Tatínků, vytáhni sekačků, deme sekat távu!" Chvíli zkoumala ve skříni svoje ponožky a pak jedny vytáhla. Ukazovala mi je,"Podívej tatínku, tydlety sou maximálně teploučký!" Kam na to chodí? Martinka sáhla po jiných zimních ponožkách a vysvětlila mi,"Tydlety se nosej na sníh, víš tó, tatínku?" Tak to jsem opravdu nevěděl ;-)
Dana uvítala naši přítomnost na zahrádce slovy,"To je dobře, že jste tu, já jdu zatím připravit večeři!" Vojtíšek v kočárku jakž takž spinkal, proto jsem zatáhl za startovací provaz sekačky a rozjel se po zahradě. Martinka si hrála celou dobu na pískovišti. Sotva byl koš plný trávy a motor se zastavil, nastalé ticho prořízl Vojtíškův hlasitý křik. Chudinka, jistě křičel již delší dobu. Tímto stylem se probral ještě pětkrát, než si zvykl na pravidelné dupání sekačkového čtyřtaktu. To jsem pak mohl obsekat i prostor bezprostředně kolem kočárku, aniž by to s Vojtou sebeméně hnulo. Jenomže Dana přinesla kávu a já přerušil činnost. Po chvíli ticha se Vojtíšek znovu probudil a brečel. Uklidnil se až novým nastartováním sekačky. Navíc mu odvedle počali koncertovat sousedi cirkulárkou, tak co si mohl ke klidnému spánku ještě více přát ;-)))
Martince jsem dnes přečetl pohádku O zvířátkách a loupežnících. Přitom si významně ukazovala na ručičku a povídala,"Nalepíš mi tady tatínku motýlka? Toho od tety Matiny, ta bydlí hódně dalekó, tam za móžem!" Pokud nevíte o čem je řeč, Martinka chtěla na ručičku nalepit tetování. Tak jsem jí řekl,"Martinko, přečteme si nejdříve pohádku a pak Ti motýlka nalepím!" To víte že jsem zapomněl. Až po chvíli sezení u počítače na mě vykoukla Martinka a vyčítavým hláskem pravila,"Ty si zapomněl na toho motýlka. Povídals mi - až pšečteme tu pohádku o loupežníkách a zvížátkách, nalepím ti motýlka. Ty si zapomněél!" Honem jsme běželi celou věc napravit. Když jednou něco slíbím, musím to splnit, ne? ;-)
Martinka před chviličkou vyběhla z ložnice a podávala mi prázdnou lahvičku se slovy,"Podívej se tatínku, jestli tam jetě je nějakej čajíček!" Přitom zahlédla v obyváku na křesle připravené oblečení . Bleskurychle ho prozkoumala a rozplývala se nad ním,"Jéjé, maminka mi pichystala krásný oblečení, to se bude paní dotorka divit, jakou mám kásnou želvičku na košilcé!" Paní doktorka se bude opravdu divit, neboť jedeme hned po ránu s Martinkou na očkování. Doktorka si nás pozvala na půl devátou a má se jednat o vakcínu Trivivac. Dana se při té příležitosti chystá položit Vojtíška na váhu. Podrobnosti Vám samozřejmě přinesu zítra. Jinak, specální Vojtíškovu stránku připravuji, ale momentálně mi asi odchází harddisk v notebooku, proto mám jiné starosti :-(
Na závěr Vám chci říci - prohlédněte si dnešní titulní foto. Martinka navečer sama přebalovala Vojtíška. Takhle krásně mu rozepla bodíčko a pak i plínku. Sotva do ní nahlédla, hned mi ho přenechala. V plínce se totiž nacházel kakanec :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka si staví mašinku :o)18.09.2003
Proč byl dnes Vojtíšek neklidný ?...
V dopoledních hodinách se Dana s Martinkou a Vojtíškem v kočárku, vydala na nákup do samoobsluhy. Zastavili se pak ještě ve vedlejším krámě. Zakoupili mi mimo jiné i nové pantofle. Po příchodu z práce jsem si je nazul a všem poděkoval. Martinka mi vysvětlovala,"Tatínku, ty pantofle sme ti koupili, potože si je neumíš koupit sám!" Tak to vidíte, měla pravdu, ale použila přitom Danina slova ;-)
Po nákupu se všichni přesunuli k jedné nejmenované tetě ;-) Doma má totiž digitální váhu a Dana se již delší dobu chystá nechat Martinku zvážit. To abychom věděli, kdy ji Vojtíšek předežene ;-) No, dlouho mu to trvat nebude, Martinčina aktuální hmotnost činí něco kolem 13,2kg :o)
Po svačince jsme se s Martinkou pustili do sklízení úrody na stromech. Nejdříve jsme otrhali jablíčka a následně i celý stromek bobulek černého jeřábu. Ten pak směřoval k panu sousedovi, neboť my ho nejíme. Stromek totiž před lety nasadili moji rodičové. Soused tuhle Daně a Martince vysvětloval,"Já si ten jeřáb otrhám a zkusím ho nechat po vykvašení vypálit v pálenici. Třeba z něj bude dobrá kořalka!" Sotva to uslyšela Martinka, povídala,"Já si dám taky kožalku!" Dana jí vysvětlila,"Martinko, ta kořalka není pro děti!" Martinka se zamyslela a pokračovala,"Až já budu velká, budu taky bumbat kořalku, ta bude móc dobrá!" Ta má ale starosti, viďte? ;-) Ale abych pokračoval v dnešním trhání černého jeřábu - Martinka za mnou vylezla až na vrchol štaflí. Samozřejmě z druhé strany. Natahovala ručičku,"tatínků, podéj mi taký!" Dal jsem jí do ručky velký trs černých kuliček. Martinka ho pracně snesla dolů a už se šplhala pro další. Posléze raději sbírala to, co mi spadlo vedle kbelíku. Jeden veliký hrozen jsem jí přitom hodil přesně na záda. Volala na mě,"Podívej tatínků, to mi padlo na zádíčka, jako ježíškovi na bodlinky!" Abyste byli v obraze, Martinka myslela ježečkovi na bodlinky. Plete si totiž ježečka s Ježíškem. Tuhle nám vysvětlovala,"Až napadne sníh, budou vánoce a ježeček mi pšinese hodně dárečků!" Ne nadarmo se říká,"Tak co Ti letos Ježíšek naježil!" ;-))))
Vojtíška celý den evidentně něco trápilo. Vrtěl se, kníkal, pobrekával a spal velice povrchně. Jakýkoliv silnější hluk ho budil. Samozřejmě i Martinčino hlasité výskání. Navečer pak nechtěl být ani v postýlce. Brečel a tak jsme ho chvíli pochovali. V náručí se mu moc líbilo, prohlížel si všechno kolem a nebrečel. Přesně tahle si ho Dana vzala, zatímco jsme s Martinkou dojídali večeři. V tu chvíli se ozvala mohutná kanonáda do plínek. Prdíky přitom s naprostou převahou vítězily. Pak nemá být Vojtíšek nevrlý s takovýmhle nadělením v bříšku ;-)
Martinka dnes po obědě neusnula. Nevíme proč, sama se nevyjádřila. Spánkový deficit se zcela jasně projevil večer. Zatímco je někdy schopná usnout až v deset hodin, dnes spala již o půl deváte s lahvičkou v ručičce. Do obyváku předtím přišla pouze jednou a povídala,"Maminko, uložíš mě?" Já jí totiž po vykoupání přečtu pohádku a uložím s pusinkou na dobrou noc. Po vypití první lahvičky s čajem chce znovu uložit, pro změnu od Dany :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka svačí na zahrádce :o)19.09.2003
Vojtíšek dnes nechtěl spinkat...
Psaní dnešní aktualizace mi dělá menší problémy. Ptáte se proč? Po večeři se u nás zastavil strejda od sousedů, aby mi pomohl vyzdvihnou takovou starou a velice těžkou skříň na půlmetrový podstavec. Bohužel se nám akce nepovedla zcela dle našich představ a skříň mi citelně skřípla pravačku. Au, bolí to :-( Opuchla a pomalu přichází k sobě. Já také, hlavně že nekřupla žádná kost. Doposud jsem neměl v životě nikdy nic zlomeného, tak proč s tím začínat právě dnes, ne ? ;-))
Tak dost, zpátky k dětem. Po ránu nechaly Danu dospat až do půl deváté. Fakt je, že se Vojtíšek probral již dříve, ale v postýlce se mu líbilo a bavil se pozorováním okolí. To ostatně provozoval po celý den. Jenom si představte, od rána prospal maximálně něco přes dvě hodiny. Dopoledne spinkal hodinu na návštěvě u sousedů(Samozřejmě v kočárku ;-) ), půl hodiny přes poledne a odpoledne po mém příchodu z práce ho Dana udrndala na třičvrtě hodiny. Pak se Vojtíšek probudil a Dana mu do kočárku natáhla včeličky. Vojtíšek se vyloženě bavil. Ručičkama bušil do včeliček a pozoroval, jak se otáčejí. Evidentně si již umí hrát a dokáže se hrou zaujmout. Jinak, hodiny právě ukazují 2130 a Vojtíšek se po čtvrthodince spánku opět probudil. Bedlivě mě pozoruje a vůbec nevypadá na ospinkané miminko. Jak může vydržet s takovým minimem spánku? Ještě že alespoň naše Martinka vedle v ložnici v klidu oddychuje.
Jenom si nemyslete, s Martinkou to dnes nebylo také jednoduché, alespoň co se usínání týče. Nakonec usnula těsně po deváté hodině večerní. Normálně jí dáváme před spaním neoslazený čaj. Vzhledem k vývinu situace, zapomněla Dana uvařit novou konvici neslazeného. Sotva jsem Martince po vykoupání podával lahvičku čaje, hned mi ji vracela se slovy,"Tatínku, je oslazenej!" Co se dalo dělat, dnes prostě pila oslazený čajíček. Dana se mezitím šla do koupelny vysprchovat a Martinka znovu nakoukla,"Tatínků, póď se podívat, já mám zarolůvanou pežinu!" Šel jsem, neboť mi Marťa nedala pokoje. Opravdu, smotala celou peřinu do velké ruličky. Hned jsem ji pokáral,"Martinko, tohle se nedělá takhle pozdě v noci!" Martinka pokývala hlavičkou a zalezla zpátky pod peřinu. Neuplynulo pět minut a už mi ukazovala svoji baterku,"Podívej se tatínku, je zobitá, nesfítí, zkus vymenit batérie!" Jo jo, musím zakoupit nějaké nové akumulátory. Mám jich všehovšudy osm, z toho se dva se nacházejí v pejskovi-lampičce a tři v Martinčině svítilně. Na nabíječku pak zbudou pouze tři a doposud jako zázrakem nenastala situace, že by se Martince naráz vybily oba spotřebiče ;-) Martinčino neúplné puzzle ;-)
Na závěr jsem Vám vyfotografoval Martinčino puzzle. Dana ho chtěla odvézt tetě, aby si s ním pohrála malá Danielka. Na Martinku je totiž příliš jednoduché. Jenomže nemůžeme najít chybějící kostičku vpravo dole. Martinka ji možná někam schovala a nechce nám o své skrýši povědět. Dana má ještě jednu variantu, ale to bychom museli nazvednout přebalovací skříňku. Děkuji, dnes již opravdu nechci někam strkat ruce ;-))) Puzzle se prý válelo na zemi, když jsem přebalovák maličko upravoval. Uvidíme zdali se tam hledaný kousek skrývá. Preventivně jsme navíc několikrát prohledali všechny Martinčiny hračky, bohužel se záporným výsledkem ;-))

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka jí chleba s kečupem :o)20.09.2003
Moje ranní probuzení...
Jelikož je sobota, mohl jsem si po ránu přispat. V osm hodin jsem však ucítil čísi ručičky na hlavě a budil mě milý hlásek,"Tatínku, spinkáš?" Nezbývalo mi nic jiného, než se ozvat,"Martinko, už opravdu nespím!" Před půl devátou jsem konečně stál v byváku plně oblečen a přemlouval Martinku,"Martinko, pokud se nepřevlékneš do pěti minut, jdu pro rohlíčky sám!" Martinka se konečně po čvrt hodině oblékla a obula. Na všechno má dost času ;-) Když došlo na obouvání, položila si na lavičku svůj mobilní telefon a foťáček-prohlížečku z přílohy časopisu Medvídek PÚ. Dostalo se mi vysvětlení,"To si musím vzít s sebou, jako tatínek!" Podívejte se, jak mě má okoukaného. Telefon jsem si dnes sice s sebou nevzal, ale digiťák preventivně ano :o)
Sotva jsme se naobědvali, Martinka chodila kolem kuchyňské linky a sondovala,"Copak budeme jetě mít, copák?" Dana jí odpověděla,"Martinko, dnes už nic jiného nedostaneš!" Nemyslete si, že bychom děti nějak trápili hlady, ale s Martinkou to občas není jednoduché. Abych vám vše vysvětlil - k obědu většinou jíme hodně zeleniny. Pokud by Dana umístila na stůl hned s druhým jídlem i talíř s nakrájenou salátovou okurkou, Martinka by se přednostně vrhla na ni. Proto musíme oběd jíst na etapy. Martinka se pak těší, cože dostane na závěr ;-)
Nastal čas poobědního spaní. Martince se evidentně nechtělo jít do postele. Povídala,"Myslím, že se mi dnes nechce pinkat!" Nakonec se nechala přesvědčit k převlečení do pyžamka. Jenomže se neustále hrnula na gauč do obyváku, místo do své postýlky. Stačilo podniknout rázné opatření. Lehl jsem si prostě do Martinčiny postele. Netrvalo ani deset sekund a Martinka se hrnula za mnou se slovy,"To je můj postel tatínku, tam já budu pinkát!" Lehla si vedle mne a za čtvrt hodiny tvrdě oddychovala.
Odpoledne se k nám na zahrádku přesunuli sousedi a tak jsem si na grilu opekli naložené plátky masa. Jak vidíte na dnešní titulní fotografii, dala si i Martinka. Masa však moc nesnědla, zato si do čečupu namáčela nejdřívě chleba a pak i salátovou okurku. Před sedmou hodinou jsme již doma připravovali dětina koupání. Martinka se udiveně Dany zeptala,"Maminko, copak budeme mít k večeží?" Tak to vidíte, grilování není pro Martinku žádná večeře ;-)
Abych nezapomněl na nejmladšího člena rodiny - Vojtíšek se stále více a výrazněji projevuje. Jak nás vidí, směje se. K tomu přidává i různé zvuky,"Hůů, jůů!" Já se je snažím opakovat a Dana mi tuhle náš rozhovor okomentovala,"To bych ráda věděla, co si o tobě myslí, když si takhle povídáte!" No, raději bych to vědět nechtěl ;-)
Odpoledne jsme začali s grilováním ve čtyři hodiny a Vojtíšek tou dobou právě spinkal v kočárku na dvorku. Dana povídala,"Přece ho nebudeme převážet na zahrádku. Kdyby něco, tak se ozve!" Skutečně se ozval, ale až o půl šesté. To měl čas právě na další kojení :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka stojí před orientační tabulí :-)21.09.2003
Víte, kam jsme jeli na výlet ?...
Někdy o půl osmé ranní se u nás v posteli vyskytla Martinka. Po chvíli se mě snažila probudit milými slůvky,"Stávej tatínku, já mám hlad, já ci snídat!" Samozřejmě se mnou její slova příliš nehnula, neboť znám svoje lidi ;-) Během snídaně pak Martinka snědla pouze kousek chleba se sýrem, nakrájený na housátka. Přesně, jak jsem předpokládal ;-)
Dnešní překrásně letní den vyloženě lákal k nějaké akci. Sluníčko za okny překrásně svítilo a tak Dana prohlásila,"Dnes je počasí akorát na nějaký výlet!" Zatímco jsem šel s Martinkou vyklízet chodbu se schody na půdu, Dana přemýšlela, kam bychom se mohli jet podívat. Nakonec padlo jasné rozhodnutí - pojedeme do ZOO ve Dvoře Králové. Martinka měla zoologickou zahradu slíbenou již od dovolené s babičkou a dědou. Tenkrát koncem července se do Dvora nedostali díky nepřízni počasí a časovému presu před odletem na Korfu. Dnes se tedy Martinka podruhé podívala na živá exotická zvířátka. Poprvé to bylo loni v červnu. Letos však celý výlet prožívala s podstatně větším zaujetím, ale vše Vám popíši ve zvláštním článku. K tomu přidám i pár fotografií, nafotil jsem jich asi stovku ;-)
Vzhledem k tomu, že se nám do ZOO povedlo dojet až po druhé hodině odpolední, náš příjezd zpět domů nepatřil mezi nejčasnější. Následoval přesně rozvržený sled činností. Dana běžela honem usmažit chleba namočený ve vajíčku(Nic jednoduššího a rychlejšího nevymyslela), zatímco já tahal děti z auta. Vojtíšek nám totiž zbytek cesty probrečel. Stačilo však, abych se sehnul nad jeho sedačku a křik byl rázem ta tam. Evidentně ho nebavila zdlouhavá cesta autem. Na chodbě jsem ho vytáhl ze sedačky a pak mě napadlo podržet Vojtíška ve svislé poloze a obličejem k velkému zrcadlu. Nejdříve nic, ale netrvalo dlouho a Vojtíšek se na to druhé miminko v zrcadle šklebil, usmíval, smál s pusinkou od ucha k uchu, dupal nožičkama a máchal ručičkama. Evidentně se mu takové pozorování zamlouvalo. Vydržel se bavit několik minut. Já ho však musel honem položit, neboť nám venku zůstala otevřená vrata a auto.
Zatímco se Vojtíšek culil do zrcadla, za mými zády si na stoličku k umyvadlu vylezla Martinka. Měla si zout boty a umýt se, než si půjde svléknout oblečení a pak jíst. Jenomže milá Martinka prohlásila,"To foukátko bylo pšed odjezdem na výlet zobitý, musím udělát nový!" Za těchto slov vzala nádobku od bublifuku a už do ní hustila tekuté mýdlo z dávkovače nad umyvadlem. Zbytek dolila vodu. Přitom se jí povedlo zamokřit podlahu. Slezla a po mém pokárání vytáhla mop z kbelíku a stírala podlahu. Přitom samozřejmě nadělala více škody než užitku, ale měla s největší pravděpodobností dobrý pocit z toho, že všechno zvládá sama :o)
Děti výlet do ZOO náramně zmohl, neboť o půl desáté již chrněly. Musíte vzít samozřejmě v úvahu, že nešly díky našemu zpoždění spinkat v osm hodin. Já si zítra také přispím, neboť během cesty domů mi Dana povídala,"Prosím Tě, nechceš si vzít dovolenou? Vždyť jí máš ještě tři týdny!" Zamyslel jsem se,"Proč ne? Až přijedeme domů, zatelefonuji vedoucímu!" Vše už je vyřízeno a já si budu užívat posledních pár teplejších dní v kruhu rodinném :o)
Na závěr mi dovolte jednu technickou poznámku - nevím, zdali jste si všimli chybného počítání hlasů v naší anketě. V pátek tam bylo myslím 75 hlasů a dnes pouze 68. Nevím jak je to možné, ale server pravděpodobně při větší vytíženosti špatně uloží nový hlas. Pokud totiž zkouším anketu na testovacím serveru, vše se zdá v pořádku. Tolik na vysvětlenou, o problému vím. Budu ho nějak řešit ;-))

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka si hraje na pískovišti pod hradem, letos asi naposledy :o)22.09.2003
Víte, proč se syrové brambory nemohou hamat ?...
Po ránu byla Martinka velice mile překvapena mojí přítomností v posteli. Jak jistě víte, ode dneška si užívám dovolenou. Vzhledem k tomu, že se o ní včera dověděl pouze vedoucí, absolvoval jsem během dopoledne nejméně deset telefonátů a to hlavně od externích firem. Když to Dana pozorovala, po chvíli prohlásila,"Já nevím, proč chodíš do práce. Vždyť všechno zařídíš z domu a telefonem!" Kdyby šlo všechno tak hladce ;-)
Martinka se mnou radostně zaběhla do samoobsluhy pro rohlíčky a celou cestu povídala, jak bude hamat rohlíček namazaný sýrem. Nakonec však zůstalo pouze u těch slov. Během sledování Sezame, otevři se na ČT1, do sebe nasoukala jeden a půl kolečka rohlíku. Nic moc, ale podle Daniných slov se jedná o všednodenní standard. Po pořadu jsem všem zůčastněným pustil včerejší video, přetočené z digitálu na klasickou VHS kazetu. Moc se jim líbilo. Není divu, vždyť jsem u jeho výroby strávil čas až někdy do včerejší půlnoci ;-)
Po snídani se Martinka převlékla a jela se mnou objednat nová plastová okna do ložnice. Odtamtud jsme směřovali do sousední vesnice, k jednomu soukromému prodejci ovoce a zeleniny. Martinka se hned hnala ke krámu a křičela,"Deme koupít bramborýý!" Paní prodavačka se jenom optala kolik jich chceme a my zaplatili. Přitom pohlédla na Martinku a ptala se jí,"Tatínek koupil brambůrky, budeš je hamat?" Martinka se zamračila a vysvětlila prodavačce, jak se věci mají,"To se nehamá, ty sou syrový, musej se uvažit nejdžív, pšecéé!" Paní šla bez další diskuse s námi a otevřela zadní dveře opodál stojící Avie,"Tady si vytáhněte jeden pytel, děkujeme a nashledanou!" ;-)
Před obědem najednou Martinka v obyváku ztichla a Dana ji šla zkontrolovat, zdali netropí nějaké vylomeniny. Ani ne, pouze stála u telefonu a držela v ručce sluchátko. Dana se jí optala,"Martinko, copak to provádíš?" Martinka jí hned vysvětlovala,"Jájá volám babičcé do Hradcé, aby pšilela k nám!" Tak to vidíte. Nebude to dlouho trvat a nastane problém s Martinčinými účty za telefon ;-) Já to opravdu nemyslel vážně ;-)
Po obědě měla Martinka ode mne slíbený krátký výlet na kole. Vzhledem ke krásnému počasí, žádný problém. I přesto bylo divně, neboť aby byly při teplotách kolem 25oC tak dlouhé stíny a spadané listí na cestách, to se hned tak nevidí. Před odjezdem Dana nabízela Martince pití,"Vezmeš si Martinko do lahvičky čaj?" Martinka se zamyslela a vysypala ze sebe,"Hele, já mám nápad. Vemem si Jupíka!" Rázem jsme se váleli smíchy po zemi a Martinka na nás nechápavě zírala. Když ono to jinak nešlo, ne? :o) Kam na ty hlášky chodí, to tedy nevím.
Během jízdy na kole foukal celkem nepříjemný vítr. Projížděli jsme po záhumenní k hlavní silnici a u jednoho statku zadul obzvláště silný poryv. Jako na potvoru se vedle nacházela vlaško-ořechová alej a na nás spadla pěkná sprška ořechů. Martinka nic, ale já schytal tři do hlavy. Poslední se mi rozprskl mezi oči, což mělo málem za následek karambol. Martinka hned vyzvídala, cože se to stalo, a pak jsem byl poučen,"Musíš si tatínku koupit takovou helmu, jako mám já, tady na hlavě. Ale větčí, ty máš velkou hlavů!" Tak to vidíte a já jezdím bez helmy ;-)
Přečtěte si nový článek o naší včerejší návštěvě v ZOO. Klikněte si ZDE ;-))

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka si prohlíží svoje kolo :o)23.09.2003
Martinka nechce jezdit na kole...
Vojtíšek dnes stejně jako každé ráno nezklamal a od posledního kojení se vrtěl a velice nahlas si povídal. Martinka se také probudila, požádala o svůj obvyklý čajíček a zalezla k nám do postele. Přinesla si knížky a chtěla po mě, abych jí četl. Žádné tahání z postele, že už má hlad jako včera.
V samoobsluze si vybrala na pití nové pitíčko v lahvi. Při jednom z minulých nákupů s Danou si přinesla podobné, ale modré barvy. Jaké to bylo překvapení, že mělo jahodovou příchuť. Kdo by to byl řekl, že jsou jahody modré ;-) To dnešní s příchutí lesní jahody vypadalo přiměřeně červeně. Martinka ho strčila pokladní se slovy?"Musíme to zaplatit. Až bude zaplacený, já ho budu bumbat k snídani!" Tak to tedy ne, chtěl jsem Martince pití sebrat a dát jí místo něj rohlík, ale Martinka mi nechtěla lahvičku odevzdat. Nakonec souhlasila s jejím umístěním do mé kapsy.
Po nakojení uložila Dana Vojtíška do kočárku a vyjela s ním na dvorek. Vojtíšek však zabral až zadlouho. My jsme se s Martinkou mezitím sbalili a přesunuli se na hřiště, trénovat jízdu na kole. To je velký problém, neboť Martinka nechce na kole jezdit. Za prvé je nutné ji k trénování vůbec přemluvit a za druhé, kolo se kymácí a ona k němu má velkou nedůvěru. Ono je tak - stabilizační kolečka jsou asi o centimetr kratší a tak když se Martinka nakloní z jedné strany na druhou, jedná se o velké přehoupnutí. Pak už jen stačí vymést maličkatou díru a kolo se jednoduše převrátí. Už se nám to stalo dvakrát. Asi i díky této špatné zkušenosti se Marťa více bojí. Dnes jsme například jezdili po nohejbalovém hřišti, jenž se nachází na kopci. Těsně za hranou hřiště následuje sešup dolů. Sotva Martinka ujela polovinu dráhy k tomu svahu, už skákala z kola a křičela,"Tatínkůů, já tam padnu dolůů!" Tak nevím, letos se asi na kole jezdit nenaučí. Neteřinka měla podobný problém. Té se zase nezamlouvalo starší kolo, které jí rodičové sehnali. Jakmile dostala úplně nové, naučila se jezdit a teď se řítí jako raketa :o)
Sotva jsme se vrátili zpět na dvorek, Vojtíšek se co chvíli probouzel. Asi ho něco trápilo, neboť jsme ho vždy uspali s dudlíkem v pusince a netrvalo dlouho, kočárek s sebou začal házet a ozval se Vojtíškův křik. Martinka vždy vystartovala za mnou a křičela,"Tatíínkůů, Vojtíšek kličí, asi ce dudlíka!" Zato během oběda ležel v postýlce vedle mne. Celou dobu nespustil očička z mé tváře, culil se, smál se na mě a vydával hlasité,"Jůů, hůůů!" Je vyloženě společenský a chce aby se mu někdo věnoval. Nějaké ležení v postýlce o samotě ho nebere. To víte, druhé dítě vyžaduje více pozornosti, vždyť je neustále obskakováno sourozencem :o)
Vojtíšek je jinak moc hodný. Hlavičku zvedá již s tělíčkem a čekáme na okamžik, kdy se konečně z této pozice převrátí na zádíčka. Pokud naopak leží na zádech, má se tendenci při zvednutí nožiček převrátit na bok. Pak zbývá už jen málo a bude rázem na bříšku. Všechno chce čas, ale dlouho mu to trvat nebude :o)
Martinka už také začíná být "postižená" Internetem. Navečer jsme si prohlíželi Velkou dětskou obrázkovou encyklopedii a na titulní stránce se mě Martinka ptala,"Copak je todle, tatínku?" Prstíček přitom zabodla do tečky nad písmenem t. Odpověděl jsem,"To je tečka Martinko!" Martinka hned pokračovala,"Už vím, tečka cézet, je to maminkó tečka cézet!" Kde myslíte, že to slyšela? Určitě v rádiu, tam říkají Internetové adresy často v reklamě ;-))

Verze pro tisk...

Přidat komentář...

24.9.2003   14:24:10   Petra
   artepg(zavinac)seznam.cz
Nám se pro naučeníjízdy na kole osvědčilo následující: Sundali jsme postranní kolečka, protože se kolo povážlivě naklánělo. Nechali jsem syna (2r.) aby kolo používal jako odrážedlo. Měli jsme starý "furtšlap" 2 dny si mlátil do noh šlapátkama a pak ho napadlo aby dal aspoň jednu nohu na šlapátko. Druhý den už jezdil na kole jako drak.

24.9.2003   22:54:22   Radek
   radek(zavinac)emartinka.cz
Díky za radu, je to bezvadný nápad a hned ho vyzkoušíme :o)

25.9.2003   8:50:15   Věra
   
Naše dvě děti se naučily také takto na kole.Prostě bez postraních koleček.Dcera se hodně bála, když se kolo naklánělo ze strany na stranu,tak se kolečka sundala a dcera se naučila během jednoho dopoledne jezdit jako čert.Syn se naučil během 3 hodin.Zkuste to,za pokus to rozhodně stojí.Zdravím.


Martinka sklizí Václavky :o)24.09.2003
Jak jsme sklízeli houbičky...
Dnes jsem si užíval již třetí den dovolené. Počasí se nám, pravda, poněkud pokazilo, ale dopoledne začalo znovu svítit sluníčko. Jenom ty venkovní teploty nevypadaly na tričko a kraťasy ;-)
Po ránu nás děti nechaly pořádně dospat. Martinka požadovala chvíli před sedmou svoji lahvičku s čajem a pak znovu usnula. Kdyby ji Vojtíšek neprobudil svým hlasitým povídáním o půl deváté, kdo ví, kdy by vlastně vstávala. I tak jsme pro rohlíčky šli až v devět hodin a až o půl desáté se dostali ke snídani.
Sotva jsme dojedli, někdo zazonil u dveří. Vykoukla teta od sousedů a zvala Martinku,"Martinko, půjdeme sklízet houbičky?" Martinka vykřikla,"Jóó, už letím!" Jste zvědaví, kam chodíme sklízet houby? Představte si, na zahrádku. V místech, kde ještě před lety stály staré ovocné stromy, rostou druhým rokem překrásné a masité Václavky. Dana z nich nic neplánovala a tak si teta přišla odřezat hlavičky, aby pak mohli uvařit výborný bezmasý guláš. Prý nám zítra přinesou na ochutnání. Martinka se olizovala již dnes, ale v životě nic podobného nejedla. Takže uvidíme, co bude guláši říkat. Během sběru hub poučovala tetu,"Víš, ty houbičky se nehamaj syrový, ty se musej uvažit!" Teta nesklízela všechno, malé trsy prý nechá ještě dorůst, ale i přesto si odnášela vrchovatou mísu :o)
Po vydařené sklizni jsme se s Marťou přemístili na dvorek. Potřeboval jsem vyrobit nějaké police ve stodole a tak Martinka prodělala výcvik v zatloukání hřebíků. Přinesl jsem jí k tomuto účelu malé kladívko. Hned ho zabavila se slovy,"Todleto kladífko je takový maličký, s tím zatloukaj děti, to bude moje kladífko!" Pokaždé jsem jí maličko zaťukl hřebík do prkénka a Martinka se ho snažila bušením obouruč, zarazit až po hlavičku. No, ještě na sobě musí zapracovat, neboť ťukala-li málo, hřebík nechtěl zalézat a jakmile se pořádně napřáhla, většinou ho ohnula. Je šikovná a snaží se, to je hlavní ;-)
Vojtíšek si po ránu přidal jedno jído navíc a tak mu Dana zkusila srovnat režim předčasným kojením před obědem. Předtím spinkal na dvorku v kočárku a probudil se až o půl dvanácté. Po nakojení jsme se obědvali a Vojtíšek ležel v klidu za mnou v postýlce. Celou třičtvrtěhodinu si bouchal ručičkama do kolotoče s medvídky a také do plyšového delfínka. Povídal si, smál se a vyloženě se bavil :o)
Martinka nechtěla po obědě spinkat a navíc sešlo z původně plánované odpolední procházky. Ptáte se proč? Vojtíšek moc zlobil Danu během kojení. Kroutil se, brečel a neustále se pouštěl bradavky. Nevíme proč se tahle vztekal. Přitom, následující kojení proběhlo relativně v pohodě. Občas ho to takhle popadne a pak nechce hamat.

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka maluje vodovkama :o)25.09.2003
Poprvé po prázdninách ve školce...
Dnešní ranní vstávání opět patřilo mezi velmi pozdní. Jak říkala Dana,"To je hrozné, pokud není tatínek doma, vstáváme s dětmi nejpozději v osm hodin. Asi si ho budeme muset ponechat doma!" Žádné takové, jenom si to představte, vstávat každý den před devátou hodinou, vždyť bychom nic nestihli a neudělali ;-)
K Martinčinýmu vstávání mi dovolte ještě malou poznámku - kdyby nezačal Vojtíšek brečet, kdo ví, v kolik hodin by se vlastně probudila. Mení divu, že nám pak nechce spát po obědě. Tak tedy, Martinka seskočila z postele a hnala se do obyváku,"Prosím, já ci nočník, musím čůůráát!" Dana právě zvedala Vojtíška z postýlky a chystala si ho na kojení. Z toho důvodu jsem Martince nočník z ložnice přinesl já. Martinka vystartovala, popadla nočník a nesla ho zpátky do ložnice. Položila ho a povídala,"Maminka mi ho pšinese, pšecé!" Nedalo se nic ddělat, nastoupila maminka a odnesla Martince nočník do obyváku. Tady vidíte, jak si Martinka dokáže vyžádat pozornost. Takhle je to pokaždé, potřebuje-li se Dana plně věnovat Vojtíškovi. Až na takovéhle výstřelky se Martinka s Vojtíškovou přítomností v rodině srovnala. Prostě se musí také nějak prosadit, ne?
Když už jsme u Martinky a Vojtíška, jakmile přijel Vojta z porodnice, Martinka začala požadovat tahací plínku. Vojtíšek má látkovou plínku na kojení, tak proč by ji neměla mít i Martinka na pití. Prostě se v tomto ohledu chová, jako by o rok omládla ;-) Pokud nevíte co je to plínka na tahání, vysvětlím Vám to. Martinka dostává ke sledování Večerníčku lahvičku se Sunarem. K ní musí mít právě plínku na tahání. Prostě v jedné ručce drží lahvičku a v druhé žmoulá látkovou plenu. Bez ní v žádném případě nelze pít ;-)
Při snídani Martinka vyžaduje pustit Teletubbies z videa(Po ránu jedny Teletubbies, večer pak Večerníček a jako nášup dvacet minut například Krtečka, to je Martinčin celkový televizní čas během dne). Máme nahraných pár dílů a Martinka je zná již nazpaměť. To jí ovšem vůbec nevadí. Dnes jsme se dívali právě na ten díl, v němž holčičky patlají a kreslí modrou barvou. Neustále opakují,"Modrá, modrá, modrá!" Sotva je Martinka zahlédla, hned volala,"Až se nasnídám, hned budu malůvat vodofkama!" Nenechala se přesvědčit, aby šla raději ven, to ne. Tak jsme v kuchyni rozložili noviny na stole a Martinka malovala. Nejraději maluje noc. Namočí štětec do černé barvy a systematicky pokryje celý papír. Po Daně následně požaduje namalovat hvězdičky s měsíčkem :o)
Po obědě nemohla Martinka samou natěšeností ani usnout. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá - odpoledne probíhalo další setkání předškolkových dětí. I když v případě Martinky, ne až tak doslova. Marťa je totiž od tohoto školního roku řádným žákem. Má ve školce i svoji šatní skříňku. Do školky s největší pravděpodobností nastoupí až od pololetí. V tuto chvíli se nám to vzhledem k Vojtíškovi nezdá příliš vhodné. Mohla by si připadat jako úplně odstrčená.
Zatímco se Martinka s Danou bavily ve školce, Vojtíška si vzala teta od sousedů a nechala ho spát u nich na dvoře. Já mezitím naplno pracoval na půdě. To víte, zimní přípravy. Je nutné spravit střechu a povyměňovat špatné tašky. Nic se nedá dělat, novou střechu plánujeme až někdy od příštího roku.
Martinka mi vyprávěla, jak se jí ve školce líbilo a koho známého z dětí tam vlastně potkala. Celou dobu strávili venku a Martinka se úplně nejvíce ze všeho klouzala na skluzavce :o)
Nezapomeňte si prohlédnou dnešní Vojtíškovu fotografii, ZDE ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Zobrazit stránku:  1  2  3  

 Aktuálně
Doma - Novinky
24.5.2007
 (8083) Nové čerpadlo k pískovému filtru......
21.11.2006
 (7291) Djerba - výlet na pirátské lodi...
03.10.2006
 (6236) Jak je to s alkoholem v Tunisku...

Webmaster

27.2.2006
 (41488) Analogové video na DVD...

 Rodinné stránky
MojeMiminko.cz - vše pro Vaše nejmilovanější
moje-miminko.cz
Mimísek.cz - dovolené s dětmi, plavání, tábory
Mimísek.cz
Hubnutí.mimísek.cz - cvičení na hubnutí pro ženy
Hubnutí.mimísek.cz
ČeskýKutil.cz - internetový hobby magazín pro celou rodinu
CeskyKutil.cz - inspirace pro vaší zahradu
Triberusky.cz - Bazárek u tří berušek
Triberusky.cz
Emimino.cz
vše o dětech, rodina...
eMIMINO.cz
Rodina.cz - rodina, děti a více zajímavostí
Rodina OnLine
Sexus.cz - o sexu konečně slušně
Sexus.cz


 Odkazy
Quick klubko -
klubko maminky a děti
Klubko maminky a dětičky
AltaVista.com -
portál - vyhledávač
AltaVista
Google.com -
vyhledávač - umí česky
Goooogle
Yahoo.com -
portál - vyhledávač
Yahoo!
Geocities.com -
Yahoo! - webhosting
Tvoje místo na netu
msn - Atlas.com -
portál - vyhledávač
Atlas
Quick.cz -
portál - vyhledávač
Rychlejší než šnek
Seznam.cz -
portál - vyhledávač
Najdu tam co neznám




© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist