 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 6.7.2005
Děti si užívají prázdniny u babičky a dědy...Uplynulou noc jsme strávili na pravé venkovské rockové zábavě. Řeknu Vám, celkem jsme si večer bez dětí užili. Jak
máte možnost spatřit na fotce, v sále bylo velice plno, rušno a hlasito. Původně Open-air akce se musela kvůli nepřízni počasí
přesunout do sálu a těch 350 lidí(Neznám přesné počty) si šlapalo málem po hlavách. Hudba však dupala ze
solidní aparatury a pivo teklo proudem. Prostě pohoda. Domů jsme se dostali až někdy po jedné hodině.
Hned úvodem musím dementovat zprávu o včerejší akci v Chrudimi. Děda, babička a děti měli navštívit muzeum loutek.
Jenomže jak se dnes ukázalo, jejich kroky mířily zcela jinam. Jednalo se o loutkové divadelní představení. Což o to, Martinka
si ho vychutnala do poslední chvilky, přece jenom jezdí se školkou dosti často do divadla. Zato Vojtík se se celou
třičtvrtěhodinu nudil. Ještě štěstí, že měl alespoň dostatek pohybu. I tak překvapoval ztichlé diváky svými hlasitými
projevy,"Dívéj, tam je pincezná, tam je kašpáek!" No, divadlo na něj ještě není ;-)
Dnešní program prý směřovali poněkud jinam. Pomocí Českých drah se všichni přesunuli do Jaroměře, tam se totiž
nachází muzeum lokomotiv. Takováhle technika zajímá
hlavně Vojtíška, ale i holky si přišly na své. Vojtíšek se prý vůbec projevuje jako kluk. Mám na mysli neustálé provokování
holek a praní se s nimi. Vyškolila ho totiž Martinka svým neustálým trápením, jako malého brášku. Jenomže Vojtíšek vyrostl a
teď jí všechno vrací. A nejenom jí ;-)
Dana opět začala pracovat doma, respektive programovat. Však k toho k výše uvedené činnosti zase tak moc
nepotřebuje. Včera jí šéf přivezl notebooka a dnes jsem na našem domácím počítači nastavoval proxy-server a firewall. Obojí je
nutné ke zvýšení bezpečnosti z Internetu a hlavně k zapojení druhého počítače - notebooku do netu. Domácí počítač
samozřejmě musí disponovat dvěma síťovými kartami. Už to chodí, už to frčí a celý systém má i nesporné výhody - v případě
tiché domácnosti si můžeme mezi místnostmi posílat maily, chatovat, či komunikovat přes ICQ ;-)
Verze pro tisk...
 7.7.2005
Druhé dítě je holt druhé dítě...Na úvod mám pro Vás jednu velkou novinku - už pozítří se zase všichni setkáme! Jak já se těším, dětičky mi přece jenom
doma chybí. Na druhou stranu si myslím, že si děda s babičkou rádi oddechnou. Další zkouška je čeká v srpnu, ovšem za
naší asistence. Do Bulharska poletím i já s Danou. Už je to jisté, že se čtrnáctidenní dovolené zůčastním. Divíte se? Že bych
se rozmýšlel? Kdepak, pravda je jinde. Někdy začátkem roku mi totiž propadl pas a já si teprve dnes nechal udělat nový. Za
měsíc nashledanou, dojdu si vyzvednout ten elektronicky vytištěný zázrak evropské unie. A pak hurá, za hranice všedních
dnů. I když jsem na městský úřad dorazil jako úplně poslední(Milá paní úřednice musela přetáhnout pracovní dobu
maličko přes, za což jí dík), vše se zadařilo. Ne jako pán, jenž přišel těsně před zavíračkou,"Dobrý den, tady se
vydávají pasy?" Potvrdil jsem mu otázku a pán se ptal dále, za kolik peněz a za jakou dobu pas vydají. Jakožto znalý z
internetu jsem mu vše popsal. Pán jenom smutně prohlásil,"Tak ten rychlý pas za šest stovek nechci a na ten klasický
nemůžu čekat celý měsíc. Tím pádem mám dovolenou vyřešenou. To víte, na neplatný pas jsem přišel před hodinou!" To je
překvapení, těsně před odjezdem, viďte? ;-)
Nastávající víkend u babičky a dědy se ponese hlavně ve znamení oslav Vojtíškových druhých narozenin a Martinčina
nedalekého svátku. Však už má Dana připravené dárečky a děti se mohou těšit na sobotu. Už před obědem se setkáme :o)
Vojtíšek se prý ve spolupráci s holkama učí blízat nanuky. A že mu zachutnaly. Až doposud jsme před ním něco
podobného víceméně zatajovali, neboť jsme si vyndávali Mrože z mrožáku těsně po obědě a tou dobou Vojta spinká. Ono je to těžké. Zatímco Martinka dlouhou
dobu nevěděla, co je to bonbón, Vojtíšek je již dávno znalý. První dítě je holt první dítě. Druhé už má příklad a snaží se
napodobovat. Vojtíšek chce navíc dohnat ty dva roky, jenž jej dělí od Martinky. A to zcela evidentně ;-)
Na druhé fotce jsem pro Vás zvěčnil včera čerstvě zabetonovaný kanálek na zahrádce. Dnes jsem přes beton navršil
zeminu a zasel trávu. To je po téměř pěti letech učiněný zázrak. Až doposud kanál překrývala značně nahnilá prkna a hrozil
propad mezi trubky. V kanále se totiž nachází kohouty s vodou na zahrádku.
Verze pro tisk...
 8.7.2005
Do mokrého počasí jedině mokrý program...Nemohu začít jinak, než citací jedné kultovní věty Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. Ano ano, Sotva začaly školákům prázdniny, obloha se kaboní, prší a navíc teplíčko také nic moc. Děda dnes pro děti zvolil odpolední mokrý program. Nebojte se, rozhodně je nevyhnal ven. Dana se je pokoušela prozvonit již před večeří, avšak děda mobil nezvedal. Až před chvílí se nám ozvali. Tak si to představte - všichni se zajeli vykoupat do krytého bazénu ve Všestarech. Pro cestování zvolili vlak, neboť děda nechce příliš vozit čtyři děti jenom tak v autě. Není divu, vždyť se nevejdou do sedaček. To by museli jet dodávkou, či mikrobusem. Pro děti je jízda vlakem nevšedním zážitkem a Vojtíšek tuto skutečnost nahlas potvrdil. Dana ho slyšela telefonicky v přímém přenosu,"Jede mašiná!" :-)
Babička dále popisovala, jak dětičky řádily v bazénu. Obzvláště Vojtíšek všechny překvapil. Do vody samozřejmě vstupuje s plovacími křidélky. Doma v bazénu většinou pochoduje a na hladinu se nechává od nás položit pouze za podepření pod bříškem. Ovšem ve velkém a hlubokém bazénu prý sám a bez problémů plaval. Není divu, když nedosáhne na zem. Jen ať se procvičuje, u moře se mu podobné dovednosti budou hodit. Při této příležitosti si nemohu nevzpomenout na situaci, kdy jsem před lety plaval já s Danou a neteřinkou Petruškou. Byla o něco starší než Vojta a my ji měli na starost. Petruška si najednou uprostřed zátoky písáku vzpomněla, že chce z vody,"Honéém, vytáhněte měé, já ci z vodýý!" Vyloženě hysterický záchvat. Lidé na březích vstávali a my měli co dělat, aby se nám náhodou neutopila. Tenkrát jsme ještě děti neměli a tudíž ani nevěděli, co od nich ve vypjatých situacích očekávat ;-)
Celá vycachtaná a deštěm promočená výprava se pomalu vracela domů a my s Danou se už moc těšíme na zítřejší setkání. Není divu, doma panuje nezvyklé ticho. Dana situaci komentovala,"Doma je bez dětí nějak divně. Nikoho nemusím napomínat, nikdo se tu nepere, panuje tu prostě podivný klid!" Přesně tak, už aby děti zase rozházely hračky v pokojíčku a při jídle řádně zamazaly stůl. Takhle nemáme co utírat ;-)
Verze pro tisk...
 9.7.2005
Oslava druhých Vojtíškových narozenin...Huráá, konečně jsme se po týdnu setkali s dětmi. Setkání proběhlo velice emotivně, ale co se dalo po týdnu odloučení čekat. Vojtíšek se vrhl kolem krku nejprve Daně. Jakmile však spatřil moji tvář, hned se snažil vymanit se sevření,"Maminkó, dolůů! Ahóój tatínků! Todle je můj taťkáá!" Hned mi visel kolem krku. Martinka si odbyla přivítání poněkud poklidněji a v žádném případě nechtěla zvedat z pevné země. Přece jenom se již bojí výšek ;-)
Vojtíšek se za ten týden celkem zdokonalil v chození na nočník. Plínku dostává jenom na noc a přes den chodí na nočník, nebo na travičku. Pokaždé je velice chválen a tak není divu, že se posléze pochválí i sám,"Já sem hodnej kuk!" :-)
V odpoledních hodinách proběhla celkem bouřlivá oslava Vojtíškových druhých narozenin. Vojtíšek byl jako u vytržení. Nevěděl, na kterou stranu si má doběhnout pro dárky. Všechny pečlivě schraňoval na stole a křičel,"Jetě dotanu dáečký!" Jaké bylo jeho zklamání, když už se žádný dárek nekonal,"Není už, nedostala!" Poté nastalo rozbalování. Vojtíšek po každém roztržení papíru jásal,"Koukéj, co to dostala, tady je pyžamkó, tady kížká!" To Vám bylo radosti. Jakmile měl Vojtíšek rozbalený poslední dáreček, došlo na zlatý hřeb. Děda přitlačil z vedlejší místnosti velký šlapací traktor s vlekem. Vojtíšek hned vystartoval a radostně výskal,"Jéjé, dotala taktor, to je můj taktor!" Během chvíle už seděl na sedadle a snažil se komíháním těla stroj rozjet. Kdepak traktor, Vojtíšek se musí nejprve naučit šlapat, což zatím neumí. Vozil se následně venku, jak vidíte na fotce. Martinka šlapala a Vojtík se vezl na vleku. Velice se mu podobné cestování zamlouvalo.
Po týdnu jsem opět děti sprchoval v koupelně. Martinka měla čelíčko modré od Vojtíškova dortu - traktoru. Ten vyrobila šikovná švagrová a jako základní barvu zvolila modrou(Modrá je dobrá). Dana se však při pusinkování Martinky před spaním divila,"Ale Martinko, vy jste se nejak divně umyli, vždyť máš modré čelo!" Martinka rezolutně prohlásila,"Ale mě se modrá líbí a modrý čelíčko je moc hezký!" No jo, něco podobného jsme tuhle četli v knížce Neználkova dobrodružství :o)
Verze pro tisk...
 10.7.2005
Konečně společně doma...Bezprostředně po obědě jsme si dětičky odvezli po týdnu odloučení domů. Babičce a dědovi se jistě uleví a oba dva
budou moci relaxovat v práci ;-) Oba naši miláčkové usnuli ve svých sedačkách kousek za Hradcem. Vojtík pak procitl těsně
před domem. Zato Marťa, se ne a ne probudit. Se zavřenýma očkama neustále opakovala,"Pojedeme ještě někam? Já bysem
chtěla ještě jet!" Kdepak, kam bychom jezdili. Rozespalou Martinku jsem nakonec musel z auta odnést v náručí, zatímco
Vojtíšek běžel po svých.
Vojtíšek si poslední dobou velice rošířil slovní zásobu. Nad jeho slovními obraty máme občas problémy, abychom
nevyprskli hned smíchy. Jako například - Martinka dnes dostala od tety dárek k svátku. Za týden se neuvidíme, takže má
Marťa první dáreček. Z papíru si vybalila sadu na malování obličeje. Samozřejmě pro děti. Marťa nejprve zmalovala sebe a pak
hledala další obět. Po mém odmítnutí zlanařila Vojtíška. Ten seděl, ani se nehnul. Sotva Marťa dokončila svoji práci, běžel se
Vojtík prohlédnout do zrcadla,"Jéé, sem kásnej!" :-)
Dalším, hojně používaným slůvkem je normálně. Děti si odpoledne hrály v pokojíčku s Vojtíškovými novými
hračkami(Včera je dostal k dvouletému výročí narození). Pominu-li občasné rvaní se o hračku, jíž chtěli oba dva
najednou, celkem si vyhráli. Vojtíšek v jednu chvíli pustil takovou myš jezdící v botě. Po natažení péra myš vystřelila na druhou
stranu pokoje. Vojtíšek na ni ukazoval a jásal,"Koukéj, jede myš. Normálně jedéé!" :-)
Babička během uplynulého týdne pěkně vytrénovala Vojtíška v chození na nočníček. Hned je to lepší, když si Vojtíšek
dokáže sám říci. Ještě před večeří jsme se ho několikrát ptali,"Vojtíšku, chceš se jít vyčůrat?" Na ta slova Vojtík zavrtěl
hlavičkou a odmítavě řekl,"Necí čůát!" Netrvalo však ani čtvrt hodiny a z pokojíčku zaznělo Vojtíškovo volání,"Du na nočníček!"
Honem jsem mu stáhl kalohoty a usadil ho. Kdyby čůrání, Vojtíšek kakal a přitom opakoval,"Čůám!" Svoje dílo završil
správnou větou,"Koukéj, sem hodnéj!" Aby nebyl, když už přes den nenosí plínku. To se bude na dovolenou více než hodit :o)
Obě dnešní fotky pocházejí z pobytu u babičky a dědy. Na první řídí Vojtíšek svůj nový traktor. Prozatím ještě neumí
šlapat, tak ho dopoledne Martinka vozila na vleku. Pak si místa vyměnili a Martinka poháněla traktor odstrkováním se, jak
sami vidíte. Na Vojtíškovi zbývalo řízení. A že se zdokonaluje. Druhá fotka zastihla Martinku, při hraní si s Vojtíškovou novou
hračkou - dřevěným náklaďákem se šrouby a nářadím. Celé auto jde rozebrat pomocí šroubováku, klíče a nezbytného
kladívka. Vše je samozřejmě z tvrdého dřeva ;-)
Verze pro tisk...
 11.7.2005
Todle je nomálně bodel, abyste věděli...Dana trávila první prázdninový den s dětmi doma, pominu-li prvního července. Naše školka má totiž opravdovské školní
prázdniny. Co to obnáší, Vám jistě nemusím vysvětlovat - brány školky se otevírají až v září. Dana se má na co těšit a
Martince se bude jistě stýskat po kamarádech a kamarádkách.
Děti uvítaly můj příjezd z práce hurónským křikem,"Dívej, tady je můj tatínek, ahój taťkó!" Přitom mám občas problém
rozeznat Martinku s Vojtou. Vojtíšek se totiž velice zdokonaluje v mluvě a hlavně si minulý týden vylepšil konverzaci. Pak není
divu, že pozoroval na chodbě ždímající pračku a vykřikoval,"Tam se to točííí!" Poté cosi nalezl,"Jé našlá kuličků, dívéj, mělá
kuličkůů!" Vojtíšek o sobě stále hovoří jako o holčičce. Martinka mu je velkým vzorem. Jakmile Vojta popisuje moji činnost,
použije správné spojení,"Tatínek udělal todléé!" Vzápětí ohodnotí svoji práci, Dívej já udělaláá!" Ono se to časem srovná, až
pochopí rozdílnost pohlaví, že? ;-)
Vraťme se však zpět k automatce. Vojtík po chvíli přiběhl a hlásil,"Taťkó, kuičká je tám, venků!!" To mě celkem zajímalo.
V cuku letu jsem stál u Vojtíška. Ukazoval prstíčkem a vzrušeně vysvětloval,"Tam jéé, tam venků!" No nic, Vojtík se maličko
spletl. To místo určení mělo znít dole, pod pračkou ;-)
Další konverzace na sebe nenechala dlouho čekat. Martinka žadonila,"Tatínku, půjdeme ven lítat s balónkem?" Vojtík se
zamračil,"Nemůžeme véén! Pšíí!" Já na to,"Neprší, klidně se podívej z okna!" Vojta protestoval,"Nemůžeme dívat oknáá!"
Marťa hned vylezla na parapet,"Můžeme se podívat Vojtó. Hele, už vůbec neprší!!" Vojtík vylezl na gauč a opřel se ručkama o
teplý radiátor(Museli jsme přitopit, počasí stále nic moc). Hned ucukl a křičel,"Pálíí tóó! Nomálně to pálíí!" Přesně
tak, normálně :o)
Slůvko Normálně se Vojtík naučil minulý týden u babičky a používá ho v mnoha překvapivých spojeních. Po
svačince se mu například rozvázal provázek od dřevěného demontovacího autíčka s nástroji(Vidíte ho na fotce).
Vojtík mi přinesl provázek a chtěl ho přivázat,"Taťkóó, ovázalo nomálně!" Ještě bombastičtější příklad mi předvedl během
podvečerního vyklízení nepořádku z jednoho zákoutí dvora(Já to vyklízel, ne Vojta ;-) ). Při jeho nakládání lopatou
na kolečko jsem Vojtíkovi popisoval svoji činnost,"To je ale bordel, viď Vojtíšku?" Vojta napřáhl ručičku a s vážnou tvářičkou
prohlásil,"No jóó, to je nomálně bodel!" Na ta slova jsem se málem válel na zemi smíchy. Ten bodel, mi to
naštěstí nedovolil ;-)
Verze pro tisk...
 12.7.2005
Martinka a přemnožení slimáci...Odpoledne Dana naložila Vojtíška za sebe na kolosedačku, Martinka nasedla na svoje dětské kolo a všichni tři se vydali
na návštěvu. Já měl mezitím hodně času na posekání trávy na všech pozemcích. Trvalo mi to hodinu a půl. Poté následovalo
uklízení zákoutí na dvoře, abychom v těch místech mohli zaparkovat naše kola a hlavně Vojtíškův nový traktor. Přece jenom
zabere dosti prostoru. Po návratu se Vojtík ihned zapojil do uklízecí činnosti. Já konstatoval,"To je ale bordel, viď Vojtíšku?"
Vojta však zakroutil hlavičku na znamení nesouhlasu,"Nené, není bodel, už!" Prstíčkem ukázal na spodní zahradu, kterou
maličko vyrovnáváme,"Tam dole je bodel, viděla ho!" Má pravdu, všechna ta tlející prkna a polena už jsou na hromadě. Jen ať si
tam v klidu shnijí ;-)
V souvislosti s mojí odpolední prací bez rodinky, se za mnou přišla podívat i teta od sousedů. Její otázka zněla,"Ahoj
Radku, kde máš rodinu? Divím se, že je neslyším!" Není divu, i já se cítil nesvůj. Jakmile jsou děti doma, musím neustále
hlídat prostor kolem sebe. To abych náhodou Vojtíka nepraštil ocelovou tyčí a podobně. Práce s nimi je taková náročnější a
přitom i zajímavější ;-)
Když se Dana vracela spolu s dětmi z návštěvy, cestou zahlédla nově budovanou silnici nad hřištěm(Přesněji
řečeno, nově potahovanou asfaltem). V oněch místech je provoz minimální a hlavně je zdaleka vidět. Mimo to se jedná o
místní komunikaci. Takže už máme jasno - Vojtíšek může trénovat jízdu svým novým malotraktorem na hladkém asfaltovém
koberečku.
Po delší pauze se u nás znovu ukázali přemnožení slimáci. Lezou všude ve vyšší trávě a požírají na co přijdou. Klikněte
si pro názornost na starší článek. Pokud Vám to nestačilo, zde je druhý. Naše zahrádka naštěstí
není tolik rozlehlá jako před lety, takže se jejich řádění dá snést. I přesto se Dana vydává spolu s panem sousedem na jejich
sběr. Chce to pinzetu, PET láhev od mléka a pak už sbíráte ostošest. Slimáci lezou naprosto všude. Úplně nejlepší je nasypat
na hromadu čerstvě posekanou trávu. To se jich sleze nejméně stovka. Brrrrr. Včera se do sbírání pustila i Martinka. Zdá se,
že jí podobná činnost baví. Hned se připojila k panu sousedovi a pusinku nezavřela,"Já teď můžu sbírat slimáky. Já je budu
sama sbírat, protože je můžu od nás jenom já. Jéjej, tady je jeden, já ho naberu pinzetkou. Už ho mám! Jéjej, já sem ho
propukla!" ;-) Tak dost, doufám, že se Vám neudělalo špatně. Těch slimáků je letos opravdu hodně :-(
Verze pro tisk...
 13.7.2005
Martinčino evakuační zavazadlo...Dětičky si dnes po ránu pěkně přispaly. Vojtíšek totiž vstával až kolem půl deváté ranní. Dana měla oprávněné obavy, že
po obědě spinkat nebude. Chyba lávky, nakonec usnul. Jenomže ho šla nejprve uspávat Martinka. To aby si to vyzkoušela. Po
půl hodince se celá zkroušená objevila za dveřmi a musela ji vystřídat Dana. Není divu - Vojtíšek v takové chvíli provokuje
Marťu a namísto spaní probíhá v pokojíčku velká zábava.
Po delší době dešťů se počasí konečně umoudřilo a my se mohli zase vykoupat v bazénu. Voda nic moc, těch téměř
čtrnáct dní nečištění na ní zanechalo výrazné stopy. Stačilo však doplnit chlórovou tabletu do plováku a nechat proběhnout pískovou filtraci. Úplně nejlépe
se voda pročistí, hrají-li si v ní děti. Zvíří se nečistoty a dojde k jejich vcucnutí čerpadlem. Takže jsma se nakonec všichni
cachtali v křišťálově průzračné vodě. Ne moc dlouho, neboť teploměr vykazoval teplotu vody dvacet tři stupňů. I Vojtíšek ji
ohodnotil po prvním smočení,"Taťko, tudená je vodá, tudíí tóó, vyndej měéěé!!" Kdepak, stačilo ho vytáhnout a ponořit znovu.
Zvykl si. Stejně tak i maminka s tatínkem, Martinku nevyjímaje. Zítra se situace jistě zlepší a děti do vody vyfasují navíc i svoje
nafukovací matrace. Ty jim dnes Dana odmítala vydat, neboť by pak ve studené vodě strávili příliš mnoho času ;-)
Vojtíšek nám v bazénu předvedl svoji novou dovednost(Trénoval ji během minulého prázdninového týdne u babičky a
dědy. Ve velkém krytém bazénu totiž nedosáhl na dno). Položil se hrudníčkem na moji otevřenou dlaň a plaval. Vojtíšek
se dokáže krásně natáhnout na hladinu. Jak nám povídala babička, minulý týden ve Všestarském bazénu plaval úplně sám.
Doma dosáhne, takže se tolik nesnaží. Zítra si Martinka na zkoušku střihne test plavání bez křidýlek, aby se
trochu zdokonalovala. Čeká nás dovolená u moře, takže se jí podobná zkušenost bude jistě hodit.
Jejej, to jsem Vám ještě nepsal - Martinka, jako jediná z nás disponuje sbaleným evakuačním zavazadlem. Abyste tomu
rozumněli - má neustále sbalený batůžek se spoustou nezbytných věcí. To byste koukali, jaké poklady tam má. I my se
občas divíme. U babičky a dědy si večer neopomněla umístit baťůžek blízko postele, aby ho měla pěkně připravený. Co
kdyby. Se všemi věcmi, které si sama k babičce přivezla. Dáváme jí totiž volnou ruku, aby si sbalila vše co bude potřebovat.
Má přitom jediný limit - maximální objem zavazadla. Jako v letadle, viďte? ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
13.7.2005 22:30:34 Lucia
Rodinka a kam do Bulharska sa chystáte? Majú tam totiž záplavy, tak aby ste si sktočne oddýchli... |
13.7.2005 22:37:51 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Chystáme se zaletět si na dovolenou kousek od Varny. Takže nás tam snad žádné překvapení nečeká. Odlet je naplánován až za měsíc. Jinak zdravím na Slovensko. Loni se nám tam moc líbilo :o) | |
 14.7.2005
Také se v televizi díváte na tatínka ?...Dnešní překrásně slunečné odpoledne jsme strávili koupáním v bazénu. Tedy spíše zbytek rodiny, než já. V práci nás
začal zlobit druhý robot na balírně, takže jsem víceméně strávil celý pracovní den a i něco navíc zíráním do displeje notebooku.
Dobrá věc se podařila a robot zase vesele pracuje. Takže mohu v klidu trávit čas s rodinou.
Děti vyloženě čekaly na můj příjezd. Jak jinak si vysvětlit dvě docela nahaté postavičky, běžící k autu,"Tatínkůů, my
chceme vyvýzt nahóóru do stodoly!" Takhle mě vítala Martinka a sápala se na kliku spolujezdcových dveří. Vojtíšek
samozřejmě nesmí zůstat pozadu, hned se vyškrábal na sedadlo vedle Martinky. Že jim to stojí za ujetí dvaceti metrů na
předním sedadle. Po vystoupení z auta mě netrpělivě táhli k bazénu. Kdo by odolal té překrásně čisté a průzračné vodě. Hned
jsem tam hupsnul za dětičkama. Martinka mi předváděla plavání bez nafukovacích křidýlek. Že jí to jde, viďte? Na první fotce je
zvěčněna těsně před potopením. Prozatím neuplave více než metr, ale snaží se. To se cení. Následně ukazovala na zádech
plavající mrtvolku. Pro změnu s křidélky, jinak by ji nehybnou voda neunesla. Mrtvolku se naučila od starší neteřinky Petrušky
u moře. Hlavně, že se děti zabaví, viďte? ;-)
Vojtíšek řádil v bazénu po svém. Už ho vůbec nemusíme zachraňovat, vystačí si sám. Pod vodu v žádném případě
nezahučí. Skáče ve vodě se svojí matrací a vyloženě se baví. Není divu, dnes se nám voda ohřála na dobrých šestadvacet
stupňů :-)
Jakmile se blíží doba Večerníčku, zapínáme televizi. Děti se v podstatě dívají na dva podvečerní pořady. Jedním z nich je
výše jmenovaný Večerníček a druhý Datel Woody na
Primě. To jim bohatě stačí. Sotva Vojtíšek zmerčí začátek Večerníčku, hned volá,"Jéjéj, dívej, bude tatínek!" Sice mu pokaždé
říkáme,"To není taínek, to je přece Večerníček!" Vojtíšek opakuje,"Todle je večeníček!" Jenomže příště se Večerníček podle
Vojtíška jmenuje opět tatínek :-)
Po Večerníčku Martinka sledovala reklamu. Mluvili tam opravdu rychle a to ji zaujalo,"Tatínku, proč tam mluvěj tak
rychle? Vždyť jim není rozumět!" Já na to,"Ale Martinko, to je reklama. Kdo si ji v televizi objedná, tak za ni musí zaplatit
hodně peněz. Čím je delší, tím více zaplatí. Proto se snaží, aby ta reklama byla co nejkratší!" Vyčerpávající odpověď, viďte?
Martinka se zamyslela,"Ahá, a co je to kratší?" Já doplnil,"Víš, to jako že to dřív skončí!" Vedeme dobrou konverzaci, že? ;-)
Na druhé fotce mi Vojtíšek pomáhá odvozit nepořádek zpoza kraje dvorka. V těch místech má po dlouhé době vyrůst
parkoviště dětských strojů a hlavně našich jízdních kol :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
6.7.2005
7.7.2005
8.7.2005
9.7.2005
10.7.2005
11.7.2005
12.7.2005
13.7.2005
14.7.2005
- 
24.5.2007
