Kuk! Honila jsem babiččinu kočičku po dvorečku a ta malá potvůrka vlezla pod auto. Vídím ji, pištím na ni a nic. Ani to s číčou nehne. Není divu, že má ze mě respekt. Jakmile uvidím kočičku, začnu pištět vysokým hláskem plným radosti. Kočičce se mé hlasové projevy nějak nezdají a zachraňuje se útěkem :-) |