 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Návštěva v ZOO...
| Článek ze dne: 22.09.2003 | Přečteno: 13756 x |
V neděli 21. září k nám přišlo překrásné babí léto. Proč takový slunečný a teplý den nevyužít? Dana proto již dopoledne povídala,"Dnes je den jak stvořený na společný výlet!" Přemýšlela kam bychom tak mohli zajet, až bylo rozhodnuto. Odpoledne jedeme do zoologické zahrady ve Dvoře Králové!
Po obědě Dana vysvětluje Martince,"Martinko, dnes nepůjdeš spinkat, vyspíš se cestou v autě. Jedeme na výlet!" Martinka se ani nezeptá na nějaké bližší podrobnosti a už skáče po místnosti. Má obrovskou radost, že vůbec někam jedeme. Pro ni se jedná o vyloženě tajný výlet.
Konečně máme děti usazené v autě a jedeme směrem na Hradec. Po několika kilometrech usíná Vojtíšek, jak nám zezadu referuje Martinka. My na něj totiž nevidíme, neboť sedí proti směru jízdy, hned za Danou. Dana však má u sebe zrcátko a tak když je potřeba, na Vojtíška se může podívat. Martinka usíná nedlouho po Vojtovi. Cesta nám v klidu ubíhá, bohužel pouze do Josefova. První vlétnutí na hrubou kostkovanou vozovku znamená okamžité probuzení jak Vojtíška, tak i Martinky. Až do Dvora pak celou cestu probdí.
Ve Dvoře nás výrazné cedule vedou směrem k ZOO. První si všimne i Martinka a na celé kolo křičí,"Podívej maminkó, támdle je opičká!" Dana se jí ptá,"Víš kam jedeme? Bydlí tam různá podobná zvířátka!" Martinka se zamýšlí a posléze křičí,"Jedemé do zologický zahradýý!" To je radosti. Zbývá zaparkovat, ale to není žádný problém, zastavuji na prvním parkovišti u ZOO. Jak se později ukazuje, od parkoviště je to ještě dobrých 300m k bráně. Na druhou stranu, Dana zatím ve stínu pod stromy kojí Vojtíška a my s Martinkou si bereme pouze nejnutnější věci a jdeme napřed. Kdybychom zastavili na velkém parkovišti před bránou, asi by se na sluníčku v autě upekli.
Konečně vidí Martinka na vlastní očička nějaké kačeny a na ostrůvku roztomilé Lemury. Pomalu se přesouváme směrem k pavilónu Vodní svět. Martinka je úplně hotová z krokodýla a nejvíce ji zajímají vodní želvy plovoucí v akváriích. Křičí na celé kolo,"Jéjé, tatínku podívej
se jaká je to roztomilá želvička, já bysem chtela domů taky takovou!"
Sotva vycházíme ven z pavilonu, zvoní mi mobil a Dana se ptá, kde nás má hledat. Čekáme na ně u Vodního světa. Všichni společně pak kráčíme uličkou dál. Cestou střídám kameru s digiťákem, abych pořídil nějakou dokumentaci(To víte, kamera je sice digitální, ale z jejího rozlišení nejdou vyrobit papírové fotky ;-) ). Podaří se mi tak zachytit i Martinčinu reakci na slony,"Jé sloni sou tadý, ty sou hezký!" Sotva si prohlédla slony, už na nás volá,"Já musím vidět jetě žirafu, deme se podívat na žirafů!" Tak to jde dál a dál. Sotva stojíme u žirafy, Martinka chce vidět tygry. Sotva si prohlédne tygry, hned hledá lvy. Tak bych mohl ještě chvíli pokračovat ;-) Zatímco loni s Danou(To tu byly spolu od školky) Martinku zvířátka příliš nebrala, letos si užívala právě takováhle výrazná. Nějaké ptáky a hady obcházela bez většího zájmu.
Pokračujeme v obhlídce a protentokrát se Martinka spolu s ostatními dětmi baví v pavilonu opic. Opičky se nám opravdu pěkně předvedly. Martinka je vydržela pozorovat více jak deset minut. Po opuštění opiček zahýbáme doprava směrem k tygrům. Martinka se hrdinně hrne ke sklu oddělujímu ji od obrovského tygra usurijského. Ten pobíhá po výběhu doslova jak tygr v kleci a vzápětí míří k Martince. Marťa zdrhá od skla neuvěřitelnou rychlostí a při té příležitosti málem podrazí jedné paní nohy. Lekla se, ale vzápětí mi vykládá,"Jájá se tatínku nebojím, tý kočky!" :o)
Hned vedle tygrů stojí kiosek. U okýnka právě paní volá na syna,"Chceš taky nanuka?" Opodál stojící Martinka hned běží za paní a už z dálky křičí,"Jájá ci taky nanukáá!" :o) Ne ta paní, ale já, kupuji nanuky pro všechny a kávu pro sebe s Danou. Nastává chvilka odpočinku. Tedy jak pro koho. Vojtíšek nám prospal celou cestu autem a v ZOO očka nezamhouří. Dana má co dělat, aby ho drncáním utišila a on nebrečel.
Po dvou hodinách chození Martinka žadoní,"Tatínku, vemeš mě na konéě?" Beru ji a pomalou chůzí se přesouváme okolo žiraf, nosorožců(Těm Martinka roztomile říká nosožerci ;-) ), ptáků a jiných zvířat, směrem ke lvům. Čeká nás však nemilé překvapení. Areál je v rekonstrukci a lvi jsou schovaní. Nevím zdali o tom někde psali, ale my se to dozvěděli až z letáků na místě :-( No nic, přesunujeme se alespoň ke kioskům, kde se nachází i konečná stanice vláčku a čekáme na nějaký další, do nějž bychom se vešli i s Vojtou. Konečně přijíždí a my se do jednoho vagónku usazujeme spolu s Vojtíškovým kočárkem. Vojta je celou cestu v pohodě. Cucá si pěstičku, až to mlaská. Není divu, vždyť už by měl znovu jíst. Dana navrhuje rychlý plán - až přijedeme k bráně, ona popadne kočárek a půjde do auta nakojit Vojtíška. My s Martinkou se budeme pomalu půl hodiny trousit po zahradě, abychom k autu došli těsně před šestou.
Stalo se, my s Marťou ještě znovu obhlédli tygry a pak u vstupní brány roztomilé Lemury. U auta se Martinka závěrem několikrát sklouzla na skluzavce a už jsme uháněli směrem domů. Jednalo se o náš první společný výlet ve čtyřech a moc se nám vydařil. Hlavně Martinka si odnesla spoustu nových zážitků. Už se těšíme na jaro, pojedeme znovu a Vojtíšek už bude také pozorovat zvířátka :o)
Fotografie k článku naleznete ZDE ;-))
Verze pro tisk...
|
|
|---|
| Články na serveru |
|---|
| |
|---|
|
- 