Martinka už má svoji první pořádnou bouli. Nestalo se to dnes, ale ve čtvrtek. To jsme odpoledne odjížděli směrem do Pohřebačky na víkend k babičkám a dědečkovi. Přijel jsem z práce a Martinka už bouli měla. Jak povídala Dana, stačila si odskočit na chvíli pryč z obyváku a Martinka se za chvíli ozvala s křikem. Vzhledem k tomu, že neustále o něco vstává, spadla a bouchla se do hlavičky o stůl. Nic hrozného to ale nebylo. Martinka je na různé pády celkem zvyklá, je to na denním pořádku. Například jí nevyjde sed ze stoje, spadne na koberec, hlavička udeří na zem a ozve se velké zadunění ( máme totiž pod kobercem betonovou podlahu na polystyrenové izolaci a tak to zní dutě ). Martince to nevadí, okamžitě vstává a staví se znovu.

     Martinka nevstává jenom na zemi, v poslední době to je stále častější i v postýlce večer. Dana ji uloží do postýlky a přikryje peřinkou. Jdeme do obyváku a za chvíli se Martinka zlobí. To už je na bříšku, v sedu nebo stojí. V poslední době začala spát na boku, během spánku se převrátí na bříško a když trochu procitne, okamžitě jde do sedu a brečí. Stačí ji otočit na záda a přikrýt a ihned spinká dále. Tento víkend v Pohřebačce usínala vždy asi hodinu. Asi se jí nechtělo spát a tak se neustále otáčela na bříško a sedala si. Nebrečela, jenom si celou dobu hodně povídala. Usnula až kolem deváté hodiny. Martinka nejvíce povídá, když se baví sama se sebou, třeba při hraní. Od minulého týdne už Martinka povídá i něco jiného. Umí například " ta ta, ba ba, di di " a ještě více, jenom se to nedá přesně definovat, jak to zní. Svůj repertoár si postupně dále rozšiřuje.