 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Jak se ťape venku...
| Článek ze dne: 30.01.2002 | Přečteno: 2574 x |
Martinka nemá vysoké zimní botičky a tak jsme museli s chozením po venku počkat, až roztaje sníh. Dana říkala, že nové botičky nemá smysl kupovat, Martince rostou nožičky rychle a byly by stejně jenom na chvilku.
Chodit venku jsme už zkoušeli po sněhu při poslední návštěvě u babičky v Pohřebačce. Moc sněhu tam nebylo a to málo bylo pěkně ušlapané. Martinka kráčela nejistě, bylo pro ní nezvyklé chodit po bílém povrchu.
Dnes byla s maminkou na procházce a procházela se i sama. Já byl ještě v práci, vím vše jenom z doslechu. Martinka běhala po asfaltové silnici za fotbalovým hřištěm. Ani jednou nespadla, už umí chodit a běhat šikovně. Běží a najednou se zastaví, dřepne si na bobek a začne se ručičkama hrabat v prachu. Stejně tak se hrabala v kamínkách a jiných zajímavých věcech, které doma nemáme, protože je rodičové luxují z podlahy. Martinka měla ihned ručičky ušpiněné, ještě štěstí že silnice po sněhu uschla. Jak říkala Dana, musela Martince neustále něco tahat z pusinky. Ať už to byly kamínky, které Martinka ochutnávala, nebo prach. Martinka se naučila skřípat zoubky jen tak nasucho, natož když najednou měla v pusince prach.
Martinka se potkala s chlapečkem, který byl s námi na vítání občánků. Blbli společně a potom se věšeli na plot za kterým sledovali slepičky. Dětí s maminkama začíná být po venku k vidění více, je vidět, že se vylepšilo počasí. Včera i dnes bylo jako na jaře, jenom aby to vydrželo.
Verze pro tisk...
|
|
|---|
| Články na serveru |
|---|
| |
|---|
|
- 