|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Kostičky...
Článek ze dne: 22.2.2002 | Přečteno: 2704 x |
Celkem vážně zpracovávám na počítači jeden projekt a nedá mi to nepozorovat vedle sebe Martinku, jak si hraje s Danou na zemi. Neodolám a začínám psát. Martince se dnes navečer podařilo poprvé postavit čtyři kostky na sebe do komínku. Snaží se o to již delší dobu, ale většinou používá plastové kostky. Ty mají několik zásadních nevýhod.
Martinka má plastové kostky o délce strany asi pět centimetrů a na bocích jsou obrázky zvířátek. Kostičky jsou lehké a přesností tvarů také zrovna neoplývají. Martinka položí jednu kostku na zem, uchopí druhou a pořádným rozmachem ji přibouchne na první. Většinou úspěšně. Při pokusu položit stejným způsobem ještě třetí navrch dvě spodní odletí na všechny strany.
Martinka dnes použila pro stavbu dřevěné kostičky. Dostala od nás k narozeninám dřevěný tahač s návěsem plným dřevěných kostiček. Auto i kostky jsou z přírodního dřeva, tedy bez jakékoliv povrchové úpravy. Jsou tam velké kostky, menší placaté a dva mostní obloučky. Některé jsou z trvrdého dřeva a jiné ze dřeva měkkého. Martinka používá měkké kostičky jako kousátko. Nesou pořádné stopy od jejích ostrých zoubků.
Z dřevěných kostek se staví úpně jinak. Martinka se posadí, položí kostku na zem. Chňapne druhou a prásk s ní na první. A další a další. Až najednou stojí na sobě celé čtyři. Martinka si se zalíbením prohlíží svůj výtvor a po zbourání zkouší znovu stavět. Ale metoda praštit s další kostičkou na komín není nejideálnější. Podaří se jí ještě pokus zopakovat. Tím to končí, Martinka se zaujme jinou věcí a nechává kostičky kostičkama.
Verze pro tisk...
|
|
---|
Články na serveru |
---|
| |
---|
|