|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Usínání, to je boj...
Článek ze dne: 22.01.2003 | Přečteno: 3021 x |
O tom, že Martinčino usínání není až tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, vás přesvědčí následující řádky. Jistě, existují i horší případy, kdy dítě usne pouze za přítomnosti některého z rodičů, ale Martinka již jeden čas usínala podstatně klidněji. Proto se ptám - pokud provozujete, nebo jste provozovali nějaký kuriózní způsob usínání, zkuste se o něj s námi podělit v komentáři na konci článku :o)
Z pohledu Martinky jsou naše rodičovské role rozděleny následujícím způsobem - tatínek je na blbnutí a maminka na to ostatní. Tak mi to alespoň připadá. Proto Martinka při usínání vyžaduje jedině asistenci Dany. Já přitom nesmím do ložnice ani nakouknout. Někdy před měsícem jsme zkoušeli Martinku oblafnout, abych ji pro změnu ukládal já. Jak pokus dopadl si můžete přečíst ve starším článku na této adrese. ;-)
Zajímá Vás jak Martinka usíná měsíc poté? Pak tedy můžeme začít ;-)
Martinku navečer buď koupu, nebo jenom umyji žínkou. Koupání každý den již dávno neprovozujeme. Martinka běží po obléknutí s radostným výskáním do obyváku a preventivně hledá Danu,"De je maminka, maminko!" Sotva ji zahlédne zapiští,"Tady je maminka nesovala Martince!" Martinka se žene k šicímu stroji na nemž leží připravený prášek na zdravé zoubky. Bere si ho do pusinky se slovy,"Pášek veme Martinka!" a už ho drtí zoubkama. Sedá na zem a sundává si pejskové bačkůrky. Přitom povídá,"Martinka sundá hafáky!" (Takhle nazývat psy jsem ji naučil od malé Bryanky z Kanady ;-) ) Následuje našpulení rtů a už mi mlaskne jednu sladkou pusu na dobrou noc. Martinka se žene ke své postýlce do ložnice. Cestou ještě křičí,"Dobrou noc, tatínku!" Jdu za Martinkou se slovy,"Martinko, musím tě zvednout do postýlky, maminka nemůže tahat takovou váhu!" Martinka chtě nechtě slevuje a nechá se ode mě zvednout do postýlky. I přesto se pojišťuje,"Maminka povídat bude pohádku, tatínek pyč pude!" Opouštím bojiště a nechávám Danu, aby předala Martince lahvičku s čajíčkem a pověděla jí pohádku. Martinka poslouchá a saje tekutinu z lahvičky. Doslova saje, neboť zvuky linoucí se z lahvičky připomínají vysavač Nunu z Teletubies ;-) Dana dopovídá, přinese Martince další lahvičku a se slovy,"Dobrou noc, Martinko!" opouští ložnici. Dveře přitom ponechávavá maličko otevřené. Po chvíli se ozývá,"Maminko, čůrat budu!" Dana se vrací k Martince, Marťa si běží do obyváku pro nočník a čůrá. Po chvíli opět leží v postýlce a Dana sedí v obyváku. Tentokrát zkouší Marťa úplně něco jiného,"Maminko, zoubky bolí!" Martinka chce jednoznačně maličko máznout dásně mastičkou proti bolení. Dana se zvedá a jde za ní. Martinka je konečně v klidu a pokud ještě nechce několikrát přinést další lahvičku s čajem, spokojeně si povídá. Většinou páté přes deváté, ale občas je moc zábavné zalehnout na zem za dveře a poslouchat :o)
Ještě k tomu čaji - Martinka zkouší i různé fígly, když se jí nechce spát. Dana jí přinese čaj, Marťa se napije a prohlašuje,"Maminko vychladit ci!" Na takový příkaz většinou nereagujeme a stačí říci,"Martinko, jak se to říká?" Martinka okamžitě sepne ručičky a prosí,"Posím posím čajíček vychladit!" Na chlazení mám vyzkoušenou metodu - vezmu lahvičku a foukám na ni. Poté ji podám Martince se slovy,"Tak Martinko, je to vychlazené!" Kupodivu jí to stačí, neboť si stejně vymýšlí. Občas změní taktiku a chce čaj naopak ohřát. Potvůrka, zkouší co se dá ;-)
Verze pro tisk...
|
|
---|
Články na serveru |
---|
| |
---|
|