www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 27.01.2003
Rubrika: Doma

Titul: Je to možné ?

K napsání tohoto článku jsem byl inspirován přípravou případného cestování neteřinky Petrušky k nám o nadcházejících jarních prázdninách. Švagrová povídala,"Nejlepší bude naložit Petrušku do autobusu, je to přímá linka a u vás prostě vystoupí. V tomto okamžiku mi na mysl vytanula vzpomínka na moji leteckou služební cestu do švédského Goteborgu roce 1997.

Začneme hezky popořádku - letěli jsme zpátky z obchodního jednání a letecká cesta z Goteborgu do Prahy vede před Kodaň. Pokud se podíváte na mapu, vzdálenost obou měst není největší, takže proudové letadlo nejdříve letí od startu čumákem nahoru, potom ho skloní k zemi a jde plynule na přistání. Takový dlouhý skok. Jenomže start jako tam jsem ještě nezažil. Nejdříve dlouhý rozjezd po ranveji a následně prudký zvedák před koncem dráhy. Nevím, co to mělo znamenat, ale následovalo šílené zatmění před očima následkem velkého přetížení. Až se mi z toho chtělo blinkat ;-)

Přistáli jsem v Kodani a čekali na malé turbovrtulové letadlo do Prahy. Přitom jsme přejížděli přes letištní plochu takovým placatým autobusem. Během cesty nás všechny najednou oslovila letuška anglicky, zdali náhodou nejsme z Česka. Náhodou jsme byli a tak nám představila malou, asi sedmiletou holčičku s obálkou zavěšenou na krku. Prý cestuje od své babičky někde z Dánska, k rodičům do Prahy. Směrem tam jela autobusem a zpátky ji babička raději poslala letadlem.

Holčička (Už jsem zapomněl, jak se jmenovala) se nás po prvních českých slovech usmála a povídala,"Opravdu už tady bude někdo mluvit česky?" Jak se později ukázalo, jiný jazyk neovládala, takže byla během cesty plně odkázána na informace napsané v obálce na krku, že se dostane na místo určení .

Zasedli jsme do malého 27-mi sedadlového vrtulového letadla společnosti Scandinavian Airlines a po chvíli už plachtili vzduchem do Prahy. Holčička seděla s námi a neustále nás bavila různými průpovídkami. Bylo na ní vidět, že už je v pohodě a těší se domů. V jednu chvíli si všimla otevřených dveří pilotní kabiny a povídala,"Můžu se jít podívat tam na ty pány řidiče?" Než jsme mohli odpovědět, už tam byla. Piloti ji však po chvíli za asistence stevarda vykázali zpátky na sedadlo.

Po příletu se v příletové hale opravdu objevili její rodičové, takže celá cesta byla jistě dopředu dohodnutá. Stejně bych vlastní malé dítě takhle do světa neposílal :-(