Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 12.04.2003
Martinčin věk - měsíce: 26
Rubrika: Deníček

---

To zas bylo po ránu vstávání! Celý týden prý musela Dana Martinku budit o půl deváté. Jenomže se přiblíží víkend, kdy by si chtěl taťka maličko přispat po náročném týdnu a ono to nejde. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá - Martinka si musí užít přítomnosti tatínka. Proto o půl osmé, sotva poprvé otevřela očička vykřikla,"Jéjé, tatínek je tadý, ahój, udelám hupky dupky do potýlky, už sem tady tatínku!" V tom okamžiku trůnila vedle mě pod peřinou. Chvíli sice ležela a snažila se usnout, jenomže se po chvíli Dana otočila, neboť ji Martinka šťouchala do bříška. V tom okamžiku Martinka prohlásila,"Tatínku távej, deme do krámu koupit šunčičku!" Já její výzvu ignoroval a tak mi prstíčkama přeběhla přes obličej,"Udelala tatínkovi ťapy, ťap!", povídala. Nakonec se nedalo nic jiného dělat, než vstát :o)

Cestou mi neustále připomínala,"Tatínku, nepojedu na vozejčku, víš? Ve vozejčku jezdí mimina!" Martinka už delší dobu chodí v samoobsluze po svých. Na nic zbytečně nesahá, pouze chce pokaždé koupit dětskou krupičku. Líbí se jí totiž její kreslený obal,"Tatínku, koupíme, jóó? Tady je malůvaný obrázek!" :o)

Po snídani jsme se pustili do uklízení, abychom Daně alespoň trochu pomohli. Přinesl jsem hadici do obyváku a než se mi povedlo donést i příslušenství, Martinka už chvíli luxovala. Zastrčit správný konec hadice do zásuvky a tak si pustit vysavač, nečiní Martince žádný problém. Jediným problémem je, jak jí sebrat hadici, abych mohl uklízet. Nejlepší je nechat Martinku v klidu pracovat, ono jí to prvotní nadšení po chvíli přejde a ani se pak moc o hadici nepřetahuje ;-)

Odpoledne u nás pobyla babička z Hradce. Navečer odjížděla zpátky domů vlakem. Vzhledem ke krásnému a slunečnému podvečeru jsme ji šli s Martinkou vyprovodit až na vlakovou zastávku. Pár kilometrů je ta cesta dlouhá a tak jí část strávila Martinka tatínkovi za krkem na koníčku. Celou cestu Martinka pečlivě sledovala kde mají jaký traktor a obzvláště jeden ji zaujal. Kolem traktoru běhaly slepice, najednou jedna z nich vyskočila na přední kolo a začala si utírat zobák do pneumatiky. Martinka rázem křičela na celé kolo,"Jééjéé, dívejte, slepička zobá taktor, zobá ho!" :-)

Na zastávce jsme počkali s babičkou na přijezd vlaku, rozloučili se a postáli, dokud vlak nezmizel za zatáčkou. Během cesty lesem zpět se Martinka najednou zarazila a křičela,"Nemůžu šapat na žížalky, nemůžu bojím, bojím se nich!" Zprvu jsem nechápal o co vlastně běží, ale při bližším pohledu na zem se všude válely ze stromů spadané jehnědy, nebo jak se to jmenuje. Byly různě zkroucené a opravdu připomínaly žížaly :o)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz