www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 28.04.2003
Rubrika: Doma

Titul: Digitální fotografování...

Je až neuvěřitelné, jaké proměny prodělala naše technologie zachycování obrázků, za celou tu dobu od Martinčina narození. Mám samozřejmě na mysli fotografování. Nemalou měrou k tomuto stavu přispěl i vznik tohoto webu - eMartinky. Podívejme se do minulosti hezky popořádku.

Již koncem roku 2000, jsem si na anglickém serveru YAHOO! zaregistroval soukromé fotoalbum a těšil se, že tam budu posílat Martinčiny oskenované fotografie pro naše známé. Ihned po Martinčině narození se tak stalo. Tehdy jsem fotil první půlrok na klasický fotoaparát, sice se zoomem, ale bez automatického ostření. Výsledkem byly více či méně vydařené fotografie. Problémem se jevila hlavně neostrost některých obrázků, naprosto nezávislá na vzdálenosti, prostředí či osvětlení. Jednalo se prostě o záhadný přístroj. Fotografie jsem vždy oskenoval a na webu zveřejnil. Tou dobou, tuším někdy v květnu mi přestalo stačit používání obyčejného fotoalba a začal jsem na YAHOO! vytvářet Martinčiny vlastní stránky.

V červnu padlo rázné rozhodnutí, zakoupit nový fotoaparát. Opět klasiku, ale protentokrát s automatickým zaostřováním. Žádný převratný přístroj, stál asi 2600,-Kč. V našem fotoalbu to znamenalo obrovský kvalitativní skok směrem dopředu. Škoda jenom, že vlastně všechny Martinčiny předchozí miminkovské fotky za moc nestojí. To se podruhé již nesmí opakovat! ;-) Z hlediska webu však k žádné velké kvalitativní změně nedošlo, neboť je to problém - nafotíte nějaké fotky, například během dvou měsíců a vlastně ani nevíte přesně jaké budou. Pošlete je na vyvolání a pak teprve je možné je zveřejnit na Internetu. Od začátku se mi tento systém nezamlouval. Toužil jsem po živém a aktuálním webu.

Loni touto dobou nám kamarádka Martina v americe zakoupila přenosnou webovou kameru. Na Internet je to vynikající zařízení, ale klasické fotografie z něho nevyrobíte. Hlavním problémem je relativně malé rozlišení(O,3 Mpixel) a nestabilní barevné podání. To je prostě dáno použitým snímačem obrazu. Už více než rok se tak můžete setkávat denně s aktuální fotografií z Martinčina života.

V poslední době se mi na harddisku začaly hromadit i pořádné digitální fotky a bylo je potřeba nějak přenést na papít. Tisk na inkoustové tiskárně, byť i na sebekvalitnější fotopapír, nemá příliš praktický význam. Jedině snad, na okamžité uložení do fotoalba. Pokud na takovou fotku kápne nějaká tekutina, barvy se rozpíjí. Další možností je fotky vytisknout na barevné laserové tiskárně.

Při výrobě klasických fotografií v laboratoři, jsou obrázky z negativů přeměněny na digitální obraz a ten je následně exponován na běžný fotopapír. Stačí pak data načíst z nějakého nosiče, např.CD a výsledkem jsou kvalitní digitální fotografie na běžném fotopapíře. Při tomto způsobu výroby fotografií se mi příliš nezamlouvá první článek, tedy nutnost vypálit data na CD a pak je poštou někam posílat(U naší nejmenované fotolaboratoře jiná možnost neexistuje). Proto jsem uvítal brožurku od firmy s adresou www.fotostar.cz, kterou mi přivezla tuhle babička. Nechci jim dělat přehnanou reklamu, ale to je způsob výroby fotografií, jenž posunuje digitální technologii o krůček dál. Stačí odeslat fotky do jejich fotoalba přes Internet, označit žádané, sestavit zakázku, vybrat fotosběrnu kam mají dovézt fotky(Nechcete-li je zaslat na dobírku) a odkliknout souhlas. Přesně tak jsem postupoval minulé úterý a ve čtvrtek pak třímal v ruce hotové fotografie. Přímo na náměstí, ve městě kde pracuji. To je něco! Digitální fotografie sice stojí téměř osm korun za kus, ale zase máte v ruce ty opravdu dobré a ne štos levných a nepovedených :-)