Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 05.05.2003
Martinčin věk - měsíce: 27
Rubrika: Deníček

---

Hned po mém příchodu z práce jsme se nasvačili a já vytáhl na zahrádku sekačku. Martinka na ni ukazovala a vysvětlovala,"Nebude tatínek tartovat sekačku, nebude, já bojím se. Málo benzínu tam je, tady v sekačce, tatínek musí koupit novej v krámě!" A tak to šlo dokola. Fakt jsme si tuhle vysvětlovali, že se do sekačky leje benzín a já opravdu zapomněl nový zakoupit :o) I přes Martinčiny protesty jsem škubl za startovací šňůru. Sotva se motor rozvrčel, Martinka se běžela chytit Dany a málem se rozbrečela. Tento stav však trval pouze pár sekund a za chvíli už Martinka šupajdila za mnou v čerstvě vysekané stopě.

Asi za hodinu mi skutečně došel benzín a tak jsem Martinku nalákal na úplně něco jiného. Stačilo pronést větu,"Martinko, půjdeme spolu na půdu? Pojď, přineseme dolů kočárek pro miminko a hlavně kolo se sedačkou!" To byste měli slyšet Martinku. Začala výskat na celé kolo,"Jůů deme na půůdu, já du, deme pro kočárek můj, já nechám ho pro miminko, nojóó, kolo pšineseme dolů se sedačkou, já posadím, pojedeme někam, na koníčky za kozou, podívat na kozy, krávy, deme na půdu!" Martinka nemohla ani dechu popadnout, samou radostí. Takhle natěšenou jsem ji neviděl už pěkně dlouhou dobu. Nemohla z toho rozrušení ani vyslovit souvislou větu. S tím kočárkem je to tak - snesli jsme dolů z půdy hlubokou korbičku. Dana z ní musí sundat látkový potah a vyprat ho, aby naše miminko leželo v čistém kočárku. Přece jenom ho Martinka za dobu svého používání stihla trochu zamazat ;-)

Jak již Martinka naznačila - sundali jsme dolů také moje kolo. Našel jsem i zvlášť zabalenou kolosedačku s Martinčinou helmou. Honem jsme kolo očistili od prachu a hurá, před večeří na půlhodinový výlet. Sotva jsem však posadil Martinku na sedačku, vyvstaly nečekané problémy. Tak nějak se srazily popruhy na sedačce, či co. Nebo, že by Martinka za ten půlrok povyrostla? V každém případě nezbylo nic jiného, než popruhy prodloužit spolu se zapínáním helmy. Ztratili jsme touto operací téměř pět minut ;-)

Problémy jsou tu od toho, abychom je vyřešili a tak po chvíli zdržení jsme se už řítili po silnici pryč ze vsi, směrem k jezdeckému statku. Hádejte kam? Přece na koníčky. Sotva je Martinka zahlédla, už křičela,"Jůů, koníček jeden a táámdle dva sou. Jé hžíbátko. Já ci dolů!" Nezbylo nic jiného než zastavit a Marťu sundat ze sedačky. Pozorovali jsme koně a jeden si s námi pěkně hrál. Pokaždé odběhl do dáli a pak se rychlým klusem řítil zpět na nás. Těsně před ohradou zatočil a zařehtal. Martinka nevěděla kam se dívat dříve. Jenom jsem jí musel neustále připomínat, aby si náhodou nesáhla na ten látkový tkaloun, natažený kolem ohrady. Já si na něj loni sáhl a dostal pěknou pecku. Při bližším pohledu jsou totiž v látce protkané tenounké drátky a v nich vysoké napětí. Martince by se to nemuselo líbit ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz