Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 29.05.2003
Martinčin věk - měsíce: 28
Rubrika: Deníček

---

Dnes jsem z práce přišel až těsně před svačinkou a Dana se tou dobou zajímavě bavila. Seděla na zahrádce, na kolenou položený koš s prádlem a cosi rozmotávala. Samozřejmě jsem se zeptal a dostalo se mi odpovědi,"No co, dala jsem prát věci pro miminko a v pračce se mi smotaly a zauzlovaly všechny ty rukavičky, košilky, botičky a jiné věci se šňůrkama!" Aby mohla Dana prádlo pověsit, rozmotávala a rozmotávala minimálně ještě patnáct minut. Když už jsem u miminka, Dana se právě šla sprchovat. Ukazovala mi jeden fígl. Stačí, aby si šikovně zakryla vyčuhující bříško látkou a vůbec bych do ní neřekl, že je těhotná. Prostě a jednoduše - ona má veliké pouze bříško a jinak nic ;-)

Zatíco se Dana bavila, my s Martinkou si mezitím dali čokoládový jogurt. Martinka ho velice neochotně snědla, ale pak žadonila,"Tatínku, utrneš mi žedkvičku?" Na zahrádce se nám totiž začaly zakulacovat ředkvičky a Martinka je z nich úplně vedle. Jedla by je od rána do večera. Jenom červenou slupku požaduje odkousat, protože pálí. Položíte-li Martince otázku,"Martinko, copak chceš, ředkvičku nebo sušenku?", můžete si být stoprocentně jisti odpovědí. Ta zní,"Žedkvičku, né sušenku!" :o)

Zatímco jsem okrajoval ředkvičky u kompostu, Martinka zamířila pod velkou třešeň. Šel jsem se za ní podívat a jednu červenou třešničku Martince podal. Hned mi hlásila,"To je češnička tatínku, budu ji hamat!" Velice opatrně ji držela mezi prsty a odkusovala. Poradil jsem jí,"Musíš si dát třešničku do pusy, okousat pecku a pak ji vyplivnout!" Kupodivu jí to šlo úplně bez problémů. Hned se ozvala,"Doblý sou češničky, já ci jetě jednu!" Další už nedostala, přece jenom teprve dozrávají. Musíme počkat, po víkendu budou právě akorát.

Sotva jsem dopil svoji odpolední kávu, Martinka už mě tahala ze židle,"Tatínku, tatínku, póóď, pojedeme někam na koléé!" Dana se jí zeptala,"Kam chceš jet, Martinko!" Marťa skákala a křičela,"Pojedém na pískoviště, pod hrad, táta bude pít píívo!" Vidíte, jak to má pod kontrolou? Jeli jsme, ale asi jsem takhle brzo z jara přecenil svoje síly. Přibližně dvacet kilometrů do kopce a z kopce, to dá zabrat. Nohy necítím a pomalu se učím chodit ;-) Nejhorší bylo poslední táhlé stoupání. Při šlapání na nejlehčí převod se neubráníte takovému pocukávání kola vpřed a vzad. Martince se to zalíbilo a pohybovala zprudka tělíčkem dopředu a dozadu, bohužel opačným směrem. Šlapání se tak stalo velice náročným. Není divu, Martinka už také není žádné peříčko - váží přibližně 12 kg ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz