www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 20.06.2003
Rubrika: Doma

Titul: Dramatický večer ;-)

Chcete vědět, jaké drama se odehrálo včera večer u nás doma? A proč jsem se tak opozdil s aktualizací eMartinky? Ano? Vraťme se tedy zpět na půl devátou večerní, neboť právě začíná můj příběh.

Pomalu dopisuji dnešní článek. Ve vidině pohodového večera si jdu do kuchyně nalít trochu piva do sklenice, abych následně v klidu přetáhl fotku a článek na server.

Pokládám sklenici vedle počítače, když v tom mi tak nějak padá z ruky a jako na potvoru se vylévá přímo doprostřed klávesnice. Překvapivě nevidím žádné záblesky, sršení a jiné světelné a zvukové efekty jenž tak často vidáváme a amerických filmech ;-) Následuje blesková akce - téměř v jednom okamžiku vytrhávám napájecí kabel, vypínám natvrdo počítač a vytahuji akumulátor. Uff, počítač do poslední chvíle šel, ale co teď? Tuhle mi kolega vykládal historku o pivu vylitém do notebooku. Počítač to bohužel již nerozchodil. V duchu už se loučím se svým oblíbeným strojem.

Napadá mě spásná myšlenka. Otáčím notebook vzhůru nohama a vytahuji šroubovák. Je potřeba zjistit rozsah škod. Během několika minut si nacvičuji rozborku. Konečně se mi daří nalézt všechny šroubky a počítač se rozpadá na několik dílů. Klávesnice je promočená skrz naskrz, trocha tekutiny natekla pod ní a hlavně se katastrofa dále nepodepsala na hlavní desce. Přitom těsně pod klávesnicí se nachází ventilátor chladící procesor. Tak nějak shodou náhod se do něho nic nedostalo.

Papírovými ubrousky suším vnitřek počítače a posléze odbíhám s klávesnicí do koupelny. Nic se nedá dělat, musí pod sprchu. V následujících minutách se snažím proudem vody vypláchnout, co jenom jde. Na vysušení přitom používám fén na vlasy. Běžím zpátky do obyváku a nastává minuta pravdy. Sestavuji notebook, zapojuji klávesnici a mačkám vypínač. Chvíli nic, dramatická pauza a vzápětí se rozbíhá disk, jenomže monitor vypisuje podivnou anglickou hlášku - Nelze najít systém BIOS, vložte prosím disketu s jeho aktualizací, nebo něco v tom smyslu. Ajejej, to nevypadá dobře! Vypínám počítač a znovu běžím sušit klávesnici. Na druhý pokus se objevuje podobná hláška, systém však konstatuje vady klávesnice. V tu chvíli se ozývá Dana,"Koukám ,že máš zábavu na celý večer. Já si jdu už lehnout!" Klávesnici fénuji ještě několikrát, než se mi podaří rozběhnout systém. Mohutně si oddechuji a během pár minut přetahuji na Internet dnešní aktualizaci. Ať žije Toshiba, po nedávném pádu z metru a půl na beton přežila i výplach pivem!

Tak takhle jsem si ani náhodou nepředstavoval poklidný večer. Kamarádka Martina z Ohia by jinak už žhavila telefony, nebýt právě na nějaké konferenci v NYC. Čte si totiž eMartinku pravidelně každý den a já běžně aktualizuji stránky maximálně do desáté večerní ;-)