Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 08.08.2003
Martinčin věk - měsíce: 30
Rubrika: Deníček

---

Martinka je doma, ale...

Jistě jste netrpěliví a zvědaví, jak Martinka doletěla spolu s dědou, babičkou a Petruškou zpátky do Prahy. Jel jsem pro ně ráno, před devátou hodinou. V horních Počernicích jsem se zastavil v malém krámku pro láhev s pitím a zkoušel volat na dědův mobil. Ozvala se babička a to bylo neklamné znamení, že už neletí v letadle. Právě čekali na odbavení. Podruhé telefonoval děda a to jsem právě uháněl přes Letenskou pláň. Prý již čekají před východem E. Jak vidíte, vyšlo nám to úplně přesně. Ani dlouho nečekali :o)

Honem jsme naházeli kufry do vozu a hurá zpátky, směr Praha. Ani jsem naší osypané Martince nedal v tom fofru pusinku. Během jízdy jsme si povídali o dovolené, a hlavně Martinčině stavu. Cestu letadlem prý zvládla v pohodě, žádný problém. Je sice celá puntíkatá, ale již bez horeček. Více podrobností Vám chystám ve zvláštním článku. Martinku jsem samozřejmě nafilmoval a mnohokrát vyfotil, takže Dana doma konstatovala,"Martinka nám nějak zhubla!" Není divu, vždyť s její muší váhou je znát každé kilo ;-)

Jel jsem skrz Prahu, směr Černý most. Petruška nezavřela pusu a neustále opakovala,"Zastavíme na oběd? Já už mám hlad!" Zeptal jsem se jí,"To jste nejedli v letadle?" Babička se obrátila na Martinku,"Copak jsme měli dobrého v letadle, Martinko?" Martinka prohlásila,"Měli sme rejžičku!" No jo, jenomže jí Martinka moc nesnědla. Normálně moc nejí a natož při takovém trápení s neštovicemi :-(

Cestou po staré silnici na Hradec jsem zastavil u motorestu Kersko. Dali jsme si oběd. Martinka se posadila vedle babičky na Petruščin sedák z auta. Měla tak desku stolu výškově přesně akorát. Babička jí raději neobjednávala nic extra a tak se najedly spolu. Martinka se však k jídlu moc neměla. Až doma u babičky se mi do ní povedlo nacpat celý jogurt. Nedá se nic dělat, jíst se musí ;-)

Teď se dostávám k tomu hlavnímu, co jsem Vám chtěl sdělit. Dana již po ránu telefonovala naší paní doktorce. Hlavně se ptala na Vojtíškovy potníčky. Když křičí, více mu na obličejíčku vyskáčou a nějaké se objevily i na bříšku. Prý co s tím má dělat. Doktorka doporučila otírat postižená místa vývarem z Řepíku a mazat mastičkou Bepanthen. Jinak nic, má to zmizet samo. Při té příležitosti se Dana zmínila i o Martinčiných neštovicích. Mimo jiném i tom, že v Řecku nepředepisují na pupínky tekutý pudr, ale něco úplně jiného. Neopomněla ani pasáž o problémech s leteckou přepravou. Vše se dozvíte v samostaném článku ;-)

Doktorka nám jednoznačně sdělila,"Pokud je Martinka již v takovémhle stádiu, neměla by se raději s Vojtíškem kontaktovat. Pokud kontaktu nelze zabránit, budiž. Přece jenom by bylo lepší, aby Vojtíšek prodělal neštovice trochu starší!" Jaký je tedy výsledek? Martinka zůstane ještě pár dní u babičky v izolaci. Domů přijede až v úterý, či ve středu. Když jsem se tak chystal k odjezdu od babičky, děda prohlásil,"Tak se pěkně potichu vytratíš a jedeš domů?" Odpověděl jsem,"V žádném případě, jdu se s Martinkou rozloučit!" Opusinkovali jsme se, pomazlíkovali a já Martince řekl,"Martinko, uvidíme se za pár dní. Zůstaneš ještě chvíli u babičky?" Martinka s ledovým klidem prohlásila,"Ahoj tatínku, pšijedu domů!" Jak vidíte, rodiče má moc ráda, ale odloučení jí nedělá vůbec žádné problémy. Pouze rodičové pak pláčou a stýská se jim ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz