www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 15.09.2003
Věk - měsíce: 31
Rubrika: Novinky

Titul: Usínání, to je zábava ;-)

Již delší dobu se chystám napsat článek o Martinčině usínání. Přes léto je stále co dělat po venku, proto se ke psaní dostávám až v době žloutnutí listí na stromech. Přesně v den Martinčiných třicetidvouměsíčních narozenin ;-)

Každý večer nám poslední dobou nastává veliká zábava s Martinkou a jejím usínáním. Stálí čtenáři se jistě podiví,"Vždyť Martinka řádila v postýlce odjakživa než usnula, ne?" Máte pravdu, ale pokud Martinka usne před devátou hodinou, považujeme to za malý zázrak ;-) Jejím rekordem je spíše desátá hodina večerní. Kdyby pak alespoň spala déle po ránu, ale to ona ne. V sedm hodin je na nohou a tahá maminku z postele slovy,"Maminko, posím já ci čajíček!"

Jste zvědaví, jak takový usínací večer vypadá? Po koupeli jdu Martince povědět pohádku. Dana totiž mezitím kojí v obyváku Vojtíška. Zavřeme se s Marťou v ložnici a já povídám. Ještě že se Martinka nechala přemluvit a posledních pár dní jí přečtu z pohádkové knížky jednu novou pohádku. Donedávna totiž žadonila,"Tatínků, povíme o pejskovi a kočičce, jak važili dort?" Snad půl roku jsme vařili dort. Martinka znala vyprávění nazpaměť a neustále přidávala do hrnce různé ingredience,"Jetě tam dáme kiwíčko, mrkvičku, rejžičku, huštičku, tu maj pejskové taky rádi!" Já však měl dortu plné zuby a tak se mi povedlo přesvědčit Martinku, abychom pro změnu myli s pejskem a kočičkou podlahu. Martinka se sice nějakou dobu dožadovala dortu, ale pak se jí nové vyprávění zalíbilo. Až nám tuhle Dana navrhla,"Martinko, nechcete si raději něco přečíst z knížky?" Martinka rázem ožila, popadla svoji knihu a povídala,"Budeš mi tatínku povídat?" Povídal jsem, jenomže na povídání musíme mít rozsvícené velké světlo a tak se nám Martinka během čtení maličko rozdováděla. Lezla po peřině, rozlévala čajíček z lahvičky a vůbec se netvářila jako dítě mající jít do hajan. Přesně od té doby se datuje pozdnější usínání.

Včera ovšem Martinka excelovala. To víte, navrátili jsme se z víkendu od babičky a dědy. Všude panoval zmatek a tak se Martinka ještě více rozdováděla. Do postele se sice dostala včas, ale noc teprve začínala ;-)

Odcházím z ložnice a netrvá ani deset minut, Martinka stojí ve dveřích a reklamuje svého pejska-lampičku,"Podívej tatínku, nesfítí, musíš vyměnit ty baterky a dát je do nabíječky, támdle na lince!" Přebírám pejska a jdu do kuchyně. Po chvíli ho plně svítícího vracím Martince. "Martinko, všechny děti už spí, spinkej také," přidávám.

Za dalších deset minut se vše opakuje, protentokrát nastal jiný problém,"Tatínku, jedna sfítící hvezdička se točí, upadne za postel. Budeme ji muset hledat, pák!" Beru nůžky, oboustrannou lepící pásku a jdu Martince přelepit hvězdičku. Následuje dobrou noc a loučíme se.

Potřetí přichází Martinka s průpovídkou,"Tatínku, ten šneček byl takovej velikej, museli sme ho odnýst zpod stromu, aby na něj nepadnul ožíšek!" Vypravuje a řeší problémy z nedělního dopoledne. To jsme totiž u babičky klátili vlašské ořechy a Martinka společně s Petruškou zachraňovala šnečky s boudičkama :o)

Počtvté se Martinka objevuje s další originalitou(Kam na to stále chodí ;-) ). Povídá mi,"Tatínku ta baterka je zobitá. Nesfítí. Já ji neumím zapnout!" Zajímavé, ještě před nedávnem to uměla. Jdu opět do ložnice a chci Martince ukázat, jak na to. Martinka však popadne baterku, posune vypínač a překvapeným hláskem povídá,"Takhle se to dělá pšecé. Já to umím!" :o) Není roztomilá? Usínání je prostě jedna veliká zábava ;-)