Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 28.09.2003
Martinčin věk - měsíce: 32
Rubrika: Deníček

---

Vojtíšek se poprvé koupal ve velké vaně...

Navečer jsme se konečně navrátili od babičky a dědy. Víkend u nich máme samozřejmě rádi, ale co je moc, to je příliš. Jak rádi se v neděli těšíme domů. Velká koncentrace osob a dětí dá totiž mimořádně zabrat. Ještě ke všemu jsme dnešní odpoledne jeli na krátkou návštěvu k babičce do Hradce a tam se nás sešlo celkově 13, včetně dětí. Jistě si dokážete představit, jak to může vypadat v malém bytě 3+1. To víte přijel bratr s rodinou a švagrová s klukama ;-)

Mezi největší dnešní události bezesporu patří Vojtíškovo první koupání ve veliké vaně. Vojtíška totiž koupu pouze já a poslední dny se v malé vaničce příliš cukal. Stačilo pak, aby prudce kopl nožkama, odrazil se od jedné stěny a hlavou se pak udeřil o druhý konec vaničky. Tím se rozčílil ještě více a celý cyklus tak zopakoval. Ve čtvrtek jsem řekl,"Dost!" a vydezinfikoval velkou vanu pomocí Sava. Ode dneška se koupeme ve velké vaně, jak můžete vidět na titulní fotografii. Vojtíškovi se v tom velkém prostoru moc líbilo a vydržel ve vodě v klidu ležet :o)

Po Vojtíškovi jsem si vzal do mycí linky Martinku. Ta se pouze sprchovala, ale upozorňoval jsem ji,"Martinko, musíme se vysprchovat rychle, abych Ti mohl ještě přečíst pohádku. V osm hodin musím jet do práce!" Ptáte se proč? No, po týdnu dovolené začínat práci právě v neděli večer se mi také nezdá příliš ideální. Nedalo se nic dělat, na balírně došlo k poruše robota a tak jsem ho musel jet maličko přeprogramovat. Martinka po mých slovech pokyvovala chápavě hlavičkou a rázem zpomalila proces svlékání. Jako by mě nechtěla nikam pustit. Povídala,"Ty pojedeš tatínku do práce až ráno?" Nakonec se mi povedlo po přečtení pohádky těsně po osmé odjet. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se ve čtvrt na devět navrátil. Martinka ležela vedle v ložnici v bdělém stavu, nasávala čajíček z lahvičky a Vojtíšek v obyváku také příliš nespal. Jakoby obě děti čekaly na můj příjezd. Šel jsem dát Martince dobrou noc. Sotva mě spatřila, tvářička se jí rozzářila,"Ahój tatínku, ty už seš tady? To sem ráda!" Opusinkovali jsme se a Martinka po chvíli konečně usnula. Zato Vojtíška co chvíli budilo ťukání klávesnice. Dana mu předtím nutila nového žlutého dudlíka, ale toho ode mě nechtěl. Vojtíšek ho neustále jazýčkem vytlačoval z pusinky. To máte tak - Vojta má jeden modrý a zaběhnutý dudlík. Ten si bere bez problémů. Jakmile mu dáme nový, nějak to rozezná a plive ho pak ven. Nedá se nic dělat, musí ho také zaběhnout ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz