Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 04.10.2003
Martinčin věk - měsíce: 32
Rubrika: Deníček

---

Martinka má Vojtíška moc ráda...

Jelikož dnes byla sobota, mohl jsem s Martinkou jít po ránu do samoobsluhy pro rohlíčky ke snídani. Martinka se úplně sama oblékla a stačilo jí pouze pomoci natáhnout a zavázat botičky. Cestou kolem místní školy mě mírně řečeno překvapila. Vzrušeně ukazovala za plot a vysvětlovala,"Podívej tatínku, už to maj uklizený, to budou mít ve škole maximálně teploučko!" Nejdříve jsem nevěděl, o čem je řeč, ale černá plocha nasvědčovala, že Martinka myslela uklizené uhlí :o)

Vojtíšek nenechal po ránu Danu vůbec dospat. Někdy od čtvrté hodiny ranní s sebou mlel v postýlce, kníkal a vůbec nechtěl usnout. S největší pravděpodobností ho něco trápilo. Usnul na chviličku až před osmou hodinou.

Zatímco Dana nakojila Vojtíška, my se s Martinkou nasnídali. Po snídani jsem vyluxoval veškeré obytné prostory a Martinka mezitím namalovala na papír tatínka, maminku a sebe. Ten domeček a stromy patří mezi moje díla. Pokud byste nás nemohli poznat, tak ta hlavička vpravo je maminka, já se nacházím vlevo nahoře a pode mnou je zcela evidentně Martinka. Celkem jí to malování jde, ne? Když si vzpomenu jaké hrůzy jsem maloval ve škole(Výtvarná výchova nepatřila mezi mé oblíbené předměty) ;-)

Zbytek dopoledne mi pak Martinka pomáhala na dvorku brousit dětskou stoličku. Máme ji už více než dva roky půjčenou a Martinka ji za dobu svého používání zvládla celkem slušně opotřebovat. Aby ji měl Vojtíšek jako novou, je nutné ji celou přebrousit a opatřit novým nátěrem. Použijeme stejný odstín akrylátového vodou ředitelného laku, jakým je natřená postýlka. Nebojte se, také uvidíte jak se nám dílo zdařilo. Zpočátku jsem brousil vibrační bruskou, k níž měla Martinka svůj proslov,"Ta buska nedělá tatínku moc velkej rámus, já nemusím utíkat pryč a sovávat se, viď?" Jakmile totiž vrtám, nebo něco řežu rozbrušovačkou, Martinka utíká pryč a hledá nějaký úkryt ;-) Brusku jsem byl nucen po chvíli uložit a zvolit tišší metodu - ruční broušení smirkovým plátnem. Dana totiž vyvezla na dvorek Vojtíška v kočárku. Martinka brousila se mnou. Pouze do té doby, než jsem vytáhl plechovku s lakem a zkoušel, jak se bude na stoličce vyjímat. Od té chvíle třímala v ručce štětec a její jedinou starostí bylo,"Už to budeme tatínku natírat? Dy už to budéé?" Já pro změnu stále dokola odpovídal,"Martinko, židlička musí být nejprve úplně obroušená, pak ji budeme natírat!" Martince však jela pusa jako kolovrátek :o)

Martinka má Vojtíška, svého bratříčka moc ráda. Dokazuje nám to každou chvilku. Tu ho pohladí po hlavičce, tu mu vlepí pusinku na čelíčko. Když Dana položí Vojtíška na přebalovák, hned se žene pro židli a chce Vojtíška svlékat. Jakmile Vojtíšek vyplivne dudlík, snaží se mu sama ihned vrátit do pusinky. Metodu má dobrou, kam se na ni hrabeme. Otáčením na obě strany našroubuje Vojtíšovi dudlík do pusy, že se on ani nestačí divit. Dnes například, jsme s Marťou odpoledne vytahovali na zahrádce mrkev ze záhonku. Martinka si ji pečlivě nakládala do svého kolečka. Nevím už co zapomněla na dvorku, ale vystartovala tím směrem. Vojtíšek se právě probudil a křičel. Dana tou dobou pracovala na druhé zahrádce u domu a Vojtíška neslyšela. Po chvíli Vojta ztichl a Martinka se pomalu vracela. Hned mi hrdě hlásila,"Jájá sem Vojtíškovi dala dudlíčka, už nebrečí, už pinká!" Opravdu, poradila si úplně sama. Nejdříve mu vpravila dudu na patřičná místa a pak ho i uhoupala. Jenom Dana se posléze divila, proč má Vojtíšek odhrnutou síťku proti mouchám. Tu tam musí mít kvůli vosám, letos se jich u nás vyskytuje celkem hodně ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz