Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 27.10.2003
Martinčin věk - měsíce: 33
Rubrika: Deníček
Jak se Vojtíšek srovnal s přechodem na zimní čas...
Včerejší časový skok zanechal na dětech viditelné následky. Martinka již před obědem vypadala, jako by měla každou chvíli usnout. S Vojtíškem je to ještě o něco horší. Celou noc se nahusto dožadoval kojení. Poprvé v osm hodin, podruhé o půlnoci, pak ve tři, v pět a v sedm. Sotva nastal den, Vojtíšek vydržel s dalším jídlem až do půl dvanácté. Kdyby se alespoň v noci najedl a spal. Ale to on ne, neustále se probouzel a celkem hlasitě si stěžoval. To nebylo pouhé povídání, ale evidentní stěžování. Odlišuje se hlavně vyšší hlasitostí ;-)
Jelikož jsem si dnes stejně jako spousta jiných lidí vzal dovolenou, odpoledne jsme mohli jít na společnou procházku. Pouze Dana zůstala doma. Uložila Vojtíška do kočárku a vyšoupla ho na dvorek. Než tam s ním dojela, tvrdě spinkal. Zato Martince trvalo dobrou půlhodinu, než konečně stála oblečená na chodbě a obouvala si botičky. Vystartovala ven a už seděla na svém odstrkovadle-motorce,"Jájá pojedůů na motorcé!" Dana se ji snažila přesvědčit,"Martinko, neber si motorku, všude je plno bláta a zamažeš si čisté oblečení!" Martinka po chvíli zaparkovala motorku zpět a už žadonila,"Já si vemu tatínku kolečko!" "Martinko, kolečko také ne, půjdeme daleko!", řekl jsem jí. Martinka se nedala a zkusila do třetice,"Aspóň něco malýho, čeba mašinku!" Vzala si tedy s sebou mašinku, pamatující moje dětská léta. Téměř celou dobu ji měla položenou v košíku kočárku a držela se za její šňůru, jako za vodítko. Cestou zpět ji táhla za sebou, jak můžete spatřit na titulní fotografii. Vojtíšek se za celou cestu vůbec neprobudil. A to Martinka provozovala občas příšerný rámus s mašinkou. Po příjezdu zůstal Vojta v kočárku na dvorku a Dana ho pak musela o půl šesté probudit na jídlo. Pravděpodobně naspával noční směnu ;-)
Koncem minulého týdne jsem Vám sliboval zveřejnit zkušenosti se snímačem pohybu, včera mnou čerstvě namontovaným na chodbě. Pokud nevíte o čem hovořím, čtěte dále. Martinku totiž učíme chodit na velký záchod. Cestou tam musí zdolat druhou, potemnělou chodbu. Po zkoušení různého provedení spínače světla Dana vymyslela geniální věc - umístit na chodbu snímač pohybu. Včera večer se tak stalo.
Po ránu se Martinka prošla po chodbě. Najednou se před ní, světe div se, samo rozsvítilo světlo. Po chvíli zhaslo a Martinka zkusila jít na chodbu ještě jednou. Skákala radostí a křičela,"Maminkóó, tatínkůů, to svetýlko se samo zosfítí a zablikneéeé!" Automatické světlo je pro Martinku takovou atrakcí, že se vyloženě těší a už běží sama na velký záchod. Jenom my jsme z celého systému mírně řečeno vedle. To víte, přes deset let používání vypínačů na světlo zanechá jisté následky. Neustále bezděky mačkáme vypínače a divíme se, že se světlo nerozsvěcí či nezhasíná. Aby vše fungovalo automaticky, byl jsem totiž nucený odpojit všechny související vypínače :o)
Prohlédněte si každý den novou fotografii ve Vojtíškově fotoalbu :o)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz