Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 07.12.2003
Martinčin věk - měsíce: 34
Rubrika: Deníček

---

Sláváá už jsme domáá !...

Konečně jsme všichni spolu doma. Od babičky a dědy jsme odjížděli hned po obědě, neboť nás doma čekalo uklízení. Bylo potřeba hlavně přestěhovat věci do skříně v ložnici a já mezitím vyráběl držáky konzolí na záclony a závěsy. Daně se zrekonstruovaná ložnice moc líbila a velice ji zaujal v pátek položený koberec. Pod ložnicí se nachází sklep a i přes polystyrenovou izolaci pod betonem byl starý koberec neustále studený. Proto jsem v Baumaxu zakoupil takovu pěnovou fólii co se normálně pokládá pod plovoucí podlahu. Světe div se, koberec je na pošlap pěkně teplý a navíc je chůze po něm taková pružná.

Hned po příjezdu mi Dana povídala,"Vojtíšek sice cestou spal, ale měl by si ještě zdřímnout. Jinak s ním do večeře nevydržíme!" Zatímco se spolu s Martinkou zabývala stěhováním věcí do ložnice, já vyrazil do mrazu uspat Vojtíška. Venku panovala letos poprvé zimní nálada. Napadl i sníh, jenom ho prozatím není dost na sáňkování. Šel jsem s kočárkem na horní konec naší obce a musel opatrně našlapovat, neboť vedlejší silnice se leskla místy jako zrcadlo. Prostě samý led. Vojtíšek nechtěl vůbec usnout. Hned u domu začal povídat, povídal a povídal,"Hehe, g g g, ba ba ba, gagaga, b b b, hele hele!" Neslevil ani na vteřinku. Povídání přešlo postupně do křiku. Honem jsme vytáhl telefon a ptal se Dany,"Prosím tě, máme s sebou dudlík, abych zacpal Vojtíškovi pusu?" Dudlík se v kočárku opravdu nalézal, jenomže pěkně zašitý pod fusakem. Strčil jsem ho Vojtovi do pusinky a začaly se dít věci! Křik přešel v řev a my jeli ztichlou vesnicí s hlasitou muzikou. Na Vojtíškovi bylo vidět, že by už zabral, ale nějak nemohl. Konečně přešel křik ve vrčení a to se postupně ztišovalo, až usnul. Sláva, já mohl zamířit k domovu ;-)

Před večeří se zdálo být nejhorší hotové. Usedli jsme ke stolu, zapálili dvě svíčky na adventním věnci a začali se těšit na vánoční pohodu. Ložnice je hotová, takže nám již nic nebrání.

Zatímco píši dnešní článek, vedle v nově vymalované ložnici křičí Vojtíšek ve své postýlce. Dana totiž zkusila experiment - šoupla ho tam i s postýlkou bezprostředně po nakojení. Prý je jedno, zdali Vojta křičí vedle Martinčiny postele, nebo v obyváku. Martinka se bavila po svém. Hrála si se svým pejskem a dělala, že je to Vojtíšek,"Ahój Vojtíšku, máš bobek v plínce, dáme novou. Otčeme prdelku, otčeme pindíka, táák, máš ležét a né sedět, Vojtíku!" Posléze zhasnula světlo vedle postele a už se ze tmy ozývalo,"Ty seš hodnéj, chcéš mlíčko od maminky? Ták dotaneš, hezky bumbej, todle prso mám už vypitý, dáme z druhýho!" Tak se na podívejte, ve třech letech se vzorně postará o svoje miminko - pejska :o)

Závěrem tu je poznámka k fotografii - zatímco DAna krmila před odjezdem od babičky Vojtíška, holky nacpaly nejmladší Danielku do Vojtíškovy autosedačky a hrály si, jako že tam sedí Vojta. Jak vidíte, Danielce je sedačka poněkud malá ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz