Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 20.12.2003
Martinčin věk - měsíce: 35
Rubrika: Deníček
Naše sněhuláčí rodinka...
Po probuzení zamířily Martinčiny první kroky do koupelny. Po chvíli se odtamtud ozval zklamaný hlásek,"De je tatínku kapr? Tady není ve vaně!" Suše jsem odpověděl,"Je v mrazáku!" Martinka vyzvídala,"Jak v mrazáku? To ho budeme hamat? Aháá, osmažíme ho a já si pak dám, mňam!" Jojo, známe své lidi. Jestliže Martinka o něčem tvrdí, že to bude jíst, většinou je vše naopak. I když existují jisté vyjímky potvrzující pravidlo. Dana uvařila k obědu kapří polévku, neboť na Štědrý večer si dáváme pouze kapra se salátem. Martinka dnes dostala na talíř polévku s jikrami. Hned povídala,"Jájá si dám tudle polífku se semínkama. Je celá z kapra!" Dlabala a za chvíli zel její talíř prázdnotou.
Vojtíšek s námi začíná velice pěkně komunikovat. Hlasem dává najevo všechny svoje nálady, od naprosté rozmrzelosti a nespokojenosti až po spokojené broukání. Nemůže-li například dosáhnout na nějakou svoji hračku, kníká velice specificky. Praští-li se o postýlkovou tyčku hlavičkou, spustí bez varování hlasitý brek dosti podobný siréně. Dále se zajímá o všechny technické věci. Nejvíce se vrhá na rozsvícený display digiťáku, ale se stejnou vervou včera skočil po dálkovém ovladači od televize. O klávesnici počítače ani nemluvě. Před chvílí jsem ho držel na klíně a datloval jednou rukou. Po chvíli se divím - co se to děje? Na monitoru mi přeskakují okna a on se milý Vojtíšek opíral nožkou o jednu spodní klávesu :o)
Přes den se rtuť teploměru vyšplhala venku na jeden stupeň nad nulu, což mělo zásadní dopad na sněhovou pokrývku. Odpoledne navíc sprchlo a tak jsem Martince po vyspinkání navrhl,"Martinko, půjdeme postavit sněhuláka?" Martinka s nadšením souhlasila. Vždyť se na sněhuláka těší již asi půl roku ;-)
Vojtíška jsem uspal v kočárku a zaparkoval ho k domu. My pak s Martinkou vkročili na panensky čistý sněhový koberec nacházející se na zahradě. Začal jsem balit sněhovou kouli a Martinka žadonila,"Tatínků, já ci taky koulí, koulét!" Ukázal jsem jí postup. Martinka pochopila technologii koulení koule velice rychle. Za chvílí křičela,"Tatínků, já tu koulí nemůžu uzvednout!" Aby ne, vždyť koule měla průměr dobrých padesát centimetrů. Postavil jsem ze tří koulí sněhuláka a Martinka mezitím vystartovala domů za Danou, pro mrkev na nos. Dana se na nás po chvíli přišla ze zvědavosti podívat. Pověděla Martince,"Martinko, chtělo by to dojít k sousedům a poprosit je o nějaké uhlí!" Vzápětí se zarazila,"Raději ne, vždyť by se Marťa uhlím zmazala!" Dana odešla a Martinka po chvíli žadonila,"Tatínku, postavíme jetě maminku?" Postavili jsme tedy společnými silami ještě sněhuláčí maminku. Martinka jí opět ukoulela hlavu. Sotva oba sněhuláci stáli, Martinka dodala,"Musíme jetě uplácat mamince a tatínkovi nějaký děťátko a miminkó!" No, to jsme již nestihli, neboť se Martinka celá promočila mokrým sněhem a raději jsme se přemístili do tepla domova :o)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz