Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 27.12.2003
Martinčin věk - měsíce: 35
Rubrika: Deníček


Naše nové miminko nespalo celou cestu domů ;-)

Martinka se ofukuje svým větráčkem :o)
Naši dva včerejší bezdomovci, tedy Martinka s Petruškou se po ránu proměnili v zámožné cestovatele. Holky si hrály na cestování letadlem do ameriky a dalších vzdálených zemí. S sebou samozřejmě neopomněly vzít miminko Chou-chou v autosedačce :o)
Dopoledne jsem zajel dop OBI a zakoupil tam nabíječku se čtyřmi tužkovými akumulátory. Nároky na energii se zvyšují, neboť Martinčino miminko je schopné vybít jednu sadu velkokapacitních akumulátorů za tři dny. I když doma nebude v takové permanenci. V balení se spolu s nabíječkou nacházel i malý ventilátor na dvě tužkové baterie. Daroval jsem ho Martince a ona se ním právě ofukuje na první dnešní fotografii :o) Vojtíšek se snaží doplazit k mobilu :-)
Vojtíšek posledních pár dní nadzvedává při lehu na bříšku zadeček a podsouvá pod sebe nožičky. Neklamné to znamení blížícího se lezení. Rotaci kolem dokola na bříšku přitom zvládá levou zadní ;-) Po obědě jsem se snažil Vojtíška více inspirovat k lezení. Jak vidíte, stačilo před něj položit mobilní telefon a digiťák se zapnutým displayem(Ten samozřejmě nevidíte, neboť jím právě pořizuji fotografii ;-) ). Pokud jsme tak učinili v postýlce, Vojtíšek po chvíli přišel na metodu odstrkování se nožičkou a tyčky a tak se pomalu posouval vpřed. Jakmile jsme ho však položili na deku vedle postýlky, Vojtíšek se snažil a snažil ze všech sil. Nelezl přitom dopředu, ale couval jako rak přímo pod skříňku. Přitom si mohutně pomáhal hlasem. Zvuky pomalu přešly v hlasité rozčilování se, jak se nemohl na přístroje dostat. Ptáte se jaký je výsledek dnešního cvičení? Vojtíšek ještě neleze. Nebude mu to ale dlouho trvat :o)
Po obědě jsme se rozloučili s babičkou, dědou, švagrem a jeho celou rodinou. Martinka naložila svoje miminko šu-šu na privilegované místo doprostřed zadního sedadla. Miminko usnulo a já po chvíli přejel vlečkový železniční přejezd. V tu chvíli miminko procitlo. Martinka vykřikla,"Co to deláš tatínku, todle pšíště neděléj, ždyť se probudiló, moje šušu!" Po chvíli obě naše děti usnuly společně s miminkem v autosedačce. Další cesta probíhala velice zajímavě. Sotva jsem musel prudce zabrzdit, zezadu se ozvalo šu-šu,"Uáá, hihi, hahaha, jupíí!" Neklamná to známka jeho probuzení. Následoval celý usínací cyklus od broukání, přes funění a konečně i usnutí. Snažil jsem se tedy příliš nebrzdit, ale miminko se znovu nastartovalo po přejetí díry v asfaltu. Jediný kdo nakonec pořádně nespal bylo miminko Chou-chou a samozřejmě já ;-) Dana totiž klimbala také.

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz





© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist