Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 03.01.2004
Martinčin věk - měsíce: 35
Rubrika: Deníček

---

Martinčino sáňkování...

Včera navečer se konečně ozval strejda Miloš z Hradce. Naháněl jsem ho totiž delší dobu na mobilu. Dohodli jsme se na dnešní odpolední návštěvě. Čekala nás tedy cesta do Hradce.

Přes noc u nás na zmrzlý podlad připadlo asi tak pět centimetrů sněhu. Navíc dopoledne krásně svítilo sluníčko a tak jsem navrhl Martince,"Martinko, honem se převlékni, půjdeme sáňkovat!" Šli jsme na velký kopec. V těch místech právě jezdilo na sáňkách a bobech větší množství dětí. To se Martince moc zamlouvalo. Vyškrábali jsme se nahoru, Marťa si sedla na svoje sáňky a já ji odstrčil. Předtím dostala nezbytné instrukce,"Pokud by se ti to moc rozjelo, brzdi nožičkama!" Martinka brzo dosáhla veliké rychlosti a nožičky držela stále na stupačkách. Pak už jenon najela na muldu, sáňky začaly tancovat a Marťa skončila v oblaku prachového sněhu na zemi. Bleskurychle se oklepala a znovu na kopec. Druhý sjezd skončil stejně neslavně. Martinka se smála a málem byste si ji spletli s malým sněhulákem. I přesto se jednalo o rekordní Martinčin výkon. Doposud nejela sama z tak velkého kopce :o)

Závěrem se dvakrát svezla se sousedovic Péťou na velkých saních a pak mi cestou domů vykládala,"Ty moje sáňky sou takový hloupý. Jó, hloupý sou. Já z nich padám furt. Musíme požídit takový velký, ty jezděj moc hezky!" No, příští rok bude jezdit určitě s Vojtíškem a její sáňky budou mít jistě při větším zatížení i vyšší stabilitu :-)

Na titulní fotografii táhne Martinka svoje plastové sáňky do kopce. Na druhé jsem zachytil atmosféru sousedního zasněženého kopce v okamžiku schování se sluníčka za mraky ;-)

Bezprostředně po obědě následoval náš odjezd za strejdou a jeho rodinou do Hradce. Před odjezdem Dana povídala Vojtíškovi,"Měl by si se konečně vykakat, vždyť jsi letos ještě nekadil!" Vzhledem k datumu měla naprostou pravdu ;-) Vojtíšek její prosbu splnil. Víte kdy? Hned po příjezdu. Na jeho dupačkách se skvěla veliká skvrna, neklamné to znamení přeplněné plínky ;)

Vojtíšek se po celou dobu návštěvy choval jako neskutečně hodné miminko. Nekníkal, nebrečel a všichni se z něho jen jen rozplývali. To ovšem přestalo platit cestou zpět domů. Jako by nám ho někdo vyměnil. Neustále křičel. To víte, v autě tma a Vojtíšek nikoho neviděl. Přesně touto dobou(Po šesté podvečerní) vyžaduje nejvíce pozornosti. Mě rozbolela hlava již u strejdy a krize se i nadále během jízdy zhoršovala Vojtíškovým křikem. I přesto jsme bez problémů dojeli domů. Bolení hlavy spravil Acylpyrin. V duchu jsem si říkal,"Mohlo to být horší!" A bylo ;-) Dana učinila překvapující zjištění - Martinka špatně zavřela lahvičku s pomerančovým Jupíkem a ten vytekl miminku Chou-chou do autosečky. Chudinka Pavlínka, té tam muselo být zima ;-) Martinka dostala vyhubováno a Dana hned prala miminku dupačky. Povídala,"To je hrozné, teď ještě budu prát oblečení i miminku, nejenom Vojtíškovi!" Elektronika miminka naštěstí přežila a Daně se podařilo ho i celkem slušně vyčistit. Jo jo, s dětmi se rozhodně nenudíme ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz