Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 27.04.2004
Martinčin věk - měsíce: 39
Rubrika: Deníček

---

Mírně upovídaná Martinka...

Martinka dnes zažila ve školce velikou událost. Děti totiž navštívily hasiče v nedalekém městě. Doma mi pak referovala,"My sme byli v takový velký hasičárně. Jó hasiči tam sčíkali, ale jenom maličko. To aby nás moc nenamočilí!" Zeptal jsem se jí,"Martinko, měli tam taky takovou tyč na klouzání?" Martinka pokračovala, očka navrch hlavy,"Jó mělí. Jeden hasič se tam po ní sklouznul. No jó, ten ale frčél dolů!" Jednalo se jistě o velký zážitek ;-)

Po svačince, k níž Martinka nic nechtěla,"Já nic nebudů, já mám plný bžíško, já sem zhamalá ten banán velkej pšecé!", zhlédla ještě v televizi dětský pořad Kostičky. Pak už jsem Marťu lákal,"Martinko, pojedeme se projet na kole?" Zprvu se zdráhala, ale pak ožila a bleskově se převlékla. Celou cestu na pískoviště pod hradem a zpět Martinka nezavřela pusinku. Jela jí ostošest. Cestou kolem ohrady s koňmi si vzpomněla na koně, který u babičky přišel za námi až na dvorek. Ptáte se, kde se tam vyskytl? Normálně majiteli utekl. Martinka mi povídala,"Nojó, pšišel tam takovej koníček velkej. Musel zůstat na dvorečku, my sme ho nemohli vzít dovnitš. On by se nevešél do dveží. Děda by tam musel dát takový větší. Táákhle dlouhý!" Na ta slova roztáhla ručky, co jenom mohla. Cestou zpátky spatřila v ohradě s hnědými koňmi, jednoho bílého s barevnými skvrnami. Ukazovala na něj,"Táámhle je tatínku takovej divnej koníček. Je celej mourovatej, trošku do šedá!" Aby toho nebylo málo, paní vyvedla jednoho koně z ohrady a nabídla mu jídlo, s největší pravděpodobností se jednalo oves(Co jiného, ne? ;-) ). Martinka se tázala, cože to koníček hamá. Pak krmení komentovala,"Koníček hamá oves, to je takový rozmačkaný obilí. Dej kobylám, já ti povídám, ofsa. Skákal pes, pšes oves, pšes zelenou loučku, šel za ním myslivec, pérko na kloboučku!" Jak můžete posoudit, během jízdy na kole rozhodně nepotřebuji zvonek. Každý, kdo není hluchý nás musí slyšet ;-)))

Nesmím také zapomenout na Vojtíška. Dana s ním šla ven a Vojta se neskutečně řehtal na každého pejska, kterého potkali. Stejným stylem se směje na sluníčko nalézající se na lahvičce, nebo dneska se smál i na obličej z jedné audiokazety. Jak se zpočátku nechtěl příliš bavit, teď vše dohání. Mezi naše nejlepší zábavy patří moje schovávání a následné Vojíškovo objevování. Jakmile mě nalezne, začne se smát a už už šupajdí na opačnou stranu. V takové chvíli vyloženě vyžaduje, abych ho honil. Jak jinak než po čtyřech. Prostě zábava.

Jak vidíte na druhé dnešní fotce, Vojtíšek se dokáže zabavit i jiným způsobem. Například vyrabuje všechny audokazety na zem a pak je systematicky okusuje. Naštěstí nám to příliš nevadí.

Vojtíšek dostal k odpolední svačince poprvé bílý jogurt s rozmačkaným banánem. Baštil ho celkem obstojně, cpal jsem do něho jednu lžičku za druhou. Jenom si neodpustil úvodní ochutnávku. V čem spočívá? Jakmile nabereme první lžičku, Vojta zkloní tvrdě hlavičku a křičí. Protestuje a nemíní otevřít pusu. Stačí se mu následně do té malé škvírky trefit a po ochutnání první lžičky jí další zcela normálně. Lumpík jeden ;-))

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz