Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 03.05.2004
Martinčin věk - měsíce: 39
Rubrika: Deníček

---

Velké trápení...

Včerejší aktualizaci jsem dopsal s vypětím všech sil. Jste zvědaví, cože se u nás dělo? Tak tedy, děti něco sklátilo v noci z pátku na sobotu. Prostě a jednoduše večer usnuly a k ránu se probudily s šíleným blinkáním. Blinkací fáze po několika hodinách ustala a následoval pozvolný návrat k normálu. Dnes byste na Martince nic nepoznali. Tím ovšem naše trápení neskončilo. Úplně stejné příznaky na sobě pozorovala Dana během včerejšího návratu od babičky. Jak se dalo předpokládat, vše se shodovalo s dětmi. Mě zasáhlo blinkání někdy kolem desáté hodiny večerní. Co Vám budu povídat, hrůůza. Sotva jsem zvládl sestylizovat včerejší článek :-(

Já zůstal dnešní dopoledne doma, a Martinka jakbysmet. Pro jistotu, aby náhodou nenakazila děti ve školce. Dana ještě telefonovala doktorce a ta jí doporučila nechat Martinku doma až do středy. I tak máme přinést do školky potvrzení a Martinčině zdravotním stavu.

Dana dnes nesla včerejší trápení o poznání hůře. Není divu, vždyť Vojtíšek si v noci usmyslel, že nebude spinkat. Vše souvisí s jeho podrážděným žaludkem. Večer dostal pšeničnou kašičku a tu posléze vyblinkal. Asi ho pak trápil hlad a budil se každou chvíli s křikem :-(

Již během dopoledne se mi povedlo srovnat se celkem do normálu. Vzal jsem Martinku ven a pokračoval následně v budování houpací hrazdy na zahrádce. Jedná o velké monstrum a jeho dokončení bude ještě nějakou chvíli trvat. Jakmile Martinka spatřila rozkvetlé pampelišky, žadonila,"Tatínku, upleteš mi z nich věneček? To je jednoduchý, ale já to neumím!" Jak dopadl výsledek, vidíte na první fotce. Celkem mi to jde, ne?

Po poledni Martinka usnula v ložnici a Dana se uvelebila na obyvákovém gauči, aby dohnala noční spánkový deficit. Já si chvíli hrál s Vojtíškem lezoucím po koberci. Únava mě také zmohla a já usnul uprostřed obyváku na zemi, s gaučovým polštářem pod hlavou. Jedinou bdělou osobou se tak stal Vojtíšek. Nevíme co mezitím prováděl, ale asi párkrát zalezl až do kuchyně. Několikrát mě probral, to když se mu povedlo spustit takovou kvákající kachnu. Nakonec ho naše spaní s největší pravděpodobností přestalo bavit a jal se mě dosti nevybíravým způsobem budit. Postavil se o mě a prováděl masáž dosti silným skákáním. Joj, takové překvapení ;-) Bezprostředně po mém probuzení mi Vojta položil hlavičku na hruď a vyloženě se tulil. Takže nejenom maminka mu je dobrá :-)

Odpoledne pršelo a tak jsem si oba miláčky vzal ven až po svačince. Vojtíšek seděl v kočárku a pozoroval naši pracovní činnost. Zato Martinka si dopoledne položila na zahradě šneka a ten si dovolil jí přes oběd zdrhnout. Proto si na zahrádku přinesla jednoho ode dveří a kárala ho,"Teda ty zlobiváku, to se nedělá, takhle mě utíkat!" No nevím, zdali dokáže hlemýžď cíleně ulézt cca. třicet metrů za čtyři hodiny. To určitě nebyl on ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz