Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 10.05.2004
Martinčin věk - měsíce: 39
Rubrika: Deníček

---

Vojtíškova cédéčkománie...

Martinka dnes zůstala doma. Školky se s největší pravděpodobností nezůčastní až do pátku. Ptáte se proč? Důvodů se vyskytlo hned několik, přesněji řečeno dva. Za prvé, u nás řádí nějaká podivná střevní chřipka a minulý týden jsme si jí užili až až. Za další - Martinka pokašlává a Dana nechce, aby případně nakazila jiné děti. Kdyby Dana chodila do práce, jistě by se hodně rozmýšlela, ale jelikož je stejně doma s Vojtíškem, nebylo co řešit.

Chvíli po svačince si Martinka pustila televizi a v ní Kouzelnou školku. Jakmile Vojtíšek zmerčil zářící obrazovku, hned se pod ní našteloval. Koukat přímo nahoru ho příliš nebavilo, proto se jal zkoumat cédéčka a kazety v nedaleké poličce. Musím Vám říci - moje metoda se nějak neujala. Nevíte o čem je řeč? V případě Martinky jsme ji nechali hrabat cédéčka a díky našemu nezájmu ji rabování vždy po chvíli omrzelo. Vojtíška však ne. Právě v tomto bodě selhal výše uvedený systém. Vojtíšek se postaví k polici a hází vše na zem, hlava nehlava. Cédéčka i kazety se s ohlušujícím rachotem rozprskávají po zemi a to se mu moc zamlouvá. Martinka sledovala Vojtíškovo počínání celkem pobaveně, pouze však do chvíle, než sáhl na její cédéčka. Hned vystartovala a křičela,"Teda Vojtó, todle nesmíš rozhazůvat ty moje cécéčka. To se nedělá!" Přitom se zoufalým výrazem ve tváři sledovala naše pohledy. Dana Vojtíškovu činnost okomentovala,"Budeme asi muset přemístit cédéčka do skříně, jinak je neubráníme!" ;-)

Vojtíšek mě navečer velice mile překvapil. Předvedl totiž, jak nám dokáže porozumět a co víc - i mluvit! Nepředbíhejme však události. Tak tedy - Vojta seděl na koberci a samostatně si hrál. Nalezl Martinkou odhozenou hračkovou lžičku a červený kelímek. Ten položil na zem a s velice soustředěným výrazem ve tvářičce začal lžičkou dloubat do kelímku. Po chvíli se zdálo, jako by nacvičoval nabírání lžičky. Proto jsem nelenil a Vojtíška pobídl,"No tak Vojto, udělej ham, no honem, ham!" Představte si to, Vojtíšek porozumněl. Nabral něco imaginární stravy na lžičku a tu pak vstrčil do pusinky. Přitom opakoval,"Háám!" Dobrý, viďte? :-)

V souvislosti s předchozím odstavcem tu mám ještě jednu poznámku. Dana mi chvíli předtím vyprávěla o dnešním Vojtíškově krmení,"Dnes mě Vojta vyloženě překvapil. Na zeleninku v poledne otevřel pusinku a dokonce i na první lžičku. Sice toho pak moc nesnědl, ale hlavně nezlobil!" Po chvíli pokračovala,"Vojtíšek na mě působí dojmem, jakoby si chtěl vzít lžičku do ručky a pak sám jíst!" V tom měla naprostou pravdu, neboť během večeře jsem krmil Vojtíška banánem. Nejprve lžičkou, jenomže se mi po ní Vojtíšek neustále natahoval. Poté přišla Dana, beze slova ulomila kousek banánu a nabídla ho Vojtíkovi do pusinky. On ho krásně rozžmoulal a spolkl. Zbytek večeře jsem po Danině vzoru nabízel Vojtíškovi banán na kousání.

Na dnešní druhé fotce můžete spatřit Martinčiny malůvky. Pečlivě obkreslovala takového papírového šaška a pak jednotlivé tvářičky vymalovala podle sebe :o)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz