www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 10.06.2004
Věk - měsíce: 40
Rubrika: Novinky

Titul: Výlet do Olomoucké ZOO...

Dnešní školkový výlet do ZOO v Olomouci se nám moc vydařil. Počasí přálo a sluníčko se drželo pod mrakem, teplota akorát a hlavně nepršelo. Co víc si přát, viďte? I přesto jsme se vrátili značně unavení, neboť nám děti dávaly zabrat. Nyní již pomalu usínají, s hlavičkami plnými dojmů. Martince se prý v zoo nejvíce líbil tygr a lev. To nám povídala před večeří. Vojtíšek mluvit neumí, ale soudě dle jeho reakcí, u něho zvítězily kozy domácí(Ty si dokonce pohladil) a pak každé rychleji se hýbající zvířátko. Tolik na úvod a teď Vám ve zkratce popíši dnešní události.

Cestu autobusem zvládl Vojtíšek zcela bezproblémově. Po celou dobu seděl na mém klíně a bavil se. Chvíli pozoroval okolosedící děti, pak oknem krajinu a nebo si hrál s řehtačkou. Evidentně mu nebylo špatně a to nedostal Kinedryl, jako vedle sedící Martinka.

ZOO nás překvapila svojí rozlehlostí a umístěním v příjemném lesním prostředí. Pro děti se tam navíc nachází spousta zajímavostí a atrakcí. Mám na mysli různé dřevěné prolézačky a skluzavky. Následují pérové houpačky, na nichž pro změnu řádila Martinka. Hned u vchodu navíc jezdily děti na elektroautíčkách a tak Martinka žadonila,"Tatínků, já bysem se chtěla taky projét!" Já sice oponoval,"Ale Martinko, vždyť jsi na tom ještě nikdy neseděla!" Marťa vyskočila do sedla velké motorky čtyřkolky a přesvědčila nás o pravém opaku. Drandila ostošest a pronásledovala jednoho kluka v džípu.

Mezi další veliké lákadlo pro děti patřil volně přístupný výběh s kamerunskými kozičkami a lamami. Dovnitř se dalo vlézt po takové prolézačce. Martinka se zprvu zdráhala, ale pak se dala přesvědčit mojí výzvou,"Martinko, já tě vyfotím s támhletím kůzlátkem!" Na ta slova se nechala Marťa přetransportovat na druhou stranu plotu a už hladila kůzle. Já vlezl po chvíli za ní a Dana nás spolu vyfotila. Prostě nádhera.

Po trase obhlídky se nám naskytla ještě jedna skvělá akce. Jednalo se o průchod výběhem pro opice - makaky. Do těch míst kočárky nemohou, takže Dana vezla Vojtu okolo a my s Martinkou podnikli dobrodružný přechod přes visutý most, vstříc opičkám. Most sám o sobě nevzbuzoval Martinčinu důvěryhodnost. Navíc za námi běžely dvě děti a most řádně rozhoupaly. Martinka jen tak tak přešla. Na konci mostu začala zkoumat přechodový vysokonapěťový koberec. Ten je tam proto, aby se opičky nedostaly na most. Martinka na něj už už sahala a já ji v poslední chvíli okřikl. No nic, maximálně by dostala ránu jako od ohradníku na krávy ;-)

Cestou zpátky mi Vojtíšek usnul v náručí a spinkal celou hodinu a půl. Více fotografií s komentáři si prohlédněte v našem fotoalbu.