www.eMARTINKA.cz - Tisková verze článku

Článek na serveru: http://www.emartinka.cz

Ze dne: 04.08.2004
Rubrika: Doma

Titul: Dovolená IV. - Bojnice, aneb pán s bábetkom

Třetí den naší dovolené na Slovensku potvrdil jedno pravidlo - nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Po ránu nás uvítala zatažená obloha a z nebe se snášející kapky(Dokonce i chudinka kočička, která se k naší chatě včera přistěhovala, obíhala stavení kolem dokola naprosto mokrá. Jednoznačně chtěla dovnitř). Takovéto počasí již nebylo ani na plán B, řešili jsme proto variantu D. Děti je potřeba nějakým způsobem zabavit, aby nám nezdivočely na chatě ;-)

A je rozhodnuto - honem se naobědváme a jedeme na zámek do Bojnic. Dana po obědě balí dětem nějaké věci na cestu, kojí Vojtíška a po chvíli na mě volá,"Pojď se na něco podívat!!" Vidíte to na první fotce také? Vojtíška nějak zmohlo dopoledne a v poklidu usnul na posteli. To víte, budit se nám ho nechtělo, jenomže čas běžel, takže nám nic jiného nezbylo.

Konečně uháníme cestou necestou z Kuneradu na Rajecké Teplice. Těsně před městem zjišťuji nemilou věc. Včera mi Dana povídala,""Já nechám všechny slovenské peníze ve své peněžence!" Já jí přitakal,"Dobře, takže ta moje je tím pádem na nic a schovám ji v kufru!" Už víte, co naznačuji? Prostě a jednoduše jsem si vyjel na dlouhý výlet bez řidičáku a všech dokladů od vozidla. Dobré, že? Jakmile Dana uslyšela můj problém, její otázka zněla,"Tos mi neměl ani říkat. Chceš se vracet?" Já odpověděl,"Vzhledem k tomu, že nejedeme sami, ne. Z hlediska pravděpodobnosti by to mělo vyjít. Vždyť mě policisté s novým autem ještě pořádně nezastavili. A to ho máme čtyři roky!" Tak co myslíte, vyšlo to? Nezastavili nás policisté? Máte pravdu, nezastavili. Jinak nevím, co by se mnou provedli. Před několika roky jsem jel se služebním autem do sousedního města za nákupy do elektrotechnického velkoobchodu. Co čert nechtěl, v první vesnici stáli policisté. Zastavili mě a ten jeden mi povídá,"Dobrý den, pane řidiči. Vaše doklady a doklady od vozidla!" Chvíli se šacuji a pak odpovídám,"Bohužel nemám, zapomněl jsem je ve firmě!" Policista se usmívá a pokračuje, "Výborně, takže to bude pokuta!" Už už sahá po bloku. Já však vynáším posledního trumfa,"Když já nemám ani peněženku!" Policista se diví,"Máte s sebou vůbec něco?" Odpovídám,"Nic!" Policista chvíli přemýšlí a přikazuje,"Okamžitě zmizte, ať už Vás nevidím!" Dobré, že? Já normálně doklady vozím, jenomže teď na Slovensku se mi něco podobného stalo podruhé za deset let ;-)

Po zaparkování v Bojnicích uháníme směrem zámek. Vojtíška mám posazeného na zádech v malé krosničce. Sedí v ní poprvé a náramně se baví. Ta pravá zábava na nás však teprve čeká. Na zámku čekáme, až nás vezmou dovnitř. Prohlídky totiž chodí po deseti minutách a na první pokus nám to nevyšlo. Po deseti minutách se skutečně dostáváme dovnitř. Zastavujeme se v první místnosti a průvodkyně spouští svůj výklad. Spolu s námi procházejí i cizinci, kteří si nahlas předčítají výklad z papírů. Do toho se raduje Vojtíšek. Sedě v krosničce poprvé, juchá na všechny okolo, směje se nahlas a poplácává okolostojící po hlavě. Obrovská zábava. Průvodkyně po chvíli nevydrží a povídá,"Ten pán s tým bábetkom, nech odídě do vedlajšej miestnosti!" Tak a máme to, byli jsme vykázáni. Pod přísným pohledem všech zůčastněných kráčím o místnost vpřed a v klidu si s Vojtou prohlížíme zcela prázdnou expozici. Ať se vedle mačkají ;-)

Po chvíli se dostáváme dozadu výpravy a prohlížíme si místa, která ostatní již prošli. V jednom prázdném pokoji nás dojde jiná průvodkyně a vyzvídá na Vojtíškovi,"Ty maličký, ako sa voláš? Vojtíšek? Vojtíšek, ak sa neztíšiš, vezmem ťa do hladomorne!" Samozřejmě to myslí z legrace. Vojtíšek sesazený ze sedačky mi po chvíli zdrhá do zakázané oblasti a oplácává nějaký nábytek. Přichází další průvodkyně a situaci komentuje,"Pozri, on je ozajstný malý historik!" Další prohlídka probíhá následovně - průvodkyně obdivují Vojtu a já se již plně bavím. Nakonec naše prohlídka Bojnického zámku nedopadla špatně, co myslíte? ;-)

Vedle zámku se nachází překrásné a celkem velké ZOO, jdeme tam. Procházíme kolem většiny zvířátek a děti je obdivují. Hlavně Vojtíšek, ten na každé zvíře píská a výská. Martince se rozhodně nezamlouvalo u slonů, neboť tam měli jednoho přivázaného řetězem a on se strašně vztekal. Nahlas troubil a házel po nás vše, co mu pod chobot přišlo.