Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 25.9.2004
Martinčin věk - měsíce: 44
Rubrika: Deníček

---

Naše malé zlobidlo...

Vojtíšek poslední dny zlobí s jídlem. A to velmi. Vzteká se, se vším hází na zem a nechce jíst. Nevíme co ho trápí, ale vše přišlo tak najednou. Doufáme, že Vojtíškovo vztekání odezní stejným stylem. Na ukázku Vám popíši dnešní oběd. Polévku Vojtíšek nejprve ani neochutnal a hned by ji nejraději smetl ze stolu. Po chvilkovém přemlouvání do něj Dana trochu polévky dostala. Sám jíst nemohl. Jakmile totiž dostal Vojta svoji lžičku do ručky, hned rozcákal polévku na stůl, sebe, zem a stěnu za sebou. Ta vůbec poslední dobou hraje všemi fleky a barvami. Když jsme stěhovali obyvák do kuchyně, Dana řešila Vojtíškovo umístění u jídelního stolu. První varianta se nám nezdála, proto nakonec vyšla vítězně tahle zády ke stěně. Vojtíšek má přehled po místnosti a hlavně se za něj nikdo nestaví, aby rozptyloval jeho pozornost. Dana však měla o stěnu obavy,"Jsem zvědava, kdy se Vojta začne o stěnu otírat!" No, jak vidíte, dlouho to netrvalo ;-)

Abych však Vojtíška jenom nepomlouval, při večeři se pro změnu nechal bez odporu nakrmit kašičkou. Sice si hrál se svou plnou lžicí a kaši mírně rozpatlal po stole, ale jinak jsem do něj celý talířek naládoval natošup.

Dopoledne si Martinka hrála s Vojtíškem v dětském pokojíčku. Vojta si nejprve připravil hrací plochu - bleskurychle zaplnil prázdnou podlahu hračkami. Na podobnou činnost má vypracovanou jednoduchou metodu - popadne bedýnku s hračkami a shodí ji na zem. Bezprostředně po první následuje druhá. Tímto stylem se mu již ve čtvrtek povedlo odtrhnout lamino hranu z poličky. Nedalo se nic dělat, já tam musel nalepit novou, pomocí horkovzdušné pistole.

Děti si spolu v pokojíčku vyhrají celkem bez problémů. Dnes Martinka například hodila Vojtovi deku přes hlavičku. Vojtíškovi se podobné blbnutí líbí, neboť to provozujeme kolikrát spolu. Jenomže on je pak schopen utíkat doslova hlava nehlava s dekou přes oči. Běží a je mu jedno, do čeho narazí. No a dnes zakopl o skládací bedýnku. Svůj přelet bedýnky skončil obličejíčkem na tvrdé zemi. Ojojoj, to to zadunělo. Vojtík se hned rozbrečel. Já přiběhl do pokoje a ptal se jediného svědka - Martinky,"Co se Vojtíškovi stalo?" Martinka odpověděla velice jednoduše,"Níc, jenom Vojta letěl po čumáku! Ale kokos si nerozbil!" Jsou roztomilí, viďte? ;-)

Martinka se odpoledne přestěhovala k jídelnimu stolu a cosi tam tvořila. Jenomže neunikla bystrým zrakům Vojtíškovým a tak se musela smířit s jeho přítomností. Nevydržela však dlouho a přišla s prosíkem,"Tatínku, někam si Vojtu odnes. Vojta mi to furt bere a mě to vadí!" Myslím, že podobné věty uslyšíme brzo častěji. Za chvíli totiž začne mluvit i Vojtíšek a už teď se oba dva různými způsoby škádlí :o)

Odpoledne se maličko vylepšilo počasí a my vyrazili na krátkou procházku. Martinka jela na kole a Vojtíšek na kočárku, abychom ho neustále nemuseli vracet na správnou cestu. Jinak totiž neustále někam odbíhá ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz