Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 27.9.2004
Martinčin věk - měsíce: 44
Rubrika: Deníček

---

Muchomůrky v lese...

Normální lidé si dnešní den vzali dovolenou, neboť se jim po neděli nechtělo jít na jeden den do práce. Já však patřil mezi tu pracující menšinu. Není divu, náš nepřetržitý provoz neuznává žádné svátky, vyjma Vánoc a Silvestra. Pak nesmím pominout nucenou celozávodní odstávku, neboť by se stroje bez větší údržby s největší pravděpodobností rozsypaly. Že se jednalo o velice náročný den, svědčí i menší ranní požár rozvaděče s následným celodenním odstraňováním škod. Ještě že elektronika, včetně řídícího systému přežila bez úhony.

Dosti práce, domů jsem se vrátil téměř jako obvykle. Před domem na mě čekal zbytek rodinky. Vojtíšek táhl na provázku svoje autíčko, Martinka jezdila na kole a Dana mi na uvítanou otevírala vrata. Skvělá dveřní automatika, viďte? ;-) Děda podobnou věc dovedl k naprosté dokonalosti. Jakmile jede z práce domů, zatelefonuje,"Za chvíli jsem tam, otevřte mi vrata!" Přitom samozřejmě používá Hans-free sadu :o)

Bezprostředně po vystoupení z vozu jsem se se všemi přivítal. Moje otázka směřovala na Martinku,"Tak co, pojedeme zítra do lesa na houby?" Martinka však vymyslela svoji variantu,"Néé, já chci dneská!" Dana se na mě tázavě zahleděla a jeli jsme. Proč ne. Vojta byl v lese usazen na má bedra do krosničky a já si musel sakra dávat pozor, jakýmže houštím se prodírám. Přitom spokojeně chroupal rohlík a pomlaskával si do mého ouška. Martinka popadla jeden ze dvou košíků a hned mě degradovala do role pouhého nosiče Vojtíška,"Tatínku, ty nemůžeš sbírat houby, vždyť nemáš košík a neměl bys je kam dávat!" Ach jo, až takhle hluboko jsem klesl ;-)

Abych Vám pravdu řekl, nevím, proč všichni tvrdí že houby rostou. Dle naší zkušenosti roste spíše houby. Takže jsme se z původního Martinčina předpokládaného sbírání hub museli přeorientovat na jejich hledání. Ovšem, kdybychom sbírali muchomůrky červené, nebylo by za chvíli co řešit. Jenom se podívejte na tři vyfocené výstavní exempláře. Jak Vám na další fotce ukazuje Martinka, nakonec jsme celý košík nasbírali, jenomže se nám nenaskytla žádná pořádná houba. Pár muchomůrek růžovek a spousta nakousaných suchohříbků. Na nich si smlsli slimáci a my jim je zabavili. Martinka našla také pár exemlářů a byla na svůj úlovek náležitě hrdá. Vojtíška sedícího na mých zádech neustálé pochodování nakonec unavilo a usnul.

Dnešní večeře se nesla ve znamení našeho lesního úlovku. Martinka si mlsla trochu smaženice a Vojtíšek se spokojil s kašičkou a francouzkým piškotem(On ještě houby nemůže). Dnešní lesní výprava byla opravdu jedna z prvních, co máme děti. Pominu-li ovšem naše nezdařené houbaření o dovolené na Slovensku.

Co říci závěrem? Vojtíšek po večeři náramně procitnul. Chodil po kuchyni s mističkou a lžičkou. Nejprve pomocí ní krmil Danu. Dana mu povídala,"Vojtíšku, dej také tatínkovi!" Na její slova se Vojta otočil jako na obrtlíku a už cpal lžičku plnou imaginárního jídla do mé pusy. Přitom mi neopomněl předvést tzv. krmící reflex. Že nevíte, o čem je řeč? Na vysvětlenou - člověk který krmí někoho jiného, také otevírá pusu. Dnes jsem si u Vojtíška ověřil teorii, že se jedná o takový nepodmíněný reflex ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz