Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 10.10.2004
Martinčin věk - měsíce: 44
Rubrika: Deníček

---

Martinčina žížalí farma...

Dnešní den proběhl ve znamení práce na zahrádce. Tedy hlavně pro mě a děti. Fakt je, že Dana přišla po chvíli také, potřebovala totiž zlikvidovat pelargonie a sklidit zbytek pórku. Zato já se pustil do rytí stále se zmenšujících záhonků. Dětičky mi pomáhaly, jak jinak. Vojtíšek sklízel kde se co dalo. Tu si utrhl zelenou malinu, tu zelenou ostružinu a nebo sebral nějaké jablko ze země. Vše samozřejmě ochutnal. Ale děti samozřejmě vědí, co je pro ně dobré ne? ;-) Možná i proto si v nestřežené chvíli obalil nakousané jablíčko hnojivem, které jsme aplikovali na záhonky. A ochutnal. Prskal však jak křeček. Hnojivo kupujeme v pytli a strašně smrdí. Je však čistě biologické - dle popisu se jedná o statkové hnojivo(Tedy hnůj) prohnané termofilní aerobní fermentací. Nevím co se za tímto impozantním názvem skrývá, ale pach mi připomíná hnijícího šneka v ulitě(Hrozné přirovnání ;-) ). Brrr ;-))

Tak, zatímco si Vojíšek vylepšoval chutě, Martinka se pustila do jiné činnosti. Jak jsem obracel rýčem půdu, na povrch se dostávalo stále více žížal. Martinka je brala do ručičky a shromažďovala je v plastovém kolečku. Od jisté doby se jich totiž nebojí. Žížaly se žížalily v korbičce a bylo jich tam nejmíň šedesát. Martinka jejich činnost komentovala,"Podívej se tatínku, jak si ty žížalky spolu hrajou. Ony po sobě tak nějak lezou, ony sou rozplazený po celým kolečku!" Martinka se tvářila hrdinně až do chvíle, než jsem ze země vytáhl obří žížalu. Opravdu neskutečný kus - silná na prst a dlouhá tak dvacet centimetrů(Nenatažená). Martinka uskočila a křičela na celé kolo,"Né, já se tý velký bojím, je spíš jako had!" Já jí povídal,"Ale Martinko, to je paní učitelka od těch malých!" Martinka se však bránila,"Né, tady není žádná škola pšecé a já na tu paní učitelku naházím hlínu, aby nebyla vidět!" Ja řekla, tak učinila. Po chvíli přišla Dana a vůvec se jí nezamlouval pohled na kroutící se žížaly. Sama se totiž bojí hadů a nesnáší ten plazivý pohyb.

Vojtíšek se však se žížalami vyřádil. Hmátl do kolečka a už třímal dvě hrsti kroutících se žížalek. Lezly mu mezi prsty a on je pak hodil přes plot k sousedům. Jednu žížalu i ochutnal. Že už by měl hlad? Fakt je, že dnešní oběd snědl naprosto neskutečně. Polívčičku vybagroval bez mrknutí očka a bramborovou kaši vyškrábal do posledního zbytku. Předběhl i Martinku.

Při svačince Vojtíšek exceloval svým postřehem. Sám snědl kelímek jogurtu a pak užmoulával dlouhý piškot. Já jedl malinovou buchtu a najednou mi kousek upadl na stůl. Vojtíšek na zvuk reagoval a bleskurychle usápl na stůl spadlý drobeček. Hned mi ho cpal do pusy. On se totiž poslední dobou vyžívá v krmení. Buď si vezme hračkový hrneček a lžičkou nám strká do pusy imaginární jídlo, nebo to samé provozuje se svým opravdovým jídlem. Jenomže jíst má on, ne? ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz