Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 14.10.2004
Martinčin věk - měsíce: 44
Rubrika: Deníček
Vojtíšek umí jíst lžičkou - pokud chce...
Po příchodu z práce mi Dana sdělovala,"Tak si představ, Vojtíšek naprosto ukázkově obědval. Asi měl hlad. Sotva dostal na stůl polívčičku, popadl lžičku, bradu zanořil málem až do talířku a bagroval ze všech sil. Na tohle je velice šikovný, ale musí chtít!" Přesně tak, jenomže během večeře mi předvedl pravý opak. Nejenom že nechtěl sám kašičku nabírat, navíc do ní strkal ručičku a pak prstíčkama omatlal stůl, včetně bryndáčku.
Dana dnes měla jet na cvičení a děti, zdá se, věděly své. Jak jinak si vysvětlit situaci, že Dana nakrmila Vojtíška ke svačince jogurtem a chystala se odnést prázdný kelímek do koše. Vojtíšek se za ní podíval a začal ze všech sil mávat ručičkou,"Pá pá!" Dana se obrátila,"Ale Vojtíšku, já ještě nejdu pryč!" O půl sedmé však čas loučení nadešel. Na slova,"Vojtíšku, dáš mi pusinku?", se Vojta rozeběhl za Danou a vlepil ji jednu širokou pusu. Vojta totiž pusinkuje s maximálně otevřenou pusinkou. Zato s velkou radostí :o)
Zatímco Vojtíšek dlabal ke svačince jogurt, já si dal tavený sýr s názvem Limba. Pokud ho neznáte, jedná se o sýr s přídavkem Romaduru. A ten já můžu. Sice smrdí, ale je vynikající. Martinka žadonila,"Tatínku, dáš mi kousek tohodle sýra?" Já opáčil,"Ale Marti, ten sýr smrdí, určitě by ti nechutnal!" Martinka nevěřila a přičuchla. Pokrčila nosánek a konstatovala jediné,"Tatínku, opravdu smrdí. A strašně. Je určitě pálivej, viď? A takovej děti nemůžou. Já bysem si raděj dala ten smetanovej, já mám totiž ráda takový smetanový!" Děti samy vědí, co je pro ně dobré, ne? ;-)
Po svačince se Dana pustila do přípravy večeře. Nachystala nám jablkové knedlíčky(Sama před cvičením nevečeří). Sotva děti spatřily nakrájená jablka na kuchyňské lince, hned pochodovaly okolo a škemraly o jablka. Ovoce a zeleninu můžou ve velkém. Vojtíšek pobíhal se čtvrtkou jablka po obyváku, dokud ji nedokousal. Pak bleskově šupajdil do kuchyně pro nášup. Ale ouha, na lince ležely pouze podivné koule(Jak jste jistě uhodli, jednalo se o uplácané a syrové knedlíky) Vojta nakoukl, jeden udrapsl a šup s ním do obyváku. Dana měla co dělat, aby ho dohonila. Vojta už už za běhu ochutnával syrové těsto. Jak vidíte, linku máme sice vysokou přes devadesát centimetrů, ale Vojtíšek na ni celkem bez problému dosáhne.
Po přečtení pohádky a zalehnutí do postele mě Martinka požádala,"Tatínku, dáš mi bublinkatou vodu do skleničky s tím žlutým brčkem?" Dostala ji a já žil v bláhové představě, že o půl deváté usnula. Chyba lávky, Dana se vrátila ze cvičení a Marťa hned vystartovala z postýlky,"Mamí, dáš mi ještě vodičku?" Dana nic netuše, jí nalila obyčejnou vodu. Martinka za mnou přišla s brekem do ložnice a probudila přitom spícího Vojtu,"Tatínku, já sem chtěla bublinkatou vodičku!" No jo, ale neřekla to ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz