Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 21.11.2004
Martinčin věk - měsíce: 46
Rubrika: Deníček

---

Sáňky v listopadu?...

Martinka stále kašle. Prozatím se její stav příliš nelepší. Zítra tedy Dana zatelefonuje paní dokotorce a domluví se na dalším postupu. Až na ten kašel, se Marťa zdá v pořádku. Jiná situace však nastává ráno, Marťa začne kašlat, jako například dnes. Kašle a kašle a přitom se zapomíná nadechnout. Jakmile jí dojde vzduch v plicích, Martinka propadne panice, začne lapat po dechu a pak křičí,"Maminkó, já nemůžu dejchat!" Prostě a jednoduše to takhle dál nejde. Martinka by se už ráda vrátila do školky mezi děti. Každou chvíli nám vypráví jak ve školce obědvají a co dělají. Po ránu si například oblékla zástěrku, jakou nosí ve školce.

Po snídani si děti vymručely půlhodinku venku. Přes noc napadlo něco sněhu a tak jsem z půdy snesl Martinčiny plastové sáňky. Z kopce frčely naprosto skvěle. Chvíli jezdila Martinka sama a pak jsem za ni posadil i Vojtíška. Vojta však bral celou záležitost naprosto vážně a jeho kamenný výraz to jenom potvrzoval. Na sáňkách jel z kopce vlastně poprvé a tak si musí pomalu zvykat. Zato na sněhu je jako doma. Po sáňkování jsem chtěl s dětmi postavit na zahrádce sněhuláka. Sníh je však přemrzlý, takže nejdou válet koule. Proto jsme je tvarovali pomocí kbelíkové formy. Kupodivu se nám podařilo uplácat podivného sněhuláka, něco mezi robotem a kluky z květináčů(Bill a Ben z Kouzelné školky). Jeho životnost však nepřekročila dobu několika minut, neboť přiběhl Vojtíšek a objal ho. Naše dílo se zhroutilo a já ho ani nestačil zvěčnit digiťákem. Vojtíšek se následně vrhal do sněhu po hlavičce, válel se v něm a vůbec rochnil. Taková spokojenost. Vojtíšek se bavil ještě jednou věcí. Já plácal malé sněhové koule a házel jsem je na dřevěnou stěnu stodoly. Koule se s hlasitou ranou rozplácávaly a zanechávaly bílé skvrny. Vojtíšek výskal radostí, po každém zásahu ukazoval na stěnu a volal,"Bááác!" ;-)

K obědu nám Dana připravila pečené kuře. Dokonce i Vojtíšek sezobl něco masíčka. Martinka mě v souvislosti s jídlem po obědě překvapila. Povídala mi,"Tatínku, to kuřřátko bylo moc dobrý!" Ano, opravdu, krásně vyslovila ř. Její kamarádka ze školky nacvičovala výslovnost ř právě na slově kuřátko. Jak vidíte, i Martinka to dokázala. Přitom ještě před nedávnem neuměla pořádně ani r. Teď se v jeho výslovosti vyloženě vyžívá. Například slovo traktor zavrčí, až její výkon komentujeme,"Tedy Martinko, tohle byl nastartovanej traktor!" :o)

Nejem Martinka se zdokonaluje v mluvě. Dnes i Vojtíšek lecčím překvapil. Navečer jsem mu povídal,"Vojtíšku, chceš čajíček?" Vojta se otočil jako na obrtlíku a se slovy,"Ci čajíček!", vystartoval do kuchyně pro čaj. Napil se a lahvičku vrátil na místo. Totéž zopakoval několikrát. A my se do něj snažíme čaj lít horem dolem, jenomže Vojta ho většinou nechce. Snad se to teď zlepší :o)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz