Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 2.12.2004
Martinčin věk - měsíce: 46
Rubrika: Deníček

---

O kocourovi, který se neuměl mýt...

Odpoledne probíhalo ve znamení cesty do Velkého města. Dana si měla vyzvednout opravené brýle a my všichni byli zvědaví na vánoční výzdobu náměstí. Rozhodnuto, jedeme. Cestou autem se Martinka začala oblizovat. Dana jí povídá,"Martinko, neolizuj se!" Martinka však protestuje,"Ale kočička se pšece takdle olizuje, protože se tak mejé. A já se taky meju!" Já však Martince začal vypravovat o našem prvním kocourovi, kterého jsme dostali před deseti lety, krátce po přestěhování z města,"Martinko, my měli kdysi kocoura, který se vůbec nechtěl mýt. Navíc si liboval v ležení na uhlí, takže byl neustále černý jako bota!" Dana se na Marťu obrátila,"Skutečně. A tatínek toho kocoura jednou koupal a pak ho sušil fénem!" Přesně tak - kocour se nechal vykoupat celkem v pohodě, jenomže jak jsem na něj namířil vrčící fén, sekl po mě drápy a utekl. Fén nepřežil pád na zem a já pro změnu přežil hluboké a krvavé zranění. Martinka mě hned kárala,"Tos mu tatínku neměl strkat hlavičku pod vodů. Měls ho vykoupat jako se koupe miminko, pěkně opatrně!" Nene, já kocourovi opravdu nestrkal hlavu pod vodu, zvířátka mám rád a netrápím je. Tedy, až na ten fén ;-)

Po příjezdu do Velkého města se od nás Dana oddělila, kráčejíc pro opravené brýle. Naše kroky zamířily na náměstí. Pokud ovšem mohu nazvat Vojtíškovo cupitání chozením. On v podstatě jde, jenomže kam chce. Tuhle ho zaujme jedoucí auto a nejraději by za ním skočil na silnici a tuhle zase svítí nějaká světýlka. Chvíli jsem ho táhl, jenomže nakonec nezbývalo nic jiného, než ho poponést. Na náměstí nás uvítala bohatá světelná výzdoba, veliký vánoční smrk, stánky, pódium, zvonice a hlavně dvě atrakce pro děti. Jednalo se o kolotoč a elektrický vlak, viditelný na velkou vzdálenost. Jak mašinka drandila po kruhových kolejích, zpod jejího podvozku vyšlehávaly oslnivé záblesky elektrického oblouku, to jak o sebe třely sběrače proudu. Vojtíšek stál, pusinku dokořán a pozoroval jiskření. Martinka hned žadonila,"Tatínku, já bysem se chtělá projet v mašince a taky na kolotoči!" Mezitím se objevila Dana a ptala se Marti,"Tak co, na čem se chceš svézt? Vyber si jednu atrakci!" Marťa se rozhodla pro kolotoč. Do jednoho autíčka jsem šoupl i Vojtíška, pěkně vedle Martinky. Po focení se kolotoč rozjel a my mohli pozorovat proměny Vojtíškovy vyděšené tvářičky:
- Vojtíšek se tváří překvapeně, kolotoč nabírá na rychlosti
- Vojtíšek se mračí a natahuje
- pomalu pookřává a chytá se volantu - první záblesk úsměvu
- Vojtíšek se culí na celé kolo a volantem kroutí jako Michael Schumacher
- v nejlepším kolotoč zastavuje - Marťa seskakuje a Vojta se chytá pevněji volantu
- nedá se nic dělat, odtrhávám to malé klíště od autíčka, s menšími projevy nespokojenosti ho stavím na zem
Vojtíšek jel na kolotoči úplně poprvé ve svém životě, takže se vlastně jednalo o jedinečnou událost :o)

Po vykoupání a přečtení pohádky, Dana kojila Vojtíška. Moc mlíčka prý už nemá, takže Vojta saje jenom ze setrvačnosti. Dokonce si prý i stěžuje. Tahá, tahá a co chvíli se pouští prsu se slovy,"Neníí, neníí!" No co, když nebude, tak nebude. Vždyť už ho Dana kojí pěknou řádku dní ;-)

Martinku zítra čeká celodenní pobyt ve školce. Ani usnout nemohla, jak je natěšená. Dopoledne mají nacvičovat a odpoledne se půjdeme podívat na jejich mikulášskou besídku.

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz