Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 30.12.2004
Martinčin věk - měsíce: 47
Rubrika: Deníček

---

Odpolední pánská jízda...

Odpoledne se Dana vydala spolu s Martinkou ke kamarádce. My s Vojtou zůstali poprvé doma sami. Vojtíšek o všem zpočátku nevěděl, neboť po obědě spinkal. Já ho hodinku předtím uspával. To jsem si tedy dal. Vojta ne a ne usnout. Nechtěl ležet pod dekou, neustále ji odkopával, točil se na bříško a sedal si. Pak na mě zkoušel různé výskání, brek, řev, smích, culení se a různé jiné lotrovinky. Spát ne a ne. Sice zíval, ale očka byla stále otevřena dokořán. Asi po půl hodině snažení jsem začal přemýšlet o potupné prohře a chystal se jít za Danou, aby Vojtu zkusila uspat svými prostředky. Když v tom, ouha, Vojta položil hlavičku na matraci a začal tuhnout. Neuběhlo ani pět minut a už chrněl. Já si ještě nahonem prohlédl na počítači výsledky mé dopolední práce, neboť jsem musel znovu stáhnou veškerá videa z kamery a nastříhat vše naostro v DVD kvalitě(Nejhorší je renderování, tedy komprimování videa, což zabírá 100% výkonu počítače a strašně moc času). Takže mám v tuto chvíli hotový Štědrý den a předvánoční besídku ve školce. Celé dohromady to nemá více jak sedmnáct minut, což je přesně ono. Od takového klipu, jen tak někdo unuděn neodejde. Navíc kvalita výsledného disku značně převyšuje běžné televizní vysílání, což nemá chybu, včetně stereofonního zvuku ;-)

Vojtíšek byl po celé odpoledne neskutečně hodný. Nechal mě pracovat na počítači. Pouze v jednu chvíli přiběhl a volal, tahaje mě přitom za rukáv,"Tatí tatí, kapv kapv, tam!" Tak jsem šel. Vojta mi podával pastelku a ukazoval na prázdný papír. Hned jsem mu namaloval jednoho kapra. Vojta zavýskl,"Kapv kapv, jóóóó!" Okamžitě zabodl prstíček do jiného prázdného místa,"Taky kapv, taky kapv!" Já se otázal,"Sem chceš taky kapra, Vojtíšku?" Vojta vykřikl,"Jóóó!" Namaloval jsem tedy druhého. Vojta skákal radostí,"Kapv jóóó!" A tak je to pořád. Vojtíšek chce neustále něco malovat. Sám pak popadne pastelku a snaží se naše dospělácké výtvory vymalovat, respektive přemalovat. Ale že si pokecáme, viďte? ;-)

Během odpoledne s Vojtíškem jsem na počítači stříhal video ze školkové besídky. Vojtíšek mi koukal přes rameno a jakmile zahlédl maminku, hned startoval na chodbu a křičel,"Mamí mamí, není!" Bodejť by byla. Vojtíšek si na ni hned vzpomněl. Od té chvíle se netvářil až tak spokojeně. Asi po hodince za mnou přiběhl znovu, vzrušeně mi cosi vypravoval a ukazoval směrem ke kuchyni. No jo, ozývaly se odtamtud podivné zvuky. Tak jsem se šel podívat na pekárnu chleba, která poskakovala po lince. Dana ji totiž před odchodem naplnila surovinami a naprogramovala odložený start. Pro dnešek zvolila jiný recept - na selský pšeničný chléb. Těsto bylo během mísení poněkud hutnější, takže jak se ta kilová koule válela po vnitřku pečící vany, dělalo to trochu rámus. Chleba se však upekl zcela automaticky, a to zcela na jedničku. Jenom se podívejte na fotku. Dokonce i kůrka vznikla na povrchu. Hned po ránu ho ochutnáme ke snídani :-)

Jak jsem tak stříhal video ze Štědrého dne, neunikla mi jedna Martinčina hláška. Ona totiž pozná spoustu písmenek z abecedy a speciálně písmenko M, jako Martinka. Ovšem v jednu chvíli popadla jeden dáreček a utíkala s ním k Daně. Přitom volala,"Maminkó, podívej, todleto je M jako Moje!" Dobré, že? ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz