Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 17.1.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Vojta nás neustále něčím překvapuje...

Vojtíšek dnes udělal velikánský ppokrok a značně si tím rozšířil obzory. Chcete vědět o čem mluvím? Pozorně čtěte dále. Stalo se to dopoledne - Dana právě cosi kutila na chodbě a vtom uslyšela Vojtíškovo zoufalé volání,"Mamí, mamí, mamí!" Zpočátku mu nepřikládala žádnou větší váhu, jenomže se ozvala i v kuchyni sedící Martinka,"Maminkó, Vojtá tě volá!" Dana si honem pospíšila a během chvilky stála na prahu dětského pokojíčku. Jenom si představte Vojtíška - stál na sedáku židle postavené u poliček a nemohl nožkama pořádně našlápnout. Maminka ho honem zachránila. Nemyslete si však, že by Vojtík z židle neslezl. On nám podobný sekok nožkama napřed převedl odpoledne. V dopoledních hodinách se chtěl Daně pochlubit, jakej je šikovnej kluk. Jenomže tím Votíškovo lezení na židle neskončilo, spíše naopak.

Po svačince, behem níž mi Dana vyprávěla o Vojtových kaskadérských kouscích, si Martinka přinesla svoji novou hru Žížaly a položila ji na okraj stolu. Vojta ji hned zmerčil a už už se na ni sápal. Já popadl krabici a postavil ji doprostřed stolu v domnění, že tam bude v bezpečí. Jak hluboce jsem se mýlil, mi Vojtík po chvíli ukázal. Sami vidíte na úvodní fotce, jeho lezecký styl nemá chybu. V takovémto zápřahu vydržel několik minut a nakonec se na židli dostal. Následoval vítězoslavný pokřik a už se vrhal na Martinčinu hru. Jedině z Vojtíškova pádu na zem máme strach. Jinak se nedá vůbec nic dělat. Pokrok je pokrok. Závěrem jsem ještě potěšil Danu,"No, za chvíli si Vojtíšek přistrčí židli k oknu a vleze na parapet. Nebo bude jako kolegův syn pochodovat po kuchyňské lince a z horních skříněk pak rabovat porcelánové nádobí!" Tak hrozné to doufám nebude. Jenomže kluci jsou kluci. Martinku by něco takového nenapadlo. Nebo se snad v holčičkách mýlím? ;-)

Martinka dostala ke čtyřletým narozeninám velkou bednu s opravdovými kostičkami Lego. Hned si stavěla nějaké věci dle předlohy. Jenomže Vojtíšek by si nejraději skládal z drobných kousků také. Neustále pochodoval kolem Marti a natahoval se po kostičkách,"Taký, tam!" Jenomže my mu je nechceme příliš dávat, neboť by je Vojta jistojistě roznosil po bytě a poztrácel. Dílo zkázy by pak dokonal tatínek, neboť jakmile vytáhne hadici od centrálu, luxuje hlava nehlava, hračka nehračka. Sem tam něco zarachotí v hadici a mohlo by se jednat i o Lego kostku. Stačí, že dětem luxuji pastelky. Dlouhá tužka by se sice měla zaseknout v zásuvce, neboť za ní se nalézá ostré koleno. Já však pokaždé vycucl krátkou pastelku a ta kolenem proletěla až do vysavače v dílně. A kdo se v tom má hrabat? ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz