Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 18.1.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Mamíí, mamíí, pomóóc !!!...

Navečer přišel sousedovic Péťa a pohrál si s dětmi do sytosti. Vojtíšek se sám zpočátku zabavil u velkého stolu s novými Martinčinými kartami - kvartetem. Dana sice jevila zpočátku o karty obavy, jenomže Vojtíšek je netrhal a navíc celkem šikovně přerovnával. Dokonce i Martinka byla svolná,"No jó, von si může Vojtá pohrát s mýma kartama!" Vojtíška však hra přestala po půlhodince bavit a zapojil se do společných her.

Martinka nás všechny lákala,"Tatínku, zahrajeme si na ryby?" Já hned nadšeně souhlasil,"No jasně. Budeme od teď všichni mlčet jako ryby!" Martinka se však zaškaredila,"Ale néé! Takdle se na ryby nehraje!" Dana nakoukla z kuchyně,"Martinko, to by bylo moc hezké, kdyby jste všichni svorně mlčeli!" Mno, podobné teorie patří spíše do oblasti utopie a sci-fi. Martinka se dala do vysvětlování,"Jeden z nás bude žralok. Ostatní děti sou rybičky a ten žralok je žere. Jakmile je sežere, musí se ty ryby chytit za ruky se žraloky a už sou taky žraloci!" Takhle se prý děti baví ve školce. I když si myslím, že si Marťa některé pasáže trochu přibarvila. Ve školce na sebe například nesmějí jako střílet. Marťa si však včera z Lega postavila pistoli. Povídala,"Tady mám pistol a du si něco zasčelit!" Netrvalo dlouho a vrátila se z lesa. V ručce třímala plyšovou lišku a držíc ji za ocas mi ji podávala,"Na tatínku. Zasčelila sem lišku, upečeme si ji k večeži!" Kam na to ty děti chodí? ;-)

V předchozím odstavci jsem nakousl problematiku školky. V této souvislosti mám jednu novinku - paní doktorka konečně Martince povolila pravidelnou docházku. V pondělí nastupuje. Jak jistě víte, Martinka prokašlala poslední měsíce a uzdravení se ne a ne dostavit. Kašel konečně ustal, takže není důvodu, aby Marťa zůstávala doma. Obzvláště, když se do školky neskutečně těší. Dana si alespoň odpočine, neboť na Marťu poslední dobou doléhá ponorková nemoc. Tato situace se naštěstí poslední dny poněkud zlepšila, a to hlavně díky procházkám. Inverzní počasí koncem roku zmizelo a nastaly příjemnější dny. I když mrazivé a bez sněhu. Divná to Zima, brrr :-(

Martinka po mě chtěla oloupat mandarinku. Já ji nakousl dle svého zvyku zuby a jal se ji následně loupat nehty. Martinka se zamračila a kárala mě,"Teda tatínku, takdle se to nedělá, kousat mandarinku. Bude tě bolet bžíško. To musíš oddrápnout tím svým ostrým drápem a né pusou!" No vidíte, rodičové musejí jít příkladem, jinak to není žádná výchova, že? ;-)

Víte jak volá Vojta, děje-li se mu nějaké příkoří? Jednoznačně,"Mamíí mamíí!" Pokud je nablízku maminka, startuje vytyčeným směrem. Jenomže když Vojtíška vytáhnu z vany, promění se v kluzkého hada a snaží se mi vycukat z pevného stisku a plácnout s sebou jako ryba zpět do vody. Jenomže já nepustím a navíc si dovolím Votíka položit na osušku a sušit ho. Jenom si to představte. Vojtíšek nemůže takové příkoří přenést přes srdíčko, proto volá zplna hrdla,"Mamíí mamíí!" Kdyby mohl, přidal by i slova,"Mamíí, táta mě tráápíí!" Kdepak, netrápí, Vojta nemůže pobývat ve vaně půl hodiny. Stačí však, abych hodil přes Vojtíkův obličejíček osušku, už se směje a vykukuje na mě,"Tatíí, kuku!" No vidíte, žádné trápení ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz