Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 22.1.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Konečně napadl sníh - zima je tu...

Včera, těsně před jedenáctou hodinou najednou venku zahřmělo. Dana povídala,"To vypadá na bouřku, něco podobného předpovídali v Počasí!" Opravdu, jenomže při bouřce normálně prší. Venku se ženili všichni čerti a přes sněhovou vánici nebylo možné dohlédnout na druhou stranu dvorka. Přes noc u nás napadlo asi deset centimetrů mokrého sněhu, takže nám nic nebránilo ve stavbě sněhuláků. Vojtíšek i Martinka byli ustrojeni a vyexpedováni spolu se mnou před dům.

Čerstvý sníh byl díky teplotě nad bodem mrazu jako stvořený pro koulení koulí. Martinka se opřela do práce s plnou vervou a vykoulela velikému sněhulákovi hlavu. Já se lopotil s velkou spodní koulí a pak mi dalo zabrat vzpírání tá menší tělové. Sněhulák stojí a na výšku měří metr osmdesát. Martinka mu hned musela postavit menšího kamaráda a Vojtíšek se mohutnými rozběhy snažil shodit velkého sněhuláka na zem. To se mu naštěstí nepovedlo, dali jsme si na sněhulákovi záležet.

Po obědě šel Vojtíšek spinkat a Martinka žadonila,"Tatínku, pustíš mi toho Šreka?" Proč ne, dívala se až do konce. Právě když běžely titulky, se Martinka tázala,"Maminkó, kdypak už to skončí? Tak vypneme to končení a vyndáme cédéčko?" Martinka se prostě nechtěla dívat na titulky. Jenomže to podala po svém ;-)

Odpoledne s námi na sníh vyrazila i Dana. Přestalo sněžit a mokrý sníh pomalu přituhával. Ještě při našem odchodu na kopec by se daly koulet koule na sněhuláka. Po návratu však nikoliv. Za tu hodinku a půl spadla teplota z jednoho stupně nad nulou na bod mrazu. Martinka táhla svůj nový bob a Vojtíšek provozoval to samé. Jenomže se v jednom místě začal zaobírat slepičkami a Dana s Marťou nám utekly. Co se dalo dělat, naložil jsem Vojtíka na bob a běžel za holkama. Vojtíšek se vozí rád a dal mi to vzápětí najevo. Při pokusu o sesazení z bobu protestoval a brečel. Zkusil jsem mu utéct, aby za mnou musel běžet, ale kdepak. Vojta se trucovitě posadil do sněhu a nic s ním nehlo. Tak jsem ho na kopec dotáhl. Tam už jezdil spolu s Marťou ze svahu. Radoval se, výskal a neskrýval své nadšení ze sněhové nadílky. Což o to, dolů fofroval pěkně, jenom do kopce nechtěl chodit. I když asi dvákrát vylezl spolu s Marťou po svých a bez protestů. Klesající teplota a silný vítr nám však daly zabrat. Nedalo se nic dělat, následovala poslední jízda a hupky dupky do tepla domova. Sníh má vydržet i v následujích dnech, takže dnešní ježdění z kopce nebylo jistě poslední :-)

Vojtíšek Daně předvedl divokou noc - řádil v postýlce, brečel a nebyl k utišení. Neustále vstával a nechtěl spát. Co mu přelétlo přes nos, se jenom dohadujeme. Já spinkal nerušeně a není divu, že je Dana z takového řádění značně unavená. Dnes snad bude spát(Tedy Vojtíšek) - to chození po venku a ve sněhu ho muselo zmoct. Uvidíme. V každém případě již spinká, narozdíl od Martinky. Ta se nemůže dočkat pondělního školkového dne. Vždyť tam půjde poprvé od vánoční besídky.

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz