Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 27.1.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Předškolkové odpoledne ve školce...

Odpoledne se Dana vrátila s dětmi domů trochu později, neboť ve školce probíhalo odpoledne předškolkových dětí. A to si Vojtíšek přece nemohl nechat ujít, ne? I když si zpočátku jenom maloval u stolečku. Nejprve fixou, než si ho všimla paní učitelka a podala mu pastelky. Malováním se Vojtíšek zabavil na celou hodinu. Až pak se osmělil a vyrazil do terénu, přesněji řečeno za ostatními dětmi. Závěrem dováděl na skluzavce, končící v bazénu s míčky. Dokázal si sám vylézt nahoru a pak frčet směrem do balónků. I když zkoušel i drápání se po skluzavce opačným směrem. Přesně jako kdysi Martinka :o)

Dana se ptala Martinky, cože dnes pila ve školce. Marťa odpovídala,"Nóó, měli sme taky tu rozteklou zmrzlinu a ta mi nechutnala!" Já se hned ze zvědavosti ptal Martinky,"Jakou rozměklou zmrzlinu?" Prostě jsem byl mimo mísu, nebo jak se dnes říká, úplně out. Dana mi hned vše vysvětlila,"Víš tímto termínem nazývají ve školce mlíčko s vanilkovou příchutí. Asi, aby to děti raději pily!" Ahá, tak se věci mají. Jak je vidět, na Martinku si nepřijdou. Když něco nechce, tak to nechce ;-)

Dana mi doma povídala,"Víš jak se Vojtíšek raduje, když se mu něco hezkého podaří? Ne? No, směje se a tleská si ručkama!" Tak to jsem ještě neviděl. Zato se mi podařilo zhlédnout jiný Vojtíkův výkon - sami ho vidíte na fotce. Židle nebyla v dosahu, zato se opodál válel obrovský kbelík na kostičky. Vojta si ho sám ustavil u poliček a pak na něj i vylezl. Když si jenom představíte, jak z kbelíku spadne mezi hračky, brr. Nemůžeme Vojtíka přece stále hlídat, ne? Jakmile jsem ho z kbelíku sundal, Vojta se chvíli čertil a ve zlomku vteřiny stál opět na vrcholu. Dokonce i slézt umí sám. Ne, jak byste si mysleli pozadu. Vojta se pěkně otočí a na kbelíku posadí. Pak už jen zavýskne a seskočí pěkně nožkama napřed. Tohle by mu šlo.

V souvislosti s předchozím vystoupením jsem si vzpomněl ještě na jeden výkon. Vojtíšek dnes poprvé a sám dotlačil židli na předem určené místo a pak na ni vylezl. Přesně jako Martinka. Však to má od ní odkoukané. Před večeří toužil po nějakém mlsu, tak popadl židli a za ohlušujícího kvílení a rachotu způsobeného poskakováním nožiček po dlažbě, dotlačil židli k lince. Vylézt na ni je pro Vojtíka dílem okamžiku, Vojta skákal vestoje na židli a natahoval se na mikrovlnku,"Tam tam jóó!" To by tedy nešlo, nejprve večeře, potom mls. Dana se mezitím chystala na cvičení, proto jsem Vojtíškovi uvařil kašičku sám. Než ji však stačil sníst, my se s Danou před jejím odchodem domlouvali na chodbě. Najednou se z pokojíčku ozvala dunivá rána a po ní překvapivě nenásledoval Vojtíškův brek. Plni obav jsme vystartovali do pokoje. Jste zvědaví, co jsme spatřili? Vojtíška zápasícího s ležící kolečkovou židlí. To víte, snažil se ji přetlačit přes práh a přitom ji shodil. Uff, takhle nás lekat ;-)

Před Večerníčkem si Martinka hrála na počítači slepice, přesněji řečeno oblíbenou hru Moorhuhn Jagd. Včera jsem ji stáhl z Internetu, našel jsem celkem hezké stránky s downloady, jenomže jsou celé psané azbukou. Pokud si chcete oživit výše uvedenou abecedu a stáhnout si hry, klikněte na běloruské stránky Tochka.by. Vojtíšek byl ze hry zcela nadšen. Skákal u počítače vedle Martinky, prstíkem ukazoval na monitor a vykřikoval,"Jůůů, tam támdle pípí, pipí, bum!" No, jo, Martinka střílela slepice ostošest ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz