Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 31.1.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Sněhová kalamita? Kdepak...

Dnešní počasí se nám opravdu předvedlo. Poprvé jsme zažili opravdové zimní radovánky, alespoň co se jízdy na sněhu týče. Jak již jistě víte, dnes měla paní doktorka tahat Vojtíškovi steh na pusince a také já si měl zajet k zubařce, neboť jsem v sobotu musel navštívit hradeckou zubní pohotovost. Prostě samé a samé radovánky. Ještě že alespoň Martinka trávila den ve školce. Nyní však pěkně popořádku.

Již během mého odjezdu z práce začalo sněžit. Než se Dana s dětmi připravila, sněžení přešlo ve slušné chumelení. Po cestě pak zesílilo. Mě sníh na silnici nevadí, ba právě naopak - vyžívám se v jízdě po bílých cestách. Jenom na nich nesmí být moc sněhu, abychom náhodou nezapadli. Tak, konečně jsme ve městě a já se přesunuji k zubařce, zatímco Dana se zbytkem osazenstava do své firmy na krátkou návštěvu. Vojtíšek tam k velkému překvapení všech sám sbagruje svého snídaňového Bobika. Právě včas, neboť vytáčím Danu - jsem hotov. Jedeme k dětské doktorce. Vojtíšek se raduje,"Jůůů, tam tam tůů tůů!" Dana ho však krotí,"Ale Vojtíšku, nepojedeme daleko, jenom k paní doktorce!" To je však Vojtíškovi jedno, hlavně že se auto hýbe ;-)

Paní doktorka si Vojtíška zkoumavě prohlíží,"Hmm, má to hezky zahojené, jenomže příště se raději zastavte u mě. Mám tu takové tkáňové lepidlo, tím bychom Vojtíška napravili celkem bezbolestně i bez šití!" To je sice hezké a Dana hned namítá,"No jo, jenomže se nehoda stala Vojtíškovi po půl čtvrté a nikdo na středisku, již nebyl v dosažení. Proto jsme jeli na šití do nemocnice!" Tak tak, svatá pravda. Paní doktorka se psychicky připravuje na odstříhnutí nitě, zatímco Dana drží Vojtíka vleže za nožičky, sestřička za ručičky a tělíčko. Na mě zbyla hlavička. Než Vojtíšek vykřikne podruhé,"Mamíí!", je hotovo. Sestřička povídá,"Vojtíšku, už tam nic není!" Vojtíšek přestává křičet a udiveným hláskem se ptá,"Neníí?" Je v pohodě. Honem Vojtu oblékáme razíme si cestu sněhem zpátky k naší milované vesničce. Sněží hustě a místy má i zimní obutí našeho vozu co dělat, abychom nehrabali rozměklý sníh. Ona se totiž teplota drží na bodu mrazu. Ouha, co to? Za sousední vesnicí stojí napříč policejní Felicie a dva policisté odklánějí dopravu. Jedu k nim a ptám se,"Co se děje?" Policista odpovídá,"Ále, silnice je neprůjezdná kvůli bouračce a kamiónům v kopci!" Já však namítám,"My jedeme jenom do vesnice. To se ale potom asi nedostanu do práce, že ano?" Policista přikyvuje a my jedeme vstříc kalamitě. Co myslíte, vracel jsem se nakonec na objížďku a zajížděl si minimálně patnáct kilometrů, nebo jsem riskl normální cestu a dal přednost zkušenostem? Druhá odpověď je správná. Cesta se dala normálně s obtížemi projet(Po ránu je kolikrát horší). Přitom v rádiu hlásili katastrofické scénáře minimálně ještě jednu hodinu ;-)

Vojtíšek poznal význam dalšího slova. Jedná se o slůvkomoje. Již včera se při koupání s přetahoval s Martinkou o vaničku od Ramy. Křičel,"Mojéé, mojéé!" Martinka na druhé straně vedla svou,"To je moje vanička, ne Vojty!" Tady to vidíte, začínají první hádky. A to doslova slovní :-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz