Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 5.2.2005
Martinčin věk - měsíce: 48
Rubrika: Deníček

---

Velký masopustní průvod...

V noci na dnešek konečně pořádně přituhlo, což se projevilo hlavně na stromech - ojínily se. Není divu - mínus patnáct je hodně znát. Já doběhl do krámu pro čerstvé rohlíčky ke snídani. Děti se se mnou dostaly ven až před jedenáctou hodinou, neboť se teploměr konečně vyšplhal nad deset stupňů. Vojtíšek si do té doby maloval Martinčinýma pastelkama. Jakmile si vezme košíček s barvičkama, hned z něj vytřídí bílou pastelku. Většinou pronese nějaké nesouhlasné slovo. Bodejť by ne, vždyť je ta pastelka špatná a nemaluje po bílém papíře. Jak to, že ji tam maminka pokaždé vrátí? Vojtíšek totiž není jasně barvoslepý. Včera dostal víčko od jogurtu Prince a v něm se nalézaly barevné bonbónky. Vojtíšek je pěkně vytřídil a seřadil dle barviček. To samé kdysi provozovala i Martinka. Pak je popořádku jedl :-)

V puštěné televizi dávali nějaký film se cvičeným šimpanzem. Vojtíšek výskal a ukazoval na opici,"Tam tam, opí je!" Martinka hned začala rozvíjet svoji opičí teorii,"Víš tatínku, že se opice pši nošení nemusej držet? Ony se drží samy kolem krku, protože to sou opice. Podívej se na televizi, je to tak!" Ahá ;-)

Dnešní odpolední masopustní průvod se velice vydařil a účast masek byla přímo neuvěřitelná. To i přesto, že se jednalo o obnovenou tradici po mnoha a mnoha letech. Někteří pamětníci povídali, že poslední průvod šel někdy před válkou, jenomže se neshodli před kterou. V každém případě se celá akce, včetně následného oslavování v hospodě moc líbila. A to hlavně dětem, neboť jedním z hlavních pořadatelů byla právě místní školka.

Pro naši rodinu Dana vymyslela jednotné oblečení - sněhuláky. Na hlavu hrnec, na nos mrkvičku a na tělo speciálně ušité prostěradlo. Dětičky si oblékly bílá trička a hotovo, mohli jsme vyrazit mezi ostatní masopustní maškary. My s Marťou šli napřed na dolní konec obce, odkud se i s kapelou vycházelo. Vojtíšek se mezitím doma vyspal a s Danou se k nám připojil až u domu. Průvod kráčel pomalu za zvuků hudby a naše dětičky se měly nejlépe - celou cestu se vezly na sáňkách. V hospodě na horním konci je čekaly soutěže a následné občerstvení. Samozřejmě i my dospělí jsme nepřišli zkrátka. Grog a svařené víno nám v takovém mrazu udělalo móc dobře. V hospodě jsme se i ohřáli, děti tancovaly, řádily, honily se a užily si spolu hodně zábavy. Vojtíšek se zpočátku tvářil nedůvěřivě a nechtěl se nechat postavit na zem, jenomže po chvíli už řádil po celém parketu jako čamra. Honil se s dětmi a pak i omylem vběhl do náruče nějaké jiné mamince. Že by se spletl? Kdepak, dělal to naschvál, moc se tím bavil. Porota hodnotící masky pak udělila naší rodině třetí místo za originalitu, neboť jsme ji prý zaujali jednotným oblečením. Ani se nám domů nechtělo a do toho mrazu obzvláště. Nedalo se však nic dělat, hodiny se pomalu sunuly k sedmičce.

Doma při koupání se utřený a do plínky oblečený Vojtík náhle vztyčil na přebalováku a s velikým překvapení se zahleděl do zrcadla. Výskal,"Tam tam taký jééé!" Ukazoval na obraz svých rukaviček, sušících se na radiátoru. Honem otočil hlavičku a spatřil ten samý obraz v reálu. Takhle nadšeného z dívání se do zrcadla jsem Vojtíška ještě neviděl. Že by konečně pochopil, jak takové zrcadlo funguje? Kdo ví ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz