Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 18.2.2005
Martinčin věk - měsíce: 49
Rubrika: Deníček

---

Dětičky se radovaly ze setkání...

Jak jsem již včera naznačoval, přes noc u nás padal sníh. Do rána nasněžilo přinejmenším dvacet centimetrů prašanu a já hodinu házel, abych se dostal do práce. Co se dalo dělat, na šestou se to nedalo stihnout. V sousedním městečku navíc kamióny zablokovaly silnici a linkové autobusy. My osobáci projeli víceméně po chodníku.

Do Žacléře jsem dorazil navečer v šest hodin. Cesta proběhla bez problémů, pouze před městem plazil sníh svoje jazyky přes silnici. Sotva jsem zazvonil u vchodu, přišla mi otevřít Dana s Vojtíškem v náručí. Měli byste vidět tu rozzářenou a rozjásanou tvářičku. Vojta skákal a na celé kolo volal,"Tady jéé tatí, tady jéé tatíí!" Hned se mi snažil skákat kolem krku. Po chvíli se na mě začala vrhat i Martinka,"Tatínku, já chci takýý, já sem tak ráda, že tě vidím!" Do třetice se se mnou pomuchlovala Dana. Konečně se mi podařilo vymanit se z jejich objetí a na hromádku ze sebe sundat notebook, kameru, kufr a dvě tašky.

Běžel jsem se převléknout do pokoje. Dětičky si právě se zaujetím hrály. Neteřinka Petruška přivazovala Vojtíška za žebřík od palandy kolem pasu. Vojta vztahoval ručičky a prosebně volal,"Tatíku pomóc, tatíku pomóc!" Nemohl jsem odolat a běžel ho zachraňovat. Po rozvázání se Vojtíšek snažil skočit mi kolem krku. Předběhla mě malá Danielka a svalila Vojtu na zádíčka. Vojtíšek se bránil,"Hajíí néé! Hajíí néé!" Vyhrají si spolu, viďte? Na Vojtovi je za ten týden strašně znát pokrok v mluvení. Povídá a povídá.

Dana mi komentovala Vojtíškovo zranění na tváři,"Víš od čeho má Vojtíšek zedřenou tvářičku? Jezdil na ledové skluzavce!" Teta mi hned vše vysvětlila,"No, on to Vojta sjel v pohodě, jenomže se snažil po skluzavce vylézt i nahoru. Maličko mu to ujelo!" Uplynulý týden byl vůbec hustý. Teta v pondělí spadla hlavou na led tak, že Dana málem omdlela za ni. Naštěstí se jí nic nestalo. Poté si ještě ve sklepě narazila koleno. A to ani nemusela jít ven na sníh ;-)

Zatímco dospěláci zasedli k večeři, dětičky řádily vedle v pokojíčku. Po chvíli přiběhla Martinka a žadonila,"Tatínku, sundáš nám kšečky na zem?" Obětoval se strejda. Popadl terárium a položil ho na koberec. Dětičky se vrhly na chudinky křečíky. Sotva křeček zalezl například do domečku, Vojta mu jedním hmatem sebral střechu nad hlavou a druhou ručkou křečka popadl. Chvíli ho zkoumal zespodu a pak položil zpět. Za ten týden se Vojtíšek v muchlování se se zvířátky velice zdokonalil. Dokonce i Martinka uchopí tu přerostlou myšku. Dopoledne Martinka sledovala křečky a volala na Danu,"Maminko, ty kšečkové po sobě nějak skáčou, tak nějak divně, poď se honem podívat!" Bodejť by neskákali, vždyť se jedná o samečka a samičku ;-) Jenom kdyby chtěla samička malé křečíčky dochovat. Ona je chvíli po porodu sežere. Taková je příroda, co se dá dělat ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz