Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 20.2.2005
Martinčin věk - měsíce: 49
Rubrika: Deníček
Vojtíšek zapadl do sněhu až po krk...
Vojtíšek nás již od časného rána nenechal v klidu. Neustále něco povídal a prováděl. Za poslední týden strávený s
neteřinkama na horách, si značně rozšířil slovní zásobu. A nejenom to. Zatímco ještě minulý týden nazýval tetiny křečky
příznačným,"Jéé, myš!", dnes pro ně má jinačí titul,"Jéé, tam je myšku!" Nebo nám Vojtíšek neustále něco ukazuje a přitom
volá,"Kokéje kokéje tam!" No jo, vždyť se koukáme. Dopoledne si přitáhl za velkého hlomozu židli k přebalováku. Já to
samozřejmě neviděl, do pokojíčku jsem nakoukl, jakmile se ozval Vojtíkův křik,"Kokééj, kokééj!" Tak jsem se šel podívat.
Vojtíšek stál na vrcholu přebalováku a ukazoval mi na stěně visící obrázek medvídka. Dana nakoukla po mě a situaci
komentovala,"Hmm, já bláhová si myslela, že Vojtíšek za ten týden zapomene na přebalovák. A on ne. Leze tam stále!" Máme
jediné obavy - aby se Vojtíšek náhodou nezapomněl a nespadl následně z přebalováku na zem. To by znamenalo let z výšky
metr deset a následný kontakt s tvrdou zemí. Brr, to snad ne ;-)
Martinka se bavila zcela jinou činností. Hrozně ráda studuje časopis Medvídek Pů. Prohlíží si obrázky, plní
soutěže a také si vystřihuje. Z prosincového čísla si dnes vystříhla vánoční stromeček. Pozdě, ale přece. Pouze jednou za
mnou přiběhla a chtěla prostřihnout jednu zapeklitou část - sama totiž nevlastní špičaté nůžky,"Tatínku, pomůžeš měé? To se
musí tady těma vašema ostrýma nůžkama propuknout!" Přesněji řečeno, prostříhnout ;-)
Před obědem jsem si vzal oba naše lumpy ven. Teploměr vylezl na nulu a tak nám Dana povídala,"Zkuste postavit
sněhuláka!" Bohužel, to nešlo. Sníh povolil pouze maličko. Já proto zvolil jinou metodu - následoval přesun na zahrádku a
házení sněhu lopatou na hromadu. Však ho tam je nejméně čtyřicet centimetrů silná vrstva. Jakmile byla hromada
hotová(A já zpocený a totálně vyčerpán), následovalo bagrování díry do iglů. Sice se celá stavba mírně pohnula
směrem dolů, ale prostorný interiér se mi podařilo vytvořit. Hned se dovnitř hnal Vojtíšek. Já však trnul obavami, aby ta masa
sněhu náhodou děti nazavalila, proto jsem je maličko krotil. Což o to, do rána vše přimrzne a zpevní se. Jak se po chvíli
ukázalo, Vojtíška jsem stejně neuhlídal od podobného scénáře.
Vojtíka totiž přestalo bavit, jenom tak okounět kolem stavby iglů. Proto se sbalil a jal se přesouvat na dvorek. Chvíli tam
cosi štrachal. Pak se ozval srdceryvný křik,"Tatínkůůů pomóóc, tatíí pomóóoc!" Jasně, tady jde o život. Já vystartoval na
dvorek a co vidím? Vedle náspu, z hromad sněhu vykukuje Vojtíškova hlavička. Jinak nic, Vojta stál na pevné zemi, zbaven
jakéhokoliv pohybu. Hned byl mnou zachráněn. Prostě a jednoduše, šlápl vedle. Čeho? Betonu. Vůbec nic si z toho nedělal a
hned řádil dál :o)
Odpoledne jsme podnikli delší výlet na místní sjezdovku. Nikde jinde totiž nelze nedá sáňkovat - sněhu napadlo příliš
moc. Vojtíšek se nechal dovézt až na svah k vleku a nadšeně ukazoval na lyžaže a snowborďáky,"Kokééje, kokééje, tam,
tutůů!" Jako že jezdí. Pak už se jen nechal tahat do svahu a sjížděl na saních dolů. Samozřejmě na okraji sjezdovky. Jak sami
vidíte na fotce, Martinka závodila s Vojtíškem :o)
Dnes nás čeká, zdá se, klidný večer. Zatímco já datluji na počítači a Dana vedle sleduje pořad Česko hledá
superstar, dětičky v pokojíčku usnuly. Není divu, po tak náročném dni.
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz