Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 22.2.2005
Martinčin věk - měsíce: 49
Rubrika: Deníček
Vojtíškovi schází dětská společnost ...
Vojtíškovi se po minulém týdnu u tety stýská. Přece jenom tam měl po celý den dětskou společnost - Martinku a
neteřinku Danielku. Což o to, Martinka ve společnosti je, chodí zase do školky. Vojtíšek se však doma nudí a neustále
požaduje po mamince nějaké věci. Například chce malovat zvířátka na papír. Dana mu je namaluje a Vojtík pak vybarvuje.
Pokud si zrovna nemaluje a nevidí Danu, hned co chvíli volá,"Mamíí! mamíí?" Prostě si nechce sám hrát ;-)
Po příchodu z práce jsme se s dětičkama přesunuli na zahrádku. Jak již jistě víte, včera jsem tam postavil sněhové iglů.
Jelikož dnes maličko nasněžilo a teplota vystoupila nad bod mrazu, daly se uválet koule. Dana postavila sněhuláka a já
dobudoval stavbu. Momentálně připomíná spíše pohraniční opevnění, tedy bunkr. Má celkem tři východy a jednu dlouhou
chodbu. Plus jsme z vrcholku zbudovali skluzavku. Já původně Martince radil,"Marti, nelez na střechu, aby se bukr nepropadl!"
Martinka neposlechla a po chvíli už jezdila po zadečku z kopce. Dana zbudovala z opačné strany schůdky a po nich se
nahoru naučil vylézt i Vojtíšek. Honem se hnal ke schůdkům a volal,"Jóó, koló dolů!" Pokud nerozumíte - Vojta chce běžet
okolo a pak vylézt nahoru. Trochu se ještě plete. Než byste řekli švec, už seděli na vrcholku. Kdo jiný, než Vojtík spolu s
Martinkou. Bunkr je pevný. Vojtíšek však důvěřoval jízdě po skluzavce v poloze ležmo na bříšku a nožkama napřed. Až těsně
před odchodem se osmělil a svah sjel jako Martinka. To Vám bylo radosti, hned se mu nechtělo domů.
Na takovém bunkru se jasně potvrzuje jedno rčení - Jak málo stačí k dětské radosti. Co chvíli se Vojtíšek
zaplazil do jedné z chodeb a Martinka na něj volala ze střechy,"Halóó, Vojtó, tady séém!" Pak skočila dolů a už hnala Vojtíka
před sebou. Výskání a dovádění nebralo konce. Dana jejich řádění komentovala,"Vidíš, jaké je to skvělé mít dvě děti? Jedno by
si takhle nevyhrálo!" To je pravda :o)
Martinka navečer cvičila s Danou správné dýchání. To je potřebné k hraní na zobcovou flétnu. Však si Marťa zkoušela i
svůj první tón. Vojtíšek se hned sápal po její flétně. Dana mu raději zapůjčila svůj starý nástroj a Vojtíšek běhal po pokojíčku a
pištěl jako lokomotiva. Aby mu něco nešlo ;-)
Zatímco včera usnuly dětičky bez přítomnosti maminky již ve čtvrt na devět(Dana odjela na cvičení), dnes si
vše naopak vynahrazují. Vojtíšek dostal lahvičku s čajem, neboť neustále vykřikoval,"Čajíček čajíček!" Když už ho dostal,
trochu se napil, položil se na zádíčka a čajíčkem osprchoval plyšovou Lálu i prostěradlo. Lump jeden. Čaj mu byl zabaven a já
mu pod hlavičku musel natáhnout ručník. Vojta se však nedal a po chvíli zase skákal v postýlce,"Tatíku čajíku, tatínku čajíku!
Mamííí mamíí!" Dana ovšem vedle žehlila prádlo a nemínila se nechat zdržovat. I Martinka protestovala,"Vojtó, spi už. Já taky
spím!" ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz