Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 27.2.2005
Martinčin věk - měsíce: 49
Rubrika: Deníček

---

Udeřily silné mrazy...

Po ránu se mi s dětmi ven příliš nechtělo. Teploměr spadl poprvé po dlouhé době na sedm stupňů pod bod mrazu(Zítra se máme na co těšit - meteorologové předpovídají až dvacet. Však teploměr právě ukazuje solidních mínus čtrnáct). Děti se tedy pustily do tvořivé činnosti v kuchyni na stole. Martinka pronesla svoji oblíbenou větu,"Maminko, můžu si malovat vodovkama?", ke které přidala dodatek,"Kde mám ty svoje bramborový tiskátka odminula?" Po krátkém vysvětlení, že tiskátka vydrží maximálně dva dny, došla Dana pro nové brambory. Než byla nová tiskátka na světě, Vojtíšek vylezl ze židle na jídelní stůl. To aby snázeji dosáhl na vodovky a věci s nimi související. Hned jsem ho transportoval dolů. Tohle se přece nedělá, ne? ;-)

Dana vytáhla ze skříně vánoční vykrajovátka a pomocí nich vytvořila z brambor nádherná tiskátka. Já zatím u počítače vytvářel další videa z kamery a slyšel přitom Martinčiny hlášky z kuchyně,"Mamíí, von mi Vojta ty brambory furt kouše! Co s ním mám dělát?" Martinka si na chvíli odběhla a zanechala vodovky napospas Vojtíškovi. Ten nelenil a rozložil je na jednotlivé díly. Víčko z pantu zvlášť, vnitřek s barvičkama také a dno jakbysmet. Už jsme očekávali, že se vracející Martinka rozčílí a rozbrečí, jenomže ona celou věc brala s ledovým klidem,"To níc, tatínek to spraví!" Spravil ;-)

V souvislosti se stříháním videa jsem si na něco vzpomněl - Vojtíšek sledoval sebe coby miminko s velikým zaujetím. Já mu mohu stále dokola opakovat,"Podívej se, tam je Vojtíšek!" Vojta však skáče před monitorem a prstíčkem ukazuje,"Jóó, tam je mimí!" Prozatím si nepřipouští, že mohl být tak maličkatý :o)

Ven jsme se dostali až těsně před jedenáctou. Taková hodinka na mrazu bohatě stačí. Všudypřítomný mráz byl naštěstí vyvážen překrásně zářícím sluníčkem. Až oči přecházely. Zatímco mi Vojtíšek pomáhal vyhazovat čerstvě napadaný sníh před domem, Martinka se vrhla do oprašování naší bukrové stavby na zahrádce. Pak tam začala s Vojtíkem naplno řádit. Nejprve se honili skze pět východů bunkru a následovalo lezení po schodech na vrchol a následné sešupy po skluzavce. Vojtíšek ji sjel nejméně třicetkrát. To bylo radosti a výskání.

Vojtíšek na mě právě z pokojíčku volá,"Tatínku, tatí, bač-kůky, tatí bač-kůky!" Ano jedná se o zcela nové slovo - bačkůrky. Poprvé ho Vojtíšek vyslovil těsně před oběděm, když jsme se převlékali zvenku. Od té chvíle se v jeho používání vyloženě vyžívá. Dana konstatovala,"To je hezké, Vojtíšek už umí vyslovit tříslabičné slovo. Jenom aby se takhle předvedl u paní doktorky, až bude zkoumat jeho pokroky!" Víte, že se nejedná o první tříslabičné slovo? Vojtíšek se již před několika týdny naučil jiné - bonbónky. Jedná se o moc důležité slůvko, neboť se tahle může postavit pod skříňku se sladkostmi, ukazovat nahoru a žadonit,"Tatí, bonbónky tam jóó!" :-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz