Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 5.4.2005
Martinčin věk - měsíce: 50
Rubrika: Deníček

---

Děti se perou kvůli blbostem...

Hned zítra po ránu mě čeká cesta do Prahy. Ptáte se kam, jedu? Na chvíli se naše auto promění ve služební vozidlo a dopravím sebe, plus dva kolegy, do PVA Letňany. Ode dneška se tam totiž koná elektrotechnický veletrh Amper 2005. Pokud máte stejnou cestu, můžeme se tam potkat ;-)

Po svačince se Dana vypravila spolu s Martinkou trochu uklidit na hřbitov. Vojtíšek zůstal do opatrování u mě na zahrádce. Jak již jistě víte, stavíme velké dětské pískoviště. Do té malé plastové mušle se již loni nevešel Vojtíšek najednou i s Martinkou. Dnes mi zbývalo doříznout maflíkem jedno sedadlo z velké fošny. Vojtíšek mi opět asistoval a zdatně strkal hřebíky stopadesátky do předvrtaných dírek. Jakou měl včera radost, když mu hřebíky zalézaly do dírek téměř bez klepnutí kladívka. Aby ne, když se za dírkama doposud nenalézalo prkno ;-)

Jelikož jsem pro výrobu pískoviště použil staré a nehoblované fošny, obrousit je bylo nezbytné. Za tímto účelem jsem použil vrtačku se šmilgrpapírovým kotoučem. Vojtíšek byl odehnán kvůli šílené prašnosti. Doběhl si proto na dvoreček a tam si vybral jednu z Martinčiných hraček - plastové kolečko. To Vám bylo radosti. Sice zpočátku nevěděl, jak se takové kolečko ovládá. Stačilo však malé zaškolení a po chvíli už Vojtík drandil za kolečkem, jako by se nechumelilo. Co chvíli zaběhl na dvorek, aby se po chvíli vynořil s nákladem v kolečku. Tu mi přivezl šroubovák, tu například metr svinovák. Prostě ho ježdění zaujalo. Pouze do chvíle, než na zahrádku přiběhla Martinka. Zcela nekompromisně prohlásila,"Vojtíku, to kolečko je moje a já du jezdit!" Co myslíte, že následovalo? Křik, brek a menší fackovačka. Prostě taková bitva, co neměla vítěze, ani poraženého. Pouze dvě brečící děti. Ach jo, rvou se kvůli blbostem, viďte? ;-)

Konečně se děti uklidnily a Martinka vyklidila pole. Žadonila,"Tatínku, pověsíš mě houpačku tam vysoko a rozhoupeš mě?" Martinku totiž stačí rozhoupat a pak už si jí nemusíme všímat. Houpání ji naučila starší neteřinka Petruška. Já mezitím dobrousil celé pískoviště a na plac přinesl velikou plechovku s barvou Luxonol, odstín palisandr. Sotva Vojtíšek zmerčil barvu, už se k ní hnal. Než jsem ho stačil zadržet, sáhl celou ručkou přímo do barvy. Hned ji vytáhl a čílil se,"Tatínku, koukééj, umééjt!" Barva šla naštěstí otřít hadrem. Pak si ještě Vojta podvakráte sáhl na čerstvě natřenou plochu a tím jeho přibarvení se skončilo. Pak už si dával pozor a pískoviště obíhal obloukem :o)

Vojtíšek dnes velice zlobí s pitím. Během dne několikrát vycákal čajíček z lahvičky a pít pořádně nechce. Lump jeden. Dopoledne mu Dana nabídla lahvičku a pak běžela provozovat jinou činnost. Po chvíli se jí nepozdávaly zvuky, vycházející z kuchyně. Skutečně, Vojtík stál u konferenčního stolku a obrácenou lahvičkou bouchal do skla. Čaj tekl po stolku, zatékal pod sklo a kapal na podlahu. Prostě a jednoduše - úplná spoušť. Nic nepomáhá občasné plácnutí přes ručičky, to mi věřte ;-)

Dana mi před chvílí kladla na srdce,"Nemám žádnou inspiraci. Co budeme zítra večeřet? Zkus něco vymyslet!" To je těžké ouha, ouha. Neznáte nějaký generátor jídel na příští den? Pokud ano, ozvěte se ;-)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz