Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 14.4.2005
Martinčin věk - měsíce: 50
Rubrika: Deníček

---

Kolik písku se vejde do botiček ?...

Odpoledne k nám na zahrádku přišli známí s dětmi. Martinka si hned začala hrát se svojí kamarádkou ze školky a Vojtík se přesunul na svůj oblíbený písek. Dnes se tolik nezřídil, ale při odchodu domů jsem ho preventivně svlékl na dvorku. Je totiž až neuvěřitelné, kolik písku se vejde do dětského oblečení a botiček ;-)

Odchodu domů však předcházel menší Vojtův výstup. Zavelel jsem,"Vojtíšku, Martinko, jdeme domů. Šup dolů z pískoviště, ať ho můžeme zakrýt plachtou!" Martinka poslechla a pomohla mi zatáhnout plachtu. Vojtíšek se chvíli mračil a pak se snažil na plachtu znovu vylézt. Nedalo se nic dělat, vzal jsem si ho pod paždí a krášel s ním k domovu. To Vám bylo křiku. Jeden by si myslel, že Vojtíkovi ubližujeme. Křičel na celé kolo,"Necí necí domůů, néé kaší, necí hamáát, néé! Píísek jóó, píísek taťkoóó!" Jistě jste správně pochopili, cože Vojtíšek chtěl, viďte? ;-)

Dana opět odjela cvičit a my zbylí jsme večeřeli u kuchyňského stolu. Vojtík dlabal po své obvyklé pšeničné kašičce navíc misku těstovinového salátku. Měl ho narozdíl od nás bez majonézy a dalších komponent. Martinka jakbysmet, ta zase nemá ráda křupavé věci - například cibulku či papriku. Jakmile jsem dojedl, Martinka zkontrolovala stav mé misky,"Tady máš ještě kousek, tatínku. Tohle ještě sněz, tatí!" Vojtíšek zpozorněl a začal mi radit z druhé strany,"Jóó todle něz jetěé, todle něz taťkó!" Tak tohle by mu šlo, všechny komandovat :o)

Zatímco děti dojídaly svoji večeři, já odnesl talířek do myčky. Pak jsem si odběhl do ložnice, zkontrolovat stahování rozsáhlé pošty a spamů. Najednou slyším z kuchyně Martinčino zoufalé volání,"Tatínku, honéém pójď séém!" Martinka sice volala, jenomže mi opomněla sdělit závažnost celé situace. Jste zvědaví, cože se stalo? Nebudu Vás déle napínat, i já se po příchodu do kuchyně mírně vyděsil. Vojtík seděl u stolu a na jeho plochu cákal čaj z lahvičky. Louže měla průměr téměř třicet centimetrů. Tak to tedy ne! Vojta byl sprdnut, sesazen ze židle a preventivně dostal dvě plácnutí přes prdelku. Jeho štěstí, že disponuje plínkou na oněch místech. Takhle ho to nebolí. Vojtíšek byl tedy pokárán a já se obrátil na Martinku,"Martinko, vždyť jsi měla Vojtíka hlídat, aby nezlobil!" Martinka se zaculila,"Ale já sem ho hlídala. Vždyť sem volala přece, ne?" No, vlastně má pravdu ;)

Vojtíšek se moc rád doma baví různými hrami, při nichž musí prokázat svoji šikovnost a postřeh. Mám na mysli třeba kelímky, zapadající do sebe od největšího do nejmenšího. Jak sami vidíte na fotce, sedl si k novému stolečku v pokojíčku a přerovnával kelímky z hromádky na hromádku. Při tom se ozývalo spokojené povídání si do rytmu přemisťování,"Todle je, jóó! Todle je, jóó! Todle je, jóó!" Mimo to Vojtík začíná celkem šikovně skládat dřevěné kostičky s obrázky. Ze všech sil se snaží nalézt stejné strany a pak je dávat tam, kam patří. Nejedná se však o nic lehkého, takže celý obrázek doposud nesloží.

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz