Článek na serveru: http://www.emartinka.cz
Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby
Ze dne: 18.4.2005
Martinčin věk - měsíce: 51
Rubrika: Deníček
Stopadesát osmička, policejní autíčka...
Bezprostředně po příjezdu z práce jsme naložili Vojtíka do autosedačky a vyzvedli Martinku ze školky. Ptáte se kam
jsme jeli? Do města, zakoupit Vojtíkovi peřinku a polštář s náplní dutých vláken. To aby mohl spinkat ve své nové a velké
posteli. V pátek by nám ji mohli teoreticky dopravci z Asko nábytku dopravit. Uvidíme.
Po dnešním pobytu venku na zahrádce, nastal čas k návratu domů. Vojtíšek se sice mírně bránil,"Taťkó, necí jít domůů!"
To mu však bylo prd platné, neboť tatínek je větší a prozatím i silnější. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem Vojtíkovi
stáhl kalhoty s laclem a moje ruka se zanořila do čehosi teplého a lepkavého na Vojtově stěhně. No jo, byl to bobek. Vojtík se
vykakal do plínky a vše proteklo na celou nožičku. Vojtíšek hned volal,"To je fůůj, fůůj. Bobek to né hambá to je , fůůůůj!"
Vojtíšek je totiž procvičován v jednom faktu - pouze kakání na nočníčku je správné, do plínky se jedná o hambu.
On to moc dobře ví, vše je pouze otázkou času. V každém případě jsem nahatého Vojtíka popadl a následovala očista dočista
ve sprchovém koutu. A nemyslete si, že jsem mu namixoval příliš teplou vodu. Kdepak. Popadnout ho ven a pěkně rovnou pod
pumpu. Bohužel, dnes už u nás takovéhle věci nenajdete ;-)
Dana se chystala odjet na cvičení a tak nám ještě na poslední chvíli uvařila k večeři langoše. Martinka se olizovala již
předem,"Tatínku, že mi tam dáš na talířek kečup? Já si do něj budu namáčet ty kousky langoše a pak si je namočím do sýra
a udělám si ježečky!" Sotva její slova zaslechl Vojtíšek, už se hlásil o svá práva,"Takýý budů kupič. Jóó, kupič!" Abyste tomu
rozumněli, Vojtíšek nazývá kečup kupičem Stejně je to zajímavé, Martinka říkala slůvko čečup a
neteřinka Danielka pro změnu kepuč. Neznáte ještě další varianty? Popřípadě je můžete dopsat do komentáře na
konci článku :-)
Martinka mi po večeři recitovala jednu říkanku ze školky. Posuďte - je celkem užitečná. Tak tedy,"Stopadesát osmička,
policejní autíčka. Stopadesát pět, lékař je tu hned. Stopadesát hasiči, oheň jenom zasyčí!" doufám, že si po této lekci čísla
nespletete ;-)
Pomalu se blížila doba Večerníčku. Rozjařený Vojtíšek vyběhl radostně do pokojíčku. Jenomže, ouha, spatřil jsem ho
právě v okamžiku, kdy šlápl na auto. To odjelo a milý Vojtíšek se jak široký, tak dlouhý natáhl na zam. Ani nestihl pořádně
zbrzdit pád ručičkama. Většinu energie absorboval nosánek. Au au au. Vojtík se zvedl a velice brečel. Tak jsem začal chovat
jako miminko. Kupodivu se zklidnil i bez maminky. Stále jsem nevěděl, cože se mu vlastně přihodilo. Vše vyšlo najevo až při
předklonu - z nosánku mu začala kapat krev. Vojtíšek tento jev okamžitě okomentoval,"Taťkó, dívej, fůůůj to jéé!" Krvácení se
nám podařilo zastavit a Vojtík hned řádil, jako by se nic nestalo. Když jsem byl malý, krev mi z nosu tekla také po každé větší
ráně. Co se dá dělat, snad si vezme z pádu pro příště ponaučení ;-)
Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz
© LTX 2001 - 2024 Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz